|
V souvislosti s Implementačním plánem pro oblast Životní prostředí a s Usnesením vlády České republiky č. 15, ze dne 8. ledna 2003 k aktualizovanému Implementačnímu plánu pro oblast životní prostředí a také v souvislosti s výsledky řešení jednotlivých projektů zabývajících se implementací směrnic EU ve vodním hospodářství, především pak projektu VaV 650/03/00 “Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR”, byl zpracován návrh monitorovacích programů jakosti povrchových a podzemních vod, sedimentů, plavenin a bioty pro rok 2003.
Návrh monitoringu pro rok 2003 vychází z historicky zavedeného počtu a lokalizace profilů na tocích a objektů sledování jakosti podzemních vod. Ke změně jejich lokalizace, případně počtu bude možné přistoupit po vymezení vodních útvarů povrchových a podzemních vod v souladu s požadavky Rámcové směrnice. Metodika návrhu provozního a situačního monitoringu se skládá z jednotlivých na sebe navazujících kroků, ze kterých vyplynul konkrétní monitorovací program pro každou jednotlivou látku v jednotlivých matricích (povrchová voda, podzemní vody, plaveniny, sedimenty, biota) v závislosti na jejím dlouhodobém výskytu a výsledcích průzkumného monitoringu v letech 2001 a 2002. Při návrhu monitorovacích programů byly zohledněny nejen požadavky jednotlivých směrnic, ale také hodnoty imisního monitoringu, informace o emisních zdrojích, vlastnostech výskytu látek v jednotlivých složkách vodních ekosystémů, chemických vlastností látek atd.
Fyzikálně-chemické kvalitativní prvky byly zařazeny do provozního monitoringu na všech 257 profilech sledování jakosti povrchových vod s měsíční frekvencí a všech 463 objektech sledování jakosti podzemních vod se šestiměsíční frekvencí.
Biologické kvalitativní prvky byly zařazeny do provozního monitoringu na všech 257 profilech sledování jakosti povrchových vod v rozsahu fytoplankton a makrobezobratlí s měsíční resp. šestiměsíční frekvencí; na vybraných 17-ti profilech je navržen monitoring abundance ryb a bioakumulační monitoring v makrobezobratlých, mlžích a rybách s šestiměsíční frekvencí.
Prioritní látky - jedním ze základních výstupu řešení projektu VaV 650/03/00 „Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR“ byl návrh nových monitorovacích programů pro vodní ekosystém. Za tímto účelem byly vyvinuty procedury, na jejichž základě byl stanoven program situačního a provozního monitoringu 152 nebezpečných látek pro povrchové a podzemní vody, plaveniny a sedimenty.
V České republice dosud chybí koordinovaný systém sledování jakosti vody nádrží (umělých vodních útvarů) a jednotné uchovávání dat. Nádrže jsou jednotlivými správci povodí monitorovány, ale získaná data nejsou celostátně přístupná. ČHMÚ vypracoval návrh na jednotné sledování vývoje jakosti na významných lokalitách v rozsahu vyhovujícím požadavkům Rámcové směrnice. V tabulce je uveden seznam 43 nádrží, které byly v první fázi navrženy do této státní monitorovací sítě podle zvoleného kritéria, kterým byl celkový objem vody.
Z pohledu zjišťování chemického stavu a omezování výskytu nebezpečných látek je návrh monitoringu nádrží v prvních letech pojat jako situační monitoring. Dále budou na vybraných lokalitách pro zjištění stavu sledovány s požadovanou četností indikativní parametry daných skupin kvalitativních prvků: biologické - fytoplankton, jiná vodní flóra, makročlenovci, ryby; hydromorfologické - hydrologické parametry; morfologické - základní charakteristiky; fyzikálně-chemické - teplotní režim, kyslíkový režim, solnost, obsah živin, stav acidifikace, ostatní polutanty, prioritní látky.
Po vyhodnocení ekologického a chemického stavu a prokázání typu znečištění bude navazovat v dalších letech na vybraných lokalitách provozní monitoring v ročním cyklu zaměřený na rizikové parametry. V případě, že útvar vykazuje dobrý stav a vliv lidských činností se nemění, tak se podle Rámcové směrnice bude situační monitoring provádět jednou pro každé tři Plány řízení povodí.
Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS), která je nástupcem Státní meliorační správy, (SMS) provádí celorepublikový monitoring na drobných vodních tocích od roku 1993. V různých obdobích bylo vzorkováno 690 až 856 profilů a od roku 1998 jsou sledovány i malé vodní nádrže. Monitoring prováděný ZVHS sleduje zejména fyzikální a chemické ukazatele, ukazatele kyslíkového režimu a dále biologické a bakteriální ukazatele, což umožňuje identifikaci drobných komunální a zemědělské zdroje znečištění, a tím podchycení vlivu difúzního a plošného znečištění. Sledovány jsou však také vybrané kovy a některé specifické organické látky. V současné době existuje dohoda mezi ČHMÚ a ZVHS o vzájemné výměně dat, a tak stávající státní síť sledování jakosti vody toků (SSSJVT) bude doplňovat sledování jakosti vybraných 58 profilů na drobných tocích. Je to v souladu s požadavky vyplývajícími ze směrnice Rady 91/676/EEC k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Kromě sledování ukazatelů eutrofizace je však záměrem tohoto sloučení také rozšířit spektrum sledovaných látek o prioritní látky, tak jak vyplývá z požadavků Rámcové směrnice. Pro tento účel byl pro určená odběrná místa na drobných tocích ve správě ZVHS navržen jednotný program monitoringu a způsob předávání dat v požadovaném formátu do databáze ORACLE.
Metodika odběru vzorků z drobných toků je v souladu s českou normou ČSN ISO 5667-6 Jakost vod - pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků. Doprava vzorků, jejich konzervace a provádění veškerých fyzikálně-chemických rozborů sledovaných matric (voda, sediment, biota) je zajištěna formou subdodávky v akreditovaných laboratořích. Četnost odběru vody je 1 krát ze měsíc, u saprobity 2 krát ročně.
Získávání spolehlivých dat o kvalitě jednotlivých složek vodního ekosystému vyžaduje dobře vybudovaný a standardizovaný systém činností. To znamená nejen dodržování přijatých terénních metod odběrů vzorků, ale i kvality laboratorních prací v rámci procesu QA/QC (quality assurance/quality control tj. zabezpečování jakosti/operativní řízení jakosti).
Strategie vzorkování, provádění vzorkovacích prací, úpravy vzorků v terénu, transport do laboratoře a uchovávání vzorků monitoringu vychází z norem ISO, které jsou přejímány jako ČSN.
Při odběrech vody z toků je reprezentativní vzorek odebírán v proudnici řeky ve vhodném místě s ohledem na jeho homogenitu zpravidla 50 cm pod hladinou a cca 20 cm ode dna do odběrné nádoby. Pro běžný fyzikálně-chemický rozbor se vzorky přepravují a skladují v polyethylenových, polypropylenových, polykarbonátových nebo skleněných vzorkovnicích v chladící brašně. Pro různou skladbu sledovaných ukazatelů se vzorky případně konzervují dle metodiky předepsané normou a některé parametry se měří přímo na místě. Odběr vzorků pro stanovení rozpuštěných plynů (např.O2) je prováděn dle předepsané metodiky pomocí uzavřených ponorných zařízení, která se pro odebrání vzorku otevírají mechanicky až po spuštění do požadované hloubky. Vzorkování pro stanovení mikrobiologického rozboru se provádí do skleněné sterilizované vzorkovnice se zabroušenou zátkou překrytou tenkou hliníkovou folií. Odběr vzorků pro stanovení radioaktivity se provádí do vzorkovnic o obsahu min. 5 litrů dle výše uvedených norem. Pro odběry vzorků vody ve vodních nádržích je normou dán přesný popis metodiky horizontálního a vertikálního vzorkování. Pro zonační odběry jsou využívány hloubkové odběráky a doprava s stabilizace a uchování vzorků se řídí ISO 5667-3. Pro odběry vzorků podzemních vod je rozhodující z jakých objektů jsou vzorky odebírány – prameny, vrty, čerpané nebo nečerpané. Postupy se řídí platným normativem pro odběry ISO 5667-11 a konzervace a manipulace se vzorky ISO 5667-3.
Odběry plavenin pro výpočet bilance jsou prováděny manuálně, a to odběrákem – ručním vzorkovačem, skládajícím se z polyetylénové láhve o obsahu 1 litr upevněné na manipulační tyči. Denní odběry se provádějí v jedné svislici, pokud možno v proudnici toku. Obvykle se odebírá jeden vzorek za den. Při zvýšených kalnostech nebo zvýšeném průtoku vody jsou odebírány 2 až 3 vzorky za den. Celkové množství plavenin je stanovováno gravimetrickou metodou podle EN 872 (ČSN 75 7349).
Odběry vzorků plavenin pro chemické a zrnitostní rozbory se odlišují pouze množstvím odebraného vzorku (2 až 5 litrů), filtrace plavenin se provádí uzančně přes filtry o velikosti pórů 0,45 um. Pro denní sledování plavenin jsou zavedeny na 3 profilech sítě KJV automatické vzorkovače, které čerpají vodu ve zvolených časových intervalech do vzorkovacích lahví. V roce 2001 byl zahájen program odběru plavenin za využití metody odstřeďování mobilní průtočnou odstředivkou. Tímto způsobem je získáváno větší množství vzorku plaveniny (minimálně 50 g), které již umožňuje provést širší spektrum chemických analýz, tj. mimo kovů také specifických organických látek. Získané vzorky po odběru jsou uchovávány v chladícím zařízení.
Komora, ve které je umístěn bubínek, má jeden vstup pro kapalinu 1, která obsahuje plaveniny. Čištěná kapalina protéká středem distributoru 2 a putuje vzhůru a protéká meziprostory mezi talíři 3, kde jsou plaveniny separovány z kapaliny působením odstředivé síly. Odstředěná pevná fáze se pohybuje po spodní straně disků k okraji bubínku kde se shromažďuje na stěnách bubínku. Vyčištěná kapalina odtéká otvorem 4.
|
| Řez odstředivkou
|
 |
| Schéma umístění sací hadice v toku |
 |
 |
| Odstředivka ALFA LAVAL typ WSB 203B - 34 |
Peristaltické čerpadlo ALFA LAVAL IP 200 |
 |
 |
| Terénní vůz LANDROVER DEFENDER 110 |
Instalovaná odstředivka ve voze |
 |
| Sací hadice ve vodním toku |
Odebírané vzorky sedimentů sítě KJV reprezentují tzv. čerstvý sediment, který je v průběhu roku obměňován v závislosti na změnách průtoků vody. Vzorky se odebírají 2 krát ročně, v jarním a podzimním období. Podmínky pro odběry požadovaného vzorku jsou u jednotlivých toků a profilů odlišné. Odběry jsou prováděny pístovým nebo hrabákovým odběrákem z břehové části koryta v místech, kde dochází k přirozené sedimentaci pevných látek, tj. ze svrchní vrstvy (hloubka 5 až 15 cm). Po několika odběrech vzorku z plochy 10 až 100 m2, jsou ze vzorku odstraněny hrubé mechanické příměsi, provádí se homogenizace a reprezentativní vzorek v PE krabičkách o objemu cca 0,5 litru je transportován do laboratoře a skladován při teplotě –15 °C. Metodika odpovídá normě ISO 5667-12 - Jakost vod - Odběr vzorků - Část 12: Pokyny pro odběry vzorků sedimentů.
|
| Odběr sedimentu
|
|
a) Odběry vzorků makrozoobentosu
Makrozoobentos je velmi dobrým indikátorem zatížení říčních ekosystémů těžkými kovy a organickými látkami zejména proto, že je zpravidla fixován na příslušnou lokalitu. Nejvíce se k tomuto účelu používá následující spektrum organismů: Sphaerium corneum, Bithynia tentaculata, Erpobdella octoculata, Hydropsyche
sp.
a Asellus aquaticus. K odběrům vzorků se používá tzv. “Kicking metoda”, tj. obracení kamenů, rozrývání dna a zachytávání unášených částic do nastavené driftové sítě nebo obírání kamenů pomocí entomologické pinzety. Vybrané organismy se po promytí vodou z lokality uloží (na sucho) do zkumavek a transportují se v polystyrenového kontejneru se suchým ledem. Odběr, předúprava a vlastní analýza vzorků je prováděna podle metodiky Sledování kontaminace říčních ekosystémů pomocí bioindikátorových organismů vypracované podnikem Povodí Vltavy s.p.
 |
 |
| Asellus aquaticus |
Hydropsyche sp. |
 |
 |
| Erpobdella octoculata |
Bithynia tentaculata |
 |
¨
| Sphaerium corneum |
b) Expozice organismů Dreissena polymorpha na plovácích
Principem metody je dlouhodobá expozice vodních mlžů Dreissena polymorpha (odebraných z referenční lokality) na měrném profilu a následná detekce nárůstu zvýšených koncentrací látek v biomase. Na sledované profily se umístí 120 až 150 organismů odebraných na čisté referenční lokalitě v plastovém koši upevněném do konstrukce na nosném plováku. Odběr organismů se provádí po dvouměsíční expozici po vytažení plováku z vody, organismy se operou ve vodě z lokality a v převozních nádobách se umístí do chlazených plastových kontejnerů. Předúprava a vlastní analýza vzorků je prováděna podle přesně zpracované metodiky.
|
| Dreissena polymorpha
|
c) Akumulace kontaminantů v nárostech
Principem metody je odběr kontaminovaného biofilmu složeného z bakteriálního povlaku, řas a sinic, který vzniká během dvouměsíční expozice na eternitových deskách umístěných na instalované plováky v měřeném profilu. Nárosty se z desek oddělí a zmrazí. Po zamrazení vzorků následuje jejich lyofilizace. Předúprava vzorků a analýza je stejná jako u materiálu Dreissena polymorpha.
|
| Plovák pro expozici Dreissen a nárostů
|
d) Mikrobiologická sledování
Sterilní skleněné vzorkovnice pro mikrobiologická stanovení se plní tak, aby v láhvi zůstala vzduchová bublina. Vzorky jsou přepravovány v chladícím boxu. Stanovení koliformních, fekálních koliformních bakterií je prováděno podle metodik dle TNV 75 7835 - Jakost vod - Stanovení termotolerantních koliformních bakterií a Escherichia coli, TNV 75 7837 - Jakost vod - Stanovení koliformních bakterií v nedezinfikovaných vodách; a enterokoků podle ČSN EN ISO 7899-2 - Jakost vod - Stanovení intestinálních enterokoků - Část 2: Metoda membránových filtrů. Sledování salmonel se provádí podle normy TNV 75 7855 - Jakost vod - Průkaz přítomnosti bakterií rodu Salmonella kvalitativně jako přítomnost nebo nepřítomnost ve 100 ml a 500 ml vzorku vody.
e) Sledování ryb
Pro tento způsob monitoringu byly vybrány dva alternativní druhy ryb, tj. cejn velký (Abramis brama) a jelec tloušť (Leuciscus cephalus). Lov je prováděn skupinou rybářských specialistů elektrickým
cejn velký (Abramis brama)
hlubinným agregátem, požadovaná minimální velikost ryb je 20 cm. Pro odběr se vybírají 4 ryby přibližně stejné velikosti, provede se jejich změření, zvážení, odeberou se šupiny pro stanovení věku a uloží se do alobalových sáčků. Z usmrcené ryby se dále odeberou skalpelem dvě části boční svaloviny pro stanovení organických látek a těžkých kovů. Vzorky v PE sáčcích se uloží k transportu do polystyrénových kontejnerů do atmosféry suchého ledu. Laboratorní zpracování dále specifikují vypracované metodiky, které publikoval VÚV T.G.M. v roce 1998.
 |
 |
| Cejn velký (Abramis brama) |
Jelec tloušť (Leuciscus cephalus) |
| | |
|
Adobe Reader volně ke stažení zde