Hydrologická ročenka České republiky 2004


 

PI. Přehled hydrologických pozorování v roce 2004

PI. Rewiew of Hydrological Observations in 2004

The appendix contains a synoptical table of the number of observed installations and cross-sections and complete lists of all water gauging stations, monitoring installations of groundwater and water quality cross sections, which were measured or monitored by the CHMI in the year 2004. The lists are supplemented by accompanying maps of the location of the installations according to the individual kinds. Quoted are variables observed in the surface water quality cross sections, and in the installations for the groundwater quality. Also attached is an overview of the hydrological number of the main catchments, and an overview of hydrogeological regions.

 

PI.1 Úvodní poznámky a vysvětlivky

Příloha poskytuje souhrnné informace o rozmístění objektů a rozsahu pozorování prováděných hydrologickými pracovišti ČHMÚ v roce 2004. Činnost těchto pracovišť se skládá z pozorování, kontroly a základního zpracování kvantitativních i kvalitativních veličin hydrologického režimu povrchových a podzemních vod včetně uložení zpracovaných měření do databáze. Ke sledování režimu slouží vodoměrné stanice na tocích, profily jakosti vody na tocích a objekty pozorovaných pramenů a vrtů.

Povrchové vody

Základní pozorovanou veličinou ve vodoměrných stanicích povrchových vod je vodní stav. Většina stanic je vybavena limnigrafy, které zaznamenávají kontinuálně průběh vodního stavu. Více než 70 % tvoří automatické měřící stanice, a to buď s místním záznamem nebo s dálkovým přenosem dat. Pozorují se rovněž ledové jevy na tocích a ve vybraných profilech se pozoruje teplota vody a koncentrace plavenin. Posledně zmíněné veličiny jsou měřeny jednou denně v 7:00 SEČ. Odběr plavenin a v zimním období sledování ledových jevů a dále pak ve stanicích, které nejsou automatické, měření vodního stavu a teploty vody zajišťují dobrovolní pozorovatelé.

Několikrát do roka se provádí v každé vodoměrné stanici měření průtoku pro kontrolu a aktualizaci měrné křivky, tj. vztahu mezi vodním stavem a průtokem. Pozorované hodnoty vodních stavů se v odděleních hydrologie poboček ČHMÚ převádějí podle měrných křivek na průtoky, poté kontrolují a po případné opravě a autorizaci se ukládají stejně tak jako teploty vody a koncentrace plavenin do databáze Oddělení hydrofondu a bilancí (primární zpracování). Následné (sekundární) zpracování představuje především výpočet a poskytování tzv. návrhových dat uživatelům pro různé projektové účely.

Vybrané vodoměrné stanice jsou zároveň využívány jako hlásné profily pro hydrologickou předpovědní službu. Údaje z těchto stanic se aktuálně získávají buď z automatických zařízení s dálkovým přenosem dat nebo je předávají předpovědní službě ČHMÚ dobrovolní pozorovatelé, a to zpravidla jednou denně. Tyto údaje jsou ukládány do operativní databáze, procházejí základním zpracováním a jsou podkladem pro vypracování pravidelných předpovědí a operativních informací o vývoji hydrologické situace.

Jakost povrchových vod

ČHMÚ zajišťuje na základě smluv se subdodavateli pravidelné sledování jakosti vody v profilech státní sítě sledování jakosti vody v tocích. Hodnocení jakosti vod se provádí na podkladě stanovených souborů ukazatelů fyzikálních, chemických, biologických a mikrobiologických, případně radiologických. Rozbory se v jednotlivých profilech přizpůsobují svým rozsahem místním potřebám a požadavkům. Speciální stanovení radioaktivity se provádí u vybraných profilů, většinou umístěných v blízkosti těžby nebo bývalé těžby uranových rud (Ploučnice, Příbramsko) nebo v místech stávajících či plánovaných jaderných elektráren (slouží pro speciální pozorování). U převážné většiny profilů je zajišťováno 12 rozborů ročně, u profilů zařazených do sítě MKOL (Mezinárodní komise pro ochranu Labe) pak 13 rozborů za rok. Výsledky analýz vzorků pro sledované ukazatele se po verifikaci ukládají do databáze Oddělení jakosti vody. Ukazatele sledované pro hodnocení jakosti povrchové vody v roce 2004 obsahuje tabulka P.2. Kromě rozborů vody se provádí ve vybraných 45 profilech tzv. Komplexní sítě 2x ročně i analýzy sedimentů a 4-12x ročně analýzy plavenin. V 19 profilech se 1x ročně provádí biomonitoring, který zahrnuje rozbory mlžů Dreissena polymorpha, nárostů, bentosu (2x ročně) a ryb (cejn velký a jelec tloušť).

Podzemní vody

Pozorovací síť podzemních vod je tvořena prameny a vrty. Ve většině pozorovacích vrtů se měří hladina podzemní vody v poříčních zónách a terasách a část vrtů pozorovací sítě slouží ke sledování hlubších zvodní. Hluboké vrty jsou pro rozlišení označeny databázovým číslem vyšším než 7000.

Hloubka hladiny podzemní vody se ve většině vrtů měří pásmem s Rangovou píštalou nebo elektrokontaktním hladinoměrem. Automatické registrační přístroje s denním záznamem se používají ve 13 % mělkých vrtů a 90 % hlubokých vrtů. Ve vybraných vrtech se kromě hloubky hladiny měří i teplota vody.

Vydatnosti pramenů se zpravidla měří pomocí měrného přelivu a kalibrované nádoby. U pramenů s větší vydatností se používá měrný přeliv Thomsonův nebo Ponceletův a vodočet a vydatnost se vypočítává pomocí konsumpční křivky. Další měřenou veličinou je teplota vody.

Měření provádějí dobrovolní pozorovatelé jednou týdně, zpravidla ve středu. Naměřené hodnoty zasílají na konci měsíce poštou na příslušnou pobočku ČHMÚ, kde probíhá primární zpracování a následné uložení dat do databáze Oddělení hydrofondu a bilancí. Údaje z vybraných objektů podzemních vod se zároveň využívají pro operativní účely v hydroprognózní službě.

Jakost podzemních vod

Ve vybraných objektech podzemních vod (prameny, mělké kvartérní vrty a vrty sledující hlubší zvodně) se sleduje jakost vody. Vzorkovací a analytické práce jsou zajišťovány subdodavatelsky. Vzorky vody se odebírají a analyzují dvakrát ročně (jaro, podzim). Stanovení celkové objemové aktivity alfa bylo provedeno jednou ročně na všech objektech. Hodnoty ostatních ukazatelů jsou stanovovány u vzorků v obou kolech odběrů. Výsledky rozborů jsou ukládány do databáze oddělení jakosti vody. Seznam ukazatelů analyzovaných u podzemních vod v roce 2004 je uveden v tabulce P.3.

Rozsah pozorování

V roce 2004 prováděla hydrologická pracoviště ČHMÚ pozorování v celkem 2987 lokalitách na území České republiky. Počty stanic a objektů pozorovaných v roce 2004 udává tabulka P.1.

Tab. P.1 Počet objektů pozorovaných v roce 2004.
Tab. P.1 Number of observing stations and localities in 2004.

Seznamy pozorování

Hydrologická pozorování ČHMÚ v roce 2004 jsou uvedena podle druhu objektů ve čtyřech samostatných seznamech, a to pouze na přiloženém CD:

PI.4.1   –   Vodoměrné stanice na povrchových vodách

PI.4.2   –   Profily sledování jakosti povrchových vod

PI.4.3   –   Pozorovací objekty pro sledování vydatnosti a jakosti pramenů

PI.4.4   –   Pozorovací vrty pro sledování hladin a jakosti podzemních vod

Všechny seznamy jsou setříděny podle čísla hydrologického pořadí v souladu se Základní vodohospodářskou mapou 1:50 000. Toto číslo je osmimístné, v mapách uváděné ve formátu 0‑00‑00‑000. První číslice označuje příslušnost toku do povodí toku I. řádu (1 ‑ Labe, 2 ‑ Odra, 3 ‑ Visla, 4 ‑ Dunaj), dvě následující dvojmístné a jedna trojmístná skupina číslic určují příslušnost do dílčích povodí hlavního toku a přítoků. Pokud se v základní ploše odpovídající danému číslu hydrologického pořadí vyskytuje více objektů, je další třídění provedeno podle databázového čísla stanice (profilu nebo objektu). Pro základní orientaci jsou rozvodnice toků do II. řádu vykresleny v mapě P.1. Seznam toků do III. řádu a ploch povodí je uveden v seznamu v příloze PI.2.

Součástí údajů o vodoměrných stanicích a pozorovacích objektech podzemních vod a pramenů je rovněž kategorie měřícího objektu.

Objekty staniční sítě povrchových vod jsou rozděleny do tří kategorií, označených jednomístným číslem:

1  ..... základní síť vodoměrných stanic; obsahuje objekty s perspektivou trvalého pozorování, které jsou tudíž z hlediska sledování hydrologického režimu dané oblasti nezastupitelné,

2  ..... sekundární síť vodoměrných stanic; obsahuje objekty, které slouží k dočasnému zahuštění základní sítě vodoměrných stanic; vodočetné stanice jsou zařazeny do sekundární sítě,

3  ..... síť účelových stanic; zahrnuje objekty, které jsou vybudovány ke speciálnímu účelu; obsahuje samostatné teploměrné nebo plaveninové stanice, stanice na experimentálních povodích ČHMÚ, rovněž stanice pozorující vodní stav bez perspektivy vyhodnocování průtoků.

Objekty pozorovací sítě podzemních vod a pramenů jsou rozděleny do tří kategorií, kde první kategorie je vzhledem k celkovému množství objektů rozdělena do dvou skupin:

A ..... kategorie A zahrnuje jádro pozorovací sítě,

  A1 ..  obsahuje až na zdůvodněné výjimky vrty hlubokých zvodní a prameny, které zastupují jejich funkci při popisu režimu; vrty mělkých zvodní se souvislou nepřerušenou řadou delší než 25 let, které jsou reprezentativní pro režim dané struktury. Skupina obsahuje většinu objektů plnících funkci hlásné sítě a nejvýznamnější objekty pozorovací sítě jakosti podzemních vod,

  A2 ..  obsahuje objekty, které jsou součástí pozorovací sítě pro sledování jakosti podzemních vod, nebo hlásné sítě a nejsou zahrnuty ve skupině A1; všeobecně do této skupiny náleží pozorovací objekty umožňující popis režimu na požadované úrovni, vymezující okrajové a vnitřní podmínky proudění podzemních vod ve struktuře,

B ..... obsahuje pozorovací objekty nutné k doplnění informací o režimu dílčích hydrologických struktur,

C ..... skládá se z objektů pro účelová pozorování; pozorovací objekty jsou zřizovány za přesně vymezeným účelem; provoz, respektive délka pozorování je obvykle časově omezena a metody pozorování jsou přizpůsobeny účelu pozorování.

U objektů podzemních vod je kromě čísla hydrologického pořadí rovněž uvedeno číslo hydrogeologického rajonu, ve kterém je objekt umístěn. Polohy rajonů jsou patrné z mapy P.2. Jejich seznam podle hydrogeologické rajonizace z roku 1986 včetně velikosti plochy a průměrné nadmořské výšky je uveden v příloze PI.3.

Při rajonizaci v roce 1986 bylo na území České republiky vymezeno celkem 105 hydrogeologických rajonů označovaných trojmístným číslem, ve kterém

·        první pozice vyjadřuje umístění v základních geologických strukturách:

          1   .....  kvartérní fluviální sedimenty (29 hydrogeologických rajonů),
          2   .....  terciérní a křídové pánevní sedimenty (11 hydrogeologických rajonů),
          3   .....  paleogenní a křídové sedimenty Karpatské soustavy (4 hydrogeologické rajony),
          4   .....  sedimenty svrchní křídy (30 hydrogeologických rajonů),
          5   .....  sedimenty permokarbonu (8 hydrogeologických rajonů),
          6   .....  horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika (23 hydrogeologických rajonů),

·        druhá pozice označuje skupiny hydrogeologických rajonů, jež mají vzájemnou souvislost,
·
        třetí pozice označuje vlastní hydrogeologický rajon totožný se základní jednotkou vodohospodářské bilance podzemních vod.

Druhy hydrologických pozorování

Hydrologické veličiny pozorované v dané stanici nebo objektu jsou vyznačeny v posledním sloupci seznamů těmito zkratkami:

Q ..... průtoky na povrchových tocích nebo vydatnosti u pramenů,

H ..... vodní stavy na povrchových tocích nebo hladiny vody ve vrtech,

T  ..... teploty vody,

P ..... plaveniny,

J  ..... jakost vody,

I   ..... hlásná stanice předpovědní služby s režimovým vyhodnocením průtoků; objekt hlásné sítě podzemních vod a pramenů.

Indikace pozorování uváděná v seznamech PI.4.1, PI.4.3 a PI.4.4 má následující skladbu, v níž nepozorované veličiny jsou nahrazeny pomlčkou:

·        vodoměrné stanice „QTPI“ nebo „HTPI“, pokud stanice není průtokově vyhodnocována,
·
        vrty „HTJI“,
·
        prameny „QTJI“.

V seznamech jsou uvedeny všechny vodoměrné stanice, profily jakosti povrchových vod a objekty pramenů a podzemních vod, ve kterých byla v roce 2004 sledována alespoň jedna z výše uvedených veličin.

Seznam značek a zkratek použitých v seznamech

                      A          ……   plocha povodí k vodoměrné stanici v km2,
ČHP     ……   číslo hydrologického pořadí,
DBČ     ……   databázové číslo,
F          ……   počet fyzikálně chemických rozborů za rok,
HGR     ……   číslo hydrogeologického rajonu,
K          ……   počet stanovení těžkých kovů za rok,
L          ……   počet rozborů organických látek za rok,
NVN     ……   nadmořská výška nuly vodočtu vodoměrné stanice v m n.m.,
NVR     ……   průměrná nadmořská výška hydrogeologického rajonu v m n.m.,
NVT      ……   nadmořská výška terénu v m n.m. ve výškovém systému Balt p.v. (u pramenů jsou údaje v naprosté většině případů odečteny z mapy),
O         ……   počet odběrů za rok,
P          ……   pracoviště - pobočka ČHMÚ, do jejíž působnosti objekt patří:
                     HK       ......    Hradec Králové,
                     PR       ......    Praha,
                     CB       ......    České Budějovice,
                     PL        ......    Plzeň,
                     UL        ......    Ústí nad Labem,
                     OS       ......    Ostrava,
                     BR       ......    Brno,
                     EX        ......    Oddělení hydrologického výzkumu Jablonec nad Nisou,
PČ       ……   pořadové číslo,
PPJ      ……   počátek souvislého sledování jakosti vody u pramenů nebo podzemních vod,
PPP     ……   počátek pozorování pramenů nebo podzemních vod; údaj se týká vydatnosti nebo hladiny vody,
PUV     ……   počátek uložení dat v hydrologické databázi ČHMÚ; údaj se týká průtoků a v případě, že nejsou pozorovány, teplot vody nebo plavenin; v případě, že se ve stanici pozorují teploty vody a vodní stavy, ovšem bez vyhodnocování průtoků, týká se údaj teploty vody; pokud není vyplněno, jedná se o nové stanice, pozorující vodní stavy a průtokově nevyhodnocované; období od počátku uložení dat nemusí být úplné,
PV       ……   pozorované hydrologické veličiny,
R          ……   kategorie objektu,
ŘKM     ……   říční kilometr na toku v km (záporné číslo značí profil mimo území republiky),
S          ……   výškový systém:
                     B          ……   Balt p.v.,
                     J          ……   Jadran,
ULOŽ    ……   období uložení dat v hydrologické databázi ČHMÚ,

č.         ……   číslo,
č.p.      ……   číslo popisné,
dl.        ……   dlouhý,
h.         ……   horní,
hájov.    ……   hájovna,
n.         ……   nad,
nádr.     ……   nádrž,
p.         ……   pod,
rybn.     ……   rybník,
stud.     ……   studánka,
sv.        ……   svatý.

Z technických důvodů bylo nutné u názvů některých řek použít rovněž zkratek. Vzhledem k tomu, že jde pouze o výjimky, je uveden jejich přehled:

B.         ……   Bílina,

D.         ……   Divoká,

Doub.   ……   Doubrava,

Jiz.       ……   Jizera,

L.         ……   Loučná,

M.        ……   Metuje,

P.         ……   Popelka,

S.         ……   Svitava,

Sáz.     ……   Sázava.

 

Mapy měřících objektů

 

·      mapa P.3   –   vodoměrné stanice se sledováním teploty vody (viz seznam PI.4.1),

·      mapa P.4   –   vodoměrné stanice (viz seznam PI.4.1),

·      mapa P.5   –   profily se sledováním plavenin a sedimentů (viz seznamy PI.4.1 a PI.4.2),

                            profily s kvantitativním nebo kvantitativním a jakostním sledováním jsou označeny číslem vodoměrné stanice, ve které se pozorování provádí,
       profily pouze s jakostním sledováním jsou označeny číslem profilu sledování jakosti povrchových vod,

·      mapa P.6   –   profily sledování jakosti povrchových vod (viz seznam PI.4.2),

·      mapa P.7   –   prameny se sledováním jakosti podzemních vod (viz seznam PI.4.3),

·      mapa P.8   –   vrty mělkých zvodní se sledováním jakosti podzemních vod (viz seznam PI.4.4),

·      mapa P.9   –   vrty hlubokých zvodní se sledováním jakosti podzemních vod (viz seznam PI.4.4),

·      mapa P.10 –   objekty hlásné sítě podzemních vod a pramenů (viz seznamy PI.4.3 a PI.4.4).

Přehled hydrologických pracovišť ČHMÚ

Adresy pracovišť ČHMÚ, kde je možno obdržet informace a hydrologická data, jsou uvedeny v příloze PII. na konci ročenky.

Přehled územní působnosti poboček ČHMÚ znázorňuje mapa P.11. Mapa P.12 zobrazuje celkový přehled okresů a krajů České republiky.


Příloha 2 – Přehled hydrologických pracovišť ČHMÚ


Obsah | Přílohy | Content


Aktuální informace | Výstrahy | Hydrologické předpovědi | Hlásné profily
Jakost vody | Monitoring jakosti vody: IS Arrow
Hydrologické ročenky | Hydrologická bilance | Projekty na vyhodnocení významných povodní
ČHMÚ | Radarové odhady srážek | Numerický model Aladin | Aktuální informace o počasí
Informační systém Voda České republiky


Stránka zřízena 8.10.2005, aktualizována 01.06.2010
Připomínky: rybak - zavináč - chmi.cz
© Copyright Český hydrometeorologický ústav Praha