Hydrologická ročenka České republiky 2004


 

IV. Zpracování dat a jejich poskytování veřejnosti

IV. Processing of data and their disposal to public

The first part of this chapter outlines operational information that is provided by Hydrological Forecasting Service of the CHMI in Prague and in the Regional Offices. This information is based on assessment of operational data, i.e. those data that are collected in real time from automatic stations or data communicated by the observers immediately after the measurement was made. Included also are data taken over from the River Authorities. The second part of the chapter informs about regime outputs, which can be ordered and obtained from the CHMI. Information about the yearbook of quality of surface and ground waters is quoted. That yearbook contains much more detailed information on quality of water than this Hydrological Yearbook. The last part shows examples of some operational and regime outputs.

Zřizovací listinou je Českému hydrometeorologickému ústavu uloženo především zakládat a provozovat měřící stanice a sítě, odborně zpracovávat a vyhodnocovat výsledky pozorování a měření, vytvářet a spravovat databáze, poskytovat informace o charakteristikách a režimech vybraných prvků a poskytovat předpovědi a výstrahy. Od 1. února 1997 je ČHMÚ pověřen funkcí zpracovatele nebo ověřovatele standardních hydrologických údajů ve smyslu ČSN 75 1400 „Hydrologické údaje povrchových vod“ (viz Věstník MŽP ČR, částka 2/1997). Tuto normu vydal Český normalizační institut v říjnu 1997.

K průběžnému informování odborné i laické veřejnosti slouží řada standardních výstupů, které jsou vydávány buď periodicky, nebo je lze u ČHMÚ objednat. Příkladem periodického výstupu je tato ročenka se souhrnnými informacemi o prostorových a časových změnách režimu vodních zdrojů a s přehledem vybraných hydrologických pozorování za uplynulý rok. Příkladem vyžádaných informací jsou data odvozená z údajů získaných z hydrologických pozorovacích sítí.

Tato kapitola poskytuje uživatelům a dalším zájemcům zevrubný přehled o informacích, charakteristikách a předpovědích připravovaných hydrologickými pracovišti ČHMÚ. Kapitola je rozdělena do pěti částí. V první části je uveden přehled výstupů sestavovaných z tzv. operativních dat, ve druhé části může zájemce nalézt základní informace o zpracování režimových informací a jejich poskytování veřejnosti. Třetí část obsahuje stručné informace o budovaném informačním systému hydrologie ČHMÚ. Přehled o užití dat ve vybraných dokumentech je v části čtvrté a základní informace o stránkách ČHMÚ na internetu jsou uvedeny v části páté.

IV.1 Operativní informace

Pozorované a měřené údaje z vybrané části hydrologické a meteorologické pozorovací sítě (tzv. hlásná síť) jsou zpracovávány operativně v denním režimu, informace o stavech ve vodních nádržích, sněhoměrná měření a pozorování podzemních vod pak v týdenním režimu. Slouží pro zpracování operativních informací o situaci na vodních tocích, o stavu podzemních vod a pro vypracování hydrologických předpovědí.

Hydrologickou předpovědní a povodňovou službu zabezpečují operativní pracoviště v Praze a na pobočkách ústavu v bývalých krajských městech. Operativní informace a předpovědi jsou pro stálé uživatele vystavovány ve formě bulletinů na komunikačním počítači a obdobným způsobem jsou poskytována i pravidelná hlášení pro sousední státy. Odborná i laická veřejnost může nalézt vybrané operativní údaje z území republiky také na internetových stránkách ČHMÚ.

Předávání operativních informací regionálním uživatelům zprostředkovávají pobočky ústavu. Jednotlivé informace jsou poskytovány také na telefonické vyžádání.

Za povodňových situací se četnost zpracování a poskytování informací zvyšuje podle potřeby a vývoje povodně. Pracoviště předpovědní povodňové služby ČHMÚ spolupracují hlavně s povodňovými orgány na ústřední a regionální úrovni, operačními středisky HZS, správci vodohospodářsky významných toků (Povodí s. p.) a významnými ohroženými subjekty. Hlavními druhy poskytovaných informací jsou:

n  upozornění na možnost výskytu nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů, zejména extrémních srážek a dosažení limitů SPA,

n  výstraha vydaná na základě výskytu nebezpečných meteorologických jevů,

n  informační zprávy o hydrometeorologické situaci, včetně předpokládaného vývoje (při povodňových situacích),

n  informace o vodních stavech a průtocích ve stanicích hlásné sítě a dosažených stupních povodňové aktivity *),

n  krátkodobé hydrologické předpovědi pro vybrané profily,

n  v zimním období zásoby vody ve sněhové pokrývce pro vybraná povodí.

*)   Tento druh informačního výstupu je od roku 1998 pravidelně zveřejňován také na stránkách teletextu ČT 1. V období povodňových situací jsou údaje podle možností v průběhu dne aktualizovány.

Kromě těchto druhů operativně poskytovaných informací oddělení hydrologických předpovědí v Praze (OHP) pravidelně sestavuje písemné týdenní, měsíční a roční zprávy o hydrometeorologické situaci v ČR a zprávy mimořádné, souhrnně hodnotící výjimečné odtokové situace (povodně, sucha). Písemné zprávy vyhotovují a distribuují v regionálním měřítku také některé pobočky ústavu.

Obsahem periodických týdenních, měsíčních a ročních zpráv o hydrometeorologické situaci v ČR je stručný popis vývoje povětrnostní a odtokové situace v příslušném kalendářním období na území republiky z hlediska teploty vzduchu, srážek, výskytu nebezpečných jevů, stavů hladin a průtoků na povrchových tocích, teploty vody, dosažených vodností, stupňů povodňové aktivity, zásob vody ve sněhové pokrývce a ledových jevů na tocích, včetně zhodnocení abnormality výskytu hydrometeorologických jevů v daném období vzhledem k dlouhodobým průměrům. Nedílnou součástí týdenních zpráv je i předpoklad vývoje meteorologické a hydrologické situace pro několik následujících dní. Tabulkové či grafické přílohy zpráv zachycují úhrny srážek, průměrné teploty vzduchu a vody, průměrné a extrémní hodnoty hydrologických prvků ve vybraných stanicích a regionech a mimoto i přehled kót hladin a objemů vody větších vodárenských i průmyslových nádrží. Součástí měsíčních a ročních zpráv je navíc i zhodnocení vývoje pohybu hladin podzemních vod a vydatností pramenů u vybraných objektů, porovnání aktuálních hodnot s dlouhodobými charakteristikami a tabelární nebo grafický přehled průměrných měsíčních údajů z reprezentativního souboru hlásných stanic.

Specifickým druhem informací jsou pak nepravidelně vydávané účelově zpracovávané zprávy, podávající širší zhodnocující přehled o mimořádných hydrometeorologických situacích a rozsahem či frekvencí odpovídající výjimečnosti odtokové situace. Týkají se především extrémně vodných anebo naopak velmi suchých období.

Koncem roku 1999 publikoval ČHMÚ „Odborné pokyny pro hlásnou povodňovou službu“, prováděné podle vládního nařízení o ochraně před povodněmi. Pokyny navazují na novelizovaný metodický pokyn MŽP ČR z roku 1998, jenž upřesňuje systém hlásné a předpovědní povodňové služby. Tato provozní pomůcka pro vykonávání hlásné povodňové služby byla zpracována na podkladě informací ČHMÚ, jednotlivých okresních úřadů (OkÚ) a podniků Povodí. Je rozdělena do pěti částí podle hlavních povodí (Labe, Vltava, Ohře, Morava, Odra) a obsahuje textovou část s přílohami, grafickou část a evidenční listy hlásných stanic.

Limitovaný náklad výtisků Odborných pokynů pro hlásnou povodňovou službu byl distribuován všem hlavním účastníkům povodňové ochrany a další rozšiřování je zajišťováno již těmito adresáty. Pro tyto subjekty také zajišťuje ČHMÚ periodickou obnovu a distribuci těch evidenčních listů stanic, kde byly zjištěny změny základních hydrologických charakteristik, limitů pro stanovení SPA, popř. jiných důležitých údajů.

Od poloviny roku 2001 je kompletní text včetně evidenčních listů dostupný prostřednictvím internetové aplikace, v jejímž rámci jsou rovněž publikovány aktualizace a změny v jednotlivých evidenčních listech. Za aktualizace a správu prezentace je odpovědný ČHMÚ.

Obsahem obecně platné textové části Odborných pokynů pro hlásnou povodňovou službu je stručný popis povodňových charakteristik území České republiky, organizační struktura, nástroje a opatření hlásné povodňové služby, zásady a odborná pravidla pozorování vodních stavů a orientační pravidla pro vyhlašování stupňů povodňových aktivit podle dešťových srážek a ledových jevů na tocích.

Za textovou částí je připojeno i znění metodického pokynu Odboru ochrany vod MŽP ČR se schématem informačního toku hlásné služby za povodně a mimo povodeň a dále i seznam všech více než 400 hlásných profilů v ČR v hydrologickém pořadí.

V grafické dokumentaci lze nalézt republikový přehled územní působnosti hlavních účastníků povodňové ochrany, rozmístění hlásných profilů a dále na situačních mapách vyznačení jednotlivých profilů kategorie A a B na tocích v 18 dílčích povodích.

Nejobsáhlejší část publikace tvoří evidenční listy jednotlivých hlásných profilů, z nichž přibližně jednu polovinu čítají stanice kategorie A (provozovatelem je ČHMÚ nebo podniky Povodí s. p.) a druhou polovinu stanice kategorie B (zřízené KÚ a provozované obcemi). V každém evidenčním listu jsou uvedeny popisné údaje místa a stanice, vybrané základní hydrologické charakteristiky vodoměrného profilu a dále přehled hlavních adresátů informačních zpráv ze stanice. Doplňkem je i mapový výřez (v měřítku 1:50 000) s vyznačením lokality profilu.

Internetová aplikace slouží nejen jako elektronická verze Odborných pokynů pro hlásnou povodňovou službu, ale rovněž k informování povodňových orgánů a dalších subjektů povodňové služby, i přímo veřejnosti, zejména o možnosti vzniku nebezpečné meteorologické a hydrologické situace případně povodně, o jejím vývoji, a také o průběhu vodních stavů a průtoků ve vybraných hlásných profilech.

Prezentace je technicky dostupná běžnými internetovými prohlížeči na stránkách ČHMÚ s přístupem z domovské stránky přes odkaz „Povodňová služba“. Jejím obsahem jsou:

a)  výstražné a informační zprávy předpovědní povodňové služby vydané předpovědními pracovišti ČHMÚ,

b)  aktuální údaje z vybrané sítě hlásných profilů (asi polovina profilů kategorie A) na tocích s vyznačením těch profilů, kde jsou dosaženy směrodatné limity pro stupně povodňové aktivity (SPA),

c)  předpovědi vodních stavů a průtoků pro vybrané předpovědní profily,

d)  Odborné pokyny pro hlásnou povodňovou službu včetně evidenčních listů všech přibližně 400 hlásných profilů kategorie A (provozované ČHMÚ a podniky Povodí) a B (provozované obcemi).

Prezentace umožňuje textový anebo mapový způsob zobrazení stejných informací, přičemž některé funkce jsou vyhrazeny pouze pro autorizované uživatele. Výběr se provádí stejným způsobem jak u profilů s aktuálním měřením (operativní profily), předpovědí (předpovědní profily), tak u profilů hlásné služby (podle Odborných pokynů) a lze ho provádět podle územní působnosti krajů, ucelených povodí, poboček ČHMÚ či podle vodních toků. Pro soubor operativních profilů aplikace poskytuje přímo základní informace o limitech pro SPA a aktuální stav podle posledního měření. Ten je zobrazen s podrobným tabelárním a grafickým vývojem údajů za posledních 7 dní včetně dalších popisných údajů a také odkazu na příslušný evidenční list profilu v Odborných pokynech pro hlásnou povodňovou službu. Pro vybrané profily, pro něž jsou pravidelně zpracovávány manuálně termínové hydrologické předpovědi nebo kontinuální předpovědi hydrologickým modelem (s předstihem 48 hodin), byla v průběhu roku 2004 internetová aplikace rozšířena rovněž o jejich zobrazení (grafické i číselné). Manuální předpovědi jsou prezentovány termínovou předpovědí pro celkem 14 hlavních profilů, u profilu Labe v Ústí nad Labem je zobrazována i úroveň takzvaného zajištěného stavu pro potřeby plavby. Předpovědi hydrologických modelů jsou aktuálně zobrazovány asi pro 35 profilů, kde je zajištěna dostatečná spolehlivost předpovědí. Výsledky předpovědí jsou však velmi závislé na vstupech srážek a srážkové předpovědi. Proto je nutno zveřejňované předpovědi vnímat pouze jako pravděpodobný vývoj v případě naplnění předpovědi množství srážek.

Internetový prohlížeč map má vlastní stručnou kontaktní nápovědu. Kromě toho má aplikace podrobnou nápovědu s funkčním popisem všech ovládacích prvků prohlížeče.

Specifikace objednávek

Popisované druhy výstupů (vyjma Odborných pokynů pro hlásnou povodňovou službu) lze zájemcům poskytnout na základě písemné objednávky v oddělení materiálně-technického zásobování (OMTZ) nebo v oddělení hydrologických předpovědí ČHMÚ v Praze.

IV.2 Režimové informace

IV.2.1 Kvantitativní údaje povrchových vod

Měření se provádí v síti vodoměrných stanic povrchových vod (viz příloha PI.4.1). Hydrologické údaje se vydávají v souladu s výše zmíněnou ČSN 75 1400 „Hydrologické údaje povrchových vod“ a jsou nezbytným podkladem zejména pro: návrh, výstavbu a provoz vodních nádrží, vodohospodářských děl a zařízení na vodních tocích, úprav vodních toků; návrh a výstavbu mostů a jiných zařízení křižujících vodní toky a propustků v železničních, dálničních a silničních tělesech; řešení ochrany území a objektů před povodněmi na vodních tocích; řešení zásobování vodou z povrchových zdrojů a vypouštění odpadních vod; řešení ochrany jakosti a množství povrchových vod a životního prostředí.

Standardní hydrologické údaje o povrchových vodách poskytuje ČHMÚ pro libovolný profil říční sítě. Nejčastěji používané a poskytované jsou základní hydrologické údaje:

n  plocha povodí A [km2],

n  dlouhodobá průměrná roční výška srážek na povodí Pa [mm],

n  dlouhodobý průměrný průtok Qa [m3.s-1, l.s-1],

n  M-denní průtoky QMd nebo p-procentní denní průtoky [m3.s-1, l.s-1],

n  N-leté (maximální) průtoky QN ≤ Q100 [m3.s-1].

Základní hydrologické údaje (Pa, Qa, QMd) jsou zpracovány na základě skutečně pozorovaných hodnot za jednotné reprezentativní období hydrologických let 1931–1980.

Poskytované údaje o průtocích zpracovatel zatřídí podle předpokládané spolehlivosti do jedné ze čtyř tříd, jejichž přehled je uveden na obrázku IV.1. Vzor formuláře pro vydávání základních hydrologických údajů povrchových vod je na obrázku IV.2.

Standardně jsou dále poskytovány:

n  dlouhodobé průměrné průtoky vybraných měsíců nebo sezón,

n  reálné nebo odvozené řady průměrných měsíčních, sezónních a ročních průtoků,

n  funkce překročení průměrných měsíčních, sezónních a ročních průtoků za víceleté období,

n     N-leté povodňové vlny neovlivněné vodními díly s kulminačními průtoky QN ≤ Q100.

Základní hydrologické údaje a další informace pro více než sto vodoměrných stanic byly zveřejněny v publikaci „Hydrologické charakteristiky vybraných vodoměrných stanic České republiky“, kterou vydal ČHMÚ v roce 1996. Na základě vyhodnocení povodní v červenci 1997 na Moravě a ve východních Čechách, v červenci 1998 v povodí Orlice, v srpnu 2002 v povodí Labe a Dyje a z nově zpracovaných studií v povodí Ohře a Ploučnice bylo nutné přehodnotit údaje velkých vod (N-letých průtoků) na většině povodí v ČR (včetně stanic obsažených v této publikaci).

Nestandardní údaje jsou poskytovány v rámci technických, metodických a kapacitních možností. Příkladem nestandardních údajů jsou N-leté minimální průtoky daného trvání, charakteristiky nedostatkových objemů, umělé průtokové řady, apod. K nestandardním údajům patří také v poslední době velmi často žádané hydrologické podklady pro hodnocení bezpečnosti vodních děl při povodních (dle technické normy TNV 75 2935) zpracovávané novými metodickými přístupy, které pro svoji náročnost jsou poskytovány formou hydrologické studie. Pro odvození teoretických extrémních povodňových vln je nejčastěji používán statistický přístup s využitím podmíněné pravděpodobnosti překročení objemu pro daný kulminační průtok, případně deterministický přístup.

Kromě uvedených charakteristik průtoků poskytuje ČHMÚ informace o stavech vody, teplotě vody a plaveninách na základě pozorování a měření v síti stanic. Dle potřeby uživatele poskytuje buď konkrétní změřené veličiny nebo průměrné hodnoty měsíční, roční nebo za zvolené období a dále základní statistické charakteristiky včetně křivek překročení.

Specifikace objednávek

Data lze objednat na příslušné pobočce ČHMÚ nebo v oddělení Hydrofondu ČHMÚ v Praze. Objednavatel určí stanici, požadované období a druh zpracování dat a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány. Soubory dat lze poskytovat na magnetickém mediu.

Základní hydrologické údaje pro libovolný profil sítě vodních toků se objednávají u příslušné pobočky ČHMÚ (viz Přehled hydrologických pracovišť ČHMÚ v příloze PII. a mapa P.11 Územní působnost poboček ČHMÚ). Objednávka základních hydrologických údajů musí obsahovat určení vodního toku a profilu, druh požadovaných údajů a účel, pro který jsou údaje požadovány. Důležité je jednoznačné určení požadovaného profilu, nejlépe označením na výřezu z mapy.

Žádosti o hydrologické studie na odvození teoretických povodňových vln s kulminačními průtoky s dobou opakování N > 100 let se pro povodí v Čechách objednávají v oddělení povrchových vod v Praze a pro povodí na území Moravy na pobočkách ČHMÚ v Ostravě a v Brně.

IV.2.2 Kvantitativní údaje podzemních vod

Tyto údaje jsou poskytovány na základě hodnot zjištěných ve státní síti pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů (viz příloha PI.4.3 a PI.4.4). Standardně jsou zpracovávány a poskytovány:

n  údaje o měrném objektu (lokalizace, hloubka vrtu, nadmořská výška, zvodeň, hydrologický rajon),

n  řady naměřených hodnot, tj. úroveň hladin a teplota vody ve vrtech, vydatnost a teplota vody pramenů,

n  charakteristiky extrémních hodnot,

n     statistické zpracování dat (průměry měsíční, sezónní, roční, funkce překročení, atd.).

Stavy hladin ve vrtech a vydatnosti pramenů lze poskytnout ve formě základních naměřených údajů nebo ve formě řad očištěných od antropogenních vlivů a doplněných v úsecích chybějících pozorování.

Po dohodě lze také poskytovat informace zpracované podle potřeby uživatele. Příkladem je zpracování hodnot základního odtoku, tedy podílu složky podzemních vod v celkovém odtoku, pro vybraná povodí nebo hydrogeologické rajony v měsíčních průměrech.

Specifikace objednávek

Zájemce o data se může obrátit přímo na oddělení Hydrofondu ČHMÚ Praha nebo příslušnou pobočku ČHMÚ. V objednávce je nutné uvést požadovaný objekt, druh veličiny, požadavky na zpracování a účel, pro který jsou údaje požadovány. Standardně zpracovávané údaje lze uživateli předat na magnetickém mediu.

IV.2.3 Údaje o jakosti povrchových a podzemních vod

Oddělení jakosti vod ČHMÚ poskytuje data na základě pozorování ve státní síti sledování jakosti vody v tocích (viz příloha PI.4.2) a státní pozorovací síti jakosti podzemních vod (viz příloha PI.4.3).

Od roku 1996 byla pravidelně vydávána ročenka Jakost vody v tocích v tiskové podobě. V roce 2000 byla tato forma zpracování ročenky nahrazena ročenkou Jakost povrchových a podzemních vod zpracovanou v digitální podobě na CD.

Od roku 2002 jsou veškerá data o jakosti povrchových a podzemních vod včetně dokumentace pozorovacích sítí k dispozici na internetu na adrese http://hydro.chmi.cz/ojv.

Na internetu přístupná databáze jakosti vody je rozdělena na povrchové a podzemní vody. Obě databáze pracují na podobném principu. Výběr objektu se provede na základě volby skupiny objektů (aktuální profily, komplexní síť, jednotlivá povodí apod.). Touto volbou lze získat základní údaje o profilu tj. databázové číslo příslušného profilu, název profilu a toku, ČHP, říční kilometr, zeměpisné souřadnice a délku období sledování profilu. Současně je profil lokalizován na mapovém výřezu. Následně lze získat informaci buď o časových řadách každého profilu včetně tabulky limitních hodnot (Nařízení vlády 61/2003 Sb., ČSN 757221 „Klasifikace jakosti povrchových vod“, ČSN 757111 „Pitná voda“) a grafu nebo informaci o jednotlivém odběru včetně průtoku nebo vydatnosti. Dotaz lze zadávat pro určitý typ odběru (bodový, slévaný apod.), u povrchových vod pro různé matrice (sediment - různé frakce, voda, semipermeabilní membrány apod.), pro skupinu ukazatelů (kovy, apod.) a pro určité časové období. Požadovanou analýzu je možné vypsat do souboru.

Na základě Vyhlášky 391/2004 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání do informačních systémů veřejné správy (ISVS) jsou charakteristické hodnoty vybraných ukazatelů jakosti povrchových vod včetně imisních limitů dle Nařízení vlády 61/2003 Sb. a klasifikace jakosti vod dle ČSN 757221 zveřejňovány na specializovaných internetových stránkách ISVS (http:// www.voda.mze.cz).

Specifikace objednávek

Uživatelé dat se s požadavky obracejí přímo na oddělení jakosti vod ČHMÚ, kde dohodnou konkrétní rozsah a formu zpracování i výběr ukazatelů. V žádosti o data je třeba uvést i účel, pro který jsou data požadována. Větší soubory dat lze poskytovat i na magnetickém mediu.

IV.2.4 Informace o činnosti experimentálních povodí ČHMÚ Praha

V roce 1982 byla ve vrcholových partiích Jizerských hor založena experimentální základna ČHMÚ. Vzhledem ke vzrůstajícímu zájmu veřejnosti o činnost EXPJH (experimentální povodí Jizerské hory) byla v roce 1999 v centru západní části Jizerských hor, na stanici Nová Louka, instalována informační tabule ČHMÚ, která poskytuje historické i aktuální údaje naměřené v této lokalitě. Jedná se o data od konce 19. století až po současnost, a sice průměrné roční teploty, roční a měsíční úhrny srážek, dosažené teplotní rekordy, nejvyšší dosažené úhrny srážek a výšky sněhu v průběhu zimních období v Jizerských horách. V zimě je zde pravidelně uváděna aktuální výška sněhové pokrývky naměřená na hřebenech Jizerských hor, v létě jsou zveřejňovány údaje z klimatických stanic EXPLH – průměrné měsíční teploty vzduchu, úhrny srážek, počty dnů se srážkami a rekordní teplotní maxima a minima v daném měsíci.

Také muzeum Jizerských hor na Jizerce věnovalo část své expozice experimentálním povodím, údaje jsou pracovníky ČHMÚ pravidelně obnovovány.

IV.3 Informační systém hydrologie

Uvedené režimové informace jsou výsledkem měření a pozorování v objektech sítí kvantity a kvality povrchových a podzemních vod. Řádově několik tisíc pozorovacích objektů představuje rozsáhlé časové řady dat a množství popisných informací, často proměnných v čase. K bezpečnému uložení těchto dat a jejich efektivnímu zpracování slouží databáze Oracle, k prostorové analýze a vizualizaci dat jsou používány nástroje geografického informačního systému ARC/INFO a ArcView (viz mapy uvedené v této ročence). Ukládání, kontroly a opravy dat jsou zajištěny na pracovištích hydrologie v Praze prostřednictvím klientského připojení k databázi Oracle. Dokončeno bylo vybavení poboček databází Oracle s replikací příslušné části režimové databáze hydrologie. Pracovníci oddělení hydrologie na pobočkách tak mají přístup k prohlížení, zpracování a výstupům dat a informací.

Informační systém hydrologie je budován jako subsystém Informačního systému ČHMÚ a zároveň jako subsystém Hydroekologického informačního systému České Republiky (HEIS ČR). HEIS ČR je v rámci ČHMÚ, VÚV T.G.M., Povodí Vltavy s. p., Povodí Labe s. p., Povodí Ohře s. p., Povodí Odry s. p. a Povodí Moravy s. p. budován pro podporu státní správy ve vodním hospodářství.

IV.4 Užití operativních a režimových informací

Naměřená data a z nich odvozené a vypočítané informace jsou na vyžádání a po dohodě poskytována široké vodohospodářské veřejnosti k účelům výzkumným, projekčním a plánovacím, studijním, atd. V rámci mezinárodních projektů a dohod jsou data poskytována také zahraničním partnerům.

Úsek hydrologie se podílí na řadě pravidelných činností a dalších projektů, v rámci kterých jsou data účelově zpracována do požadované formy nebo tvoří základ pro navazující analýzy, bilance, prognózy, atd. Mimo operativně poskytovaných informací a hydrologických předpovědí (viz kapitola IV.1) jsou to zejména tyto aktivity a dokumenty:

n  Zpráva MŽP ČR o stavu životního prostředí v ČR,

n  Zpráva MŽP ČR o stavu ochrany vod v ČR,

n  Životní prostředí České Republiky - ročenka,

n  Životní prostředí Prahy - ročenka,

n  Směrný vodohospodářský plán

     –   Sborník SVP ČR,

     –   Vodohospodářský věstník,

n  Dokumenty Projektů Labe, Moravy a Odry,

n  Dokumenty Mezinárodní komise pro ochranu Labe,

n  Vodohospodářská bilance a hydrologická bilance

     –   množství a jakost povrchových vod,

     –   množství a jakost podzemních vod,

n  Mezinárodní hydrologický program UNESCO - projekt FRIEND,

n  Program hydrologie a vodních zdrojů Světové meteorologické organizace,

n  Světový klimatický program - část Voda,

n  Centrum Světové meteorologické organizace pro globální odtoková data.

IV.5 Zveřejňování informací na stránkách internetu

Na adrese http://www.chmi.cz jsou zpřístupněny základní informace o strukturálním členění ČHMÚ s následnými stránkami bližších informací o jednotlivých úsecích a pobočkách ČHMÚ .

Stránky úseku hydrologie informují o základních činnostech úseku a jednotlivých odděleních včetně telefonních čísel a e-mail adres. Zpřístupněny jsou seznamy objektů a profilů pozorovacích sítí hydrologie, postupně jsou zpřístupňovány mapy s lokalizací těchto objektů.

Denně je aktualizována tabulkaStavy vody na tocích ČR dnes v 7 hodin ráno, poskytující přehled údajů o vodních stavech, průtocích a teplotách vody ve 32 vybraných vodoměrných profilech na 22 vodních tocích na území České republiky. Kromě těchto hodnot jsou zde uváděny i předpovědi stavů a průtoků pro profily Ústí nad Labem, Děčín, Bohumín a Strážnice. Obdobně prezentovány jsou i podrobnější regionální přehledové tabulky ranních aktuálních dat na stránkách jednotlivých poboček ČHMÚ. Od roku 2001 jsou na internetových stránkách průběžně jednou či vícekrát za den aktualizovány informace o vodních stavech a průtocích asi ze 100 vybraných profilů hlásné sítě ČR. Ty jsou prezentovány v tabelární a grafické podobě v rámci ostatních informací odkazu Povodňová služba. Na těchto stránkách lze aktuálně nalézt také textové výstražné a informační zprávy vydávané v období povodňového nebezpečí. Obsah odborných pokynů byl v souvislosti se změnami struktury státní správy a samosprávy a také podle zkušeností z vyhodnocení povodně v srpnu 2002 předmětem revize a byl v průběhu roku 2004 zveřejněn s aktualizovanými daty.

Součástí stránek úseku hydrologie jsou nadále i odkazy na oddělení hydrologických předpovědí (OHP), ačkoliv bylo toto pracoviště od 1. 1. 1999 přeřazeno do úseku meteorologie. Tato změna proběhla současně s vytvořením nových provozních útvarů, CPP - centrálního předpovědního pracoviště v Praze a RPP - regionálních předpovědních pracovišť na jednotlivých pobočkách ČHMÚ, v rámci systematického slučování předpovědních služeb ústavu.


Obr. 4.1 Zatřídění hydrologických údajů

Obr. 4.2 Vzor formuláře pro vydávání základních hydrologických údajů povrchových vod


Kap. V.        Aktuální a regionální problémy a úkoly hydrologie


Obsah | Přílohy | Content


Aktuální informace | Výstrahy | Hydrologické předpovědi | Hlásné profily
Jakost vody | Monitoring jakosti vody: IS Arrow
Hydrologické ročenky | Hydrologická bilance | Projekty na vyhodnocení významných povodní
ČHMÚ | Radarové odhady srážek | Numerický model Aladin | Aktuální informace o počasí
Informační systém Voda České republiky


Stránka zřízena 8.10.2005, aktualizována 01.06.2010
Připomínky: rybak - zavináč - chmi.cz
© Copyright Český hydrometeorologický ústav Praha