Hydrologická ročenka České republiky 2004


 

III. Hydrologická bilance jakosti vody

III. Hydrological balance water quality assessment

The main responsibility of CHMI in the area of water quality monitoring is to maintain and operate the national network of water quality monitoring for both, surface and groundwater. CHMI defines the scopes, parameters, sampling rates, sampling methods, analytical methods etc. CHMI is also responsible for data treatment, data checking and data presentation gained from this monitoring network. Systematic and comprehensive data on water quality constitute a significant tool in assessing the success of water protection measures, in demonstrating the necessity for complementary measures, and in assessing our bodies of water and habitats. We also need information on water quality in order to full fill requirements of European Union directives on water management and for our co-operation with other countries.

III.1 Úvod

Povrchové vody

Monitorování jakosti povrchových vod je důležitým nástrojem k získání informací potřebných k hodnocení stavu a vývoje hydrosféry a ochrany zdrojů pitné vody. Systematické sledování jakosti vody v tocích v rámci státní sítě bylo zahájeno v roce 1963. Správcem státní sítě sledování jakosti vody v tocích je Český hydrometeorologický ústav. Na území České republiky je na vodohospodářsky významných tocích rovnoměrně rozmístěno 390 optimalizovaných profilů (viz v příloze seznam PI.4.2 a mapa P.6). V těchto profilech se 12x ročně odebírají vzorky vody pro analýzy základních fyzikálně-chemických parametrů. Ve vybraných profilech se provádí analýza těžkých kovů, specifických organických sloučenin, biologických a mikrobiologických ukazatelů (viz tabulka P.2). Zatřídění je provedeno tak, že se zvlášť klasifikují jednotlivé ukazatele příslušné skupiny a výsledná třída skupiny je určena dle nejnepříznivějšího ukazatele jakosti vod ve skupině.

Kvalita povrchových vod je zjednodušeně pro obecnou informaci vyjadřována v třídách jakosti vody. Tyto třídy jsou v ČSN 75 7221 „Klasifikace jakosti povrchových vod“ (s účinností od října 1998) definovány pro řadu ukazatelů. Rovněž zde jsou definovány intervaly hodnot jednotlivých tříd pro jednotlivé ukazatele. Norma je přizpůsobena současným potřebám pro hodnocení a kontrolu povrchových vod a přibližuje se klasifikaci a kontrole jakosti povrchových vod používaných v členských státech EU. Od roku 1999 se dle předpisů EU posuzuje zejména 17 prioritních polutantů, ovlivňujících kvalitu vody, uvedených v základní Směrnici EU 76/464 EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami a na ni navazujících Směrnicích EU.

Třídy jakosti vody podle normy ČSN 75 7221:

třída I.      …..    velmi čistá voda,
třída II.     …..    čistá voda,
třída III.     .….    znečištěná voda,
třída IV.    …..    silně znečištěná voda,
třída V.     …..    velmi silně znečištěná voda.

Jednotlivé ukazatele jsou rozděleny do skupin podle charakteru. V normě jsou definovány následující skupiny:

–   obecné, fyzikální a chemické ukazatele (např. konduktivita, rozpuštěný kyslík, BSK5, CHSKMn, chloridy, vápník atd.),
–   specifické organické látky (např. chlorbenzen, chloroform, PCB, PAU – suma atd.),
–   kovy a metaloidy (chrom, rtuť, mangan, železo, kadmium atd.),
–   biologické a mikrobiologické ukazatele (saprobní index makrozoobentosu, enterokoky, chlorofyl atd.),
–   radiologické ukazatele (celková objemová aktivita α, uran, tritium atd.).

Grafické zhodnocení jakosti povrchových vod ve vybraných ukazatelích znázorňují mapy III.1. Pro srovnání je hodnocena kvalita povrchových vod dle Nařízení vlády 61/2003 Sb., Příloha č. 3 Imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod, které musí být dosaženy do 22. 12. 2012, pro nebezpečné látky a zvlášť nebezpečné látky do 31. 12. 2009.

Podzemní vody

Podobně jako u povrchových vod je v České republice věnována trvalá pozornost i jakosti podzemních vod, která je sledována ve státní pozorovací síti jakosti podzemních vod, jejímž správcem je Český hydrometeorologický ústav. Monitoring jakosti podzemních vod byl postupně zaváděn od roku 1984. V tomto roce začalo pravidelné monitorování pramenů (138 pramenů) a v roce 1986 začalo pravidelné monitorování mělkých vrtů (121 vrtů) a v roce 1991 sledování hlubokých vrtů (192 vrtů). V současné době na území ČR tvoří tuto síť 138 objektů pramenů, 147 mělkých kvartérních vrtů a 178 hlubokých vrtů. Jejich lokalizace je přehledně prezentována podle příslušnosti k danému typu objektu v příloze v mapách P.7 (prameny), P.8 (mělké vrty) a P.9 (hluboké vrty). Struktury s hlubším oběhem reprezentují objekty pramenů, které jsou celkem pravidelně rozmístěny po celém území republiky a dále hluboké vrty ve významných vodohospodářských oblastech ČR (severočeská křída, moravské úvaly, jihočeské pánve a východočeské synklinály). Mělké vrty sledují podzemní vody v převážně kvartérních, zpravidla velmi propustných sedimentech, ve kterých se však velmi rychle šíří znečištění, způsobené většinou průmyslovou, zemědělskou nebo jinou antropogenní činností. Tyto výrobní aktivity jsou soustředěny do několika lokalit naší republiky a svým provozem současným, nebo vlivem starých zátěží se nadále negativně podílejí na jakosti podzemních vod. V roce 2004 bylo na objektech státní pozorovací sítě jakosti podzemních vod odebráno celkem 926 vzorků podzemních vod (276 z pramenů, 294 z mělkých kvartérních vrtů a 356 z hlubokých vrtů) během jarního a podzimního vzorkovacího období. V roce 2004 byl rozsah analýz stejný v obou obdobích, rozdíl byl pouze v tom, že v podzimním vzorkovacím období se také detekuje alfa aktivita. Rozsah analýz je uveden v příloze v tabulce P.3.

Vyhodnocení všech vzorků podzemních vod bylo v roce 2004 provedeno s důrazem na výskyt nebezpečných látek a dusíkatých látek. Prezentace výsledků za rok 2004 je uvedena v mapách III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6. V mapových podkladech jsou vyznačeny jak hranice hydrogeologických rajonů, tak i hranice oblastí povodí. Hodnocení je provedeno u vybraných ukazatelů, které znázorňují zjištěný výskyt vybraných skupin nebezpečných látek a dusíkatých látek v podzemních vodách. V mapách III.2, III.3 a III.4 je znázorněna situace znečištění podzemních vod v ČR jednotlivými skupinami nebezpečných látek, kdy červenou barvou je vždy znázorněn objekt, u něhož koncentrace alespoň jednoho ukazatele byla nad mezí stanovitelnosti, modrou barvou pak objekt s koncentracemi všech ukazatelů skupiny pod mezí stanovitelnosti. Mapa III.5 prezentuje zastoupení toxických stopových prvků v podzemních vodách, kdy červenou barvou je vždy znázorněn objekt, u něhož průměrná roční koncentrace alespoň jednoho ukazatele překročila limit vyhlášky č. 252/2004 Sb. stanovující požadavky na pitnou vodu (arsen 0.01 mg.l-1, bór 1 mg.l-1, nikl 0.02 mg.l-1 berylium 0.002 mg.l-1, zinek 5 mg.l-1, chrom 0.05 mg.l-1, selen 0.01 mg.l-1, měď 1 mg.l-1, hliník 0.2 mg.l-1, antimon 0.005 mg.l-1, kadmium 0.005 mg.l-1, olovo 0.025 mg.l-1, rtuť 0.001 mg.l-1), modrou barvou pak je vyznačen objekt s koncentrací pod limitem této normy. Mapa III.6 dokumentuje hodnoty průměrných ročních koncentrací dusíkatých látek v podzemních vodách zjištěných v objektech ČHMÚ v roce 2004. Bodově jsou znázorněny objekty, kde modrá barva značí nepřekročení limitů pro pitnou vodu průměrných ročních koncentrací žádné z dusíkatých látek (dusičnany 50 mg.l-1, dusitany 0.5 mg.l-1, amonné ionty 0.5 mg.l-1), červená barva pak její překročení alespoň u jednoho ukazatele. Četnosti hodnot jednotlivých koncentrací vybraných látek z celkového počtu vzorků jsou vyjádřeny v grafech na obrázku III.1 a v tabulce III.1, kde je vidět jejich početní rozložení ve zjištěných koncentracích i ve vztahu k vyznačené normě pitné vody a jejich početní zastoupení v jednotlivých oblastech povodí.

Plaveniny a sedimenty

Systematické sledování pevných matric hydrosféry zahrnuje dlouhodobě kvantitativní pozorování režimu plavenin za účelem bilancování odtoků z jednotlivých povodí. Od roku 1999 je jeho součástí také kvalitativní sledování plavenin a sedimentů v rámci komplexního monitoringu jakosti povrchových vod. Plaveniny jsou pevné částice organického i anorganického původu transportované ve vodním toku v suspenzi. Jsou produktem erozních procesů a antropogenních činností v celém povodí. Po usazení vytváří plaveniny společně s dnovými splaveninami (tj. částicemi pohybujícími se trakcí nebo saltací) sedimenty. Mezi plaveninami, dnovými splaveninami a sedimenty existuje složitý interaktivní vztah ovlivňovaný řadou hydrodynamických faktorů. Hodnocení režimu plavenin vychází z výsledků denního pozorování v 51 vodoměrných stanicích (viz mapa P.5 v příloze). Základním hodnoceným údajem je denní koncentrace plavenin c [mg.l-1], udávající množství nerozpuštěných látek v konstantním objemu vody. Na základě tohoto údaje a údaje o průtoku vody Q [m3.s-1] je počítán průtok plavenin Qpl [kg.s-1], odtok plavenin Gpl [t] a případně specifický odtok plavenin Gplsp [t.km-2]. Hodnota koncentrace plavenin je limitována přísunem materiálu (pevných částic) do toku a průtokem vody. Grafické zhodnocení ročního odtoku plavenin je prezentováno v mapě III.7.

Kvalitativní sledování plavenin a sedimentů je součástí monitoringu hydrosféry a jedním z podkladů pro hodnocení zatížení vodního prostředí znečišťujícími látkami. V roce 2004 byly kvalitativní parametry plavenin a sedimentů sledovány na 45 profilech sítě komplexního sledování jakosti vod. Sledované ukazatele - těžké kovy, metaloidy a specifické organické látky, včetně prioritních látek uvedených v seznamu přílohy X Směrnice č. 2000/60/ES, byly monitorovány v plaveninách s četností 4 až 16x ročně, v sedimentech 2x ročně. Sedimenty poskytují informaci o znečištění za relativně delší časový úsek, plaveniny informují o aktuálním znečištění transportovaném tokem. Vzhledem k tomu, že dosud nebyly stanoveny v EU obecně platné kvalitativní limity pro pevné matrice, je zatížení zhodnoceno orientačně na základě porovnání měřených hodnot obsahů, případně jejich charakteristických ročních hodnot, s limity Metodického pokynu odboru pro ekologické škody MŽP ČR „Kritéria znečištění zemin a podzemní vody“ z roku 1996. Překročení limitní hodnoty kategorie B tohoto normativu se již posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí (kategorie viz tabulka III.2). Dle požadavků směrnic EU 76/464/EHS a 2000/60/ES nesmí obsahy nebezpečných látek v pevných matricích v časové řadě vykazovat rostoucí trend. Grafické zhodnocení jakosti plavenin a sedimentů ve vybraných ukazatelích je v mapách III.8, III.9, III.10 a III.11.

Radioekologie

Radioekologické parametry ve vodě byly stanovovány v 68 profilech s četností 12x za rok. V matrici voda byly v rozpuštěných látkách (RL) a v některých případech odděleně v nerozpuštěných látkách (NL) stanovovány následující radioekologické parametry. Celková objemová aktivita alfa (RL, NL), celková objemová aktivita beta (RL, NL), celková objemová aktivita beta korigovaná na obsah 40K (RL), 226Ra (RL, NL), 40K (RL), 238U (RL, NL). Objemová aktivita tritia ve vodě byla stanovována s četností 12x za rok na těchto profilech: Vltava (Hluboká nad Vltavou), Vltava (Solenice), Vltava (Štěchovice), Vltava (Podolí), Vltava (Zelčín), Labe (Hřensko), Labe (Lysá nad Labem), Morava (Lanžhot), Dyje (Pohansko), Jihlava (Vladislav), Jihlava (Ivančice), Jihlava (Mohelno), Odra (Bohumín).

Ze vzorků plavenin pro radioekologické hodnocení získaných odstředěním mobilní odstřeďovací jednotkou byly připravovány směsné vzorky reprezentující jednotlivá pololetí. Z každého profilu byl smísením 3 až 4 dílčích vzorků připraven 1 směsný vzorek odpovídající jednomu pololetí. Následně byly v těchto vzorcích standardními metodami analyzovány radionuklidy 134Cs, 137Cs, 40K, 226Ra, 228Ra, 228Th, 235U. Koncentrace jednotlivých radionuklidů jsou uváděny vždy v Bq.kg-1 sušiny. Ve vzorcích sedimentů pro radioekologické hodnocení odebíraných s četností 2x ročně byly standardními metodami analyzovány radionuklidy 134Cs, 137Cs, 40K, 226Ra, 228Ra, 228Th, 235U. Koncentrace jednotlivých radionuklidů jsou uváděny vždy v Bq.kg-1 sušiny.

Akumulační biomonitoring

V roce 2004 pokračovalo sledování kontaminace biomasy škodlivými látkami ve státní síti, kterou provozuje ČHMÚ, na 19 závěrových profilech hlavních toků České republiky. V rámci akumulačního biomonitoringu byly analyzovány indikátorové druhy makrozoobentosu Asellus aquaticus, Erpobdella octoculata, Bithynia tentaculata, Sphaerium corneum, chrostíci rodu Hydropsyche a mlži Dreissena polymorpha. Bentické organizmy byly odebrány dvakrát ročně a byly provedeny analýzy sledovaných polutantů. Referenční populace mlžů byla exponována na plovácích, na kterých byly současně umístěny eternitové desky ke sledování biofilmu. Po dvou měsících v toku se mlži a biofilm vytvořený na deskách analyzují v laboratoři. Pokračovalo sledování bioakumulace v rybách (jelec tloušť), které je prováděno jednou ročně. Z polutantů byly analyzovány těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť a arzen), ze specifických organických látek indikátorové kongenery PCB (PCB-28, PCB-52, PCB-101, PCB-138, PCB-153 a PCB-180) a chlorované pesticidy (p,p a p,p´ izomery DDT, DDD, DDE a izomery alfa, beta a gama HCH).

III.2 Celkové zhodnocení bilance jakosti vod

Povrchové vody

Při hodnocení celkového stavu znečištění povrchových vod v našich řekách podle ČSN 75 7221 se jeví jako nejčistší tok Moravice a horní toky většiny sledovaných řek (Morava, Vltava, Labe, Jizera, Malše, Lužnice, Mže, Opava, Ostravice atd). Mezi velmi čisté lze zahrnout i menší hraniční toky, kde však bylo sledováno podstatně méně ukazatelů. Na opačném konci jednoznačně leží Trkmanka. Na obou profilech tohoto toku bylo měřeno 22 ukazatelů zahrnutých v ČSN 75 7221, pouze na jednom profilu byl jediný ukazatel, chloridy v I. třídě, ostatní ukazatele v 50 % resp. 60 % dosáhly V. třídy. O málo lépe byl hodnocen Chodovský potok ve Dvorech, Litava v Židlochovicích, Bílina pod Zálužím u Mostu, Olšava v Kunovicích, ústí Hvozdnice, Olše ve Věřňovicích a Ploučnice v Novinách. Na všech těchto profilech bylo sledováno 22 až 30 látek vyjmenovaných v ČSN 75 7221, na profilu Olše (Věřňovice) bylo sledováno 37 látek. Hodnoty v těchto profilech byly v 35 až 55 % ve IV. až V. třídě. Při hodnocení jednotlivých látek obsažených v této normě nejlépe obstála gama-HCH a tetrachlormethan. Ze 142, resp. 133 měřených profilů bylo 100 % v I. nebo II. třídě. Nad 95 % hodnot v I. nebo II. třídě měly i hořčík (99.3 %), 1,1,2-trichlorethen (99.2 %), vápník (98.6 %), chlorbenzen (98.4 %), veškerý chrom (98.1 %), 1,2-dichlorethan (97.7 %), chloridy (97.3 %), 1,1,2,2-tetrachlorethen (97.0 %), měď (96.3 %) a nikl (95.2 %). Ve IV. a V. třídě byly nejčastěji hodnoceny AOX (51.3 %), NL 105 °C (35.3 %).

Podle NV 61/2003 splňovaly limity tohoto nařízení nejčastěji profily umístěné na horních tocích Jizera (Horní Sytová - splněno 37 ze 39 ukazatelů), Mže (Lučina - 39 ze 41 ukazatelů), Moravice (Slezská Harta - 38 ze 40 ukazatelů), Morava (Raškov - 62 ze 67 ukazatelů) a profily umístěné pod přehraními nádržemi Vltava (Solenice - splněno 29 ze 30 sledovaných ukazatelů), Vltava (Štěchovice - splněno 40 ze 43 ukazatelů). Všechny sledované ukazatele splňovaly limity požadované touto směrnicí na profilech Odrava (Šlapany), Ohře (hranice - 23 látek), Rokytnice (nad Lužním potokem) a Rokytnice (Trojstátí - 16 látek). Na opačném pólu byly profily na Trkmance v Bořeticích a Podivíně, kde limity nesplnilo 88 %, resp. 72 % sledovaných látek, profil Olše (nad Petrůvkou - 80 % překročeno) a Odra (Svinov - překročeno 64 %).

Jsou-li hodnoceny jednotlivé látky podle četnosti překročení, pak ani jednou nebyl překročen limit u 35 sledovaných látek, např. veškerý chrom, toluen, tetrachlormethan, simazin, pentachlorbenzen. Všechny výše uvedené látky byly měřeny na 107 až 156 profilech. Nejčastěji byly překračovány limity pro NL 105 °C (72.1 %) a veškerý fosfor (85.4 %). Ethylbenzen a celkový chlor nebyly hodnoceny, protože meze stanovitelnosti u těchto látek jsou vyšší než limit uvedený v NV 61/2003.

Podzemní vody

Při hodnocení podzemních vod je nutné poznamenat, že charakterizace jakosti podzemních vod podle celků oblastí povodí, které tvoří poměrně velká území vyčleněná jako administrativní celky je obtížná. Tvorba chemického složení podzemních vod je závislá na prostředí jejich oběhu (geologické stavbě) a taktéž schopnost odbourávání znečišťujících látek je závislá na geologickém prostředí. Z tohoto důvodu je účelnější hodnocení podzemních vod podle hydrogeologických rajonů (v podkladových hodnotících mapách jsou vyznačeny). Vzhledem k celkové struktuře této ročenky však bylo potřebné hodnocení jakosti podzemních vod provést podle oblastí povodí. Z tohoto důvodu je hodnocení jakosti podzemních vod podle oblastí povodí orientované jenom na srovnání vybraných ukazatelů s limity pro pitnou vodu a srovnání početnosti výskytu vybraných koncentrací znečišťujících látek. Podle těchto kritérií vychází jako nejvíc znečištěná oblast povodí Dyje, kde bylo zjištěno nejvyšší procento nadlimitních koncentrací v ukazatelích DOC, chloridy a amonné ionty. Hodnocení přítomnosti nebezpečných látek v podzemních vodách pro celou ČR je zřejmé z map III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6, kde jsou vyznačeny hranice oblastí povodí. Celkově je možné shrnout výsledky hodnocení jakosti podzemních vod následovně:

U většiny objektů všech typů bylo patrné zasažení vod zejména dusíkatými látkami, amonné ionty a dusitany jsou méně zastoupené, naopak dominantním polutantem byly dusičnany. Ty se do vod snadno vyplavují jako důsledek zemědělské činnosti v krajině a představují významný dlouhodobý indikátor hlavně antropogenního znečištění, neboť ve vodě jsou poměrně stabilní, což dokazuje i jejich výskyt ve všech typech objektů podzemních vod sítě jakosti. Významná je i skutečnost, že koncentrace dusičnanů u téměř poloviny vzorků byla do 5 mg.l-1, což představuje pouze jednu desetinu limitu pro pitnou vodu (viz obrázek III.1). Nad tuto normu se naopak dostala asi desetina všech vzorků, podobně jako u detekce amonných iontů. V mapě III.6 lze pozorovat výraznější zastoupení koncentrací dusíkatých látek zejména v lokalitách s tradičně vyšší intenzitou zemědělské a průmyslové činnosti. K vyhodnocení toxických stopových prvků je třeba poznamenat, že v nadlimitních koncentracích se vyskytovaly arsen, berylium, bór, nikl, a hliník. Ostatní sledované toxické stopové prvky (antimon, chrom, kadmium, měď, olovo, rtuť, selen, zinek) se v roce 2004 nevyskytovaly v nadlimitních koncentracích. Těkavé organické látky byly detekovány u 241 objektů. Nejčastěji se v podzemních vodách vyskytovaly toluen a xylen, nejméně potom styren a tetrachlormetan. Polycyklické aromatické uhlovodíky byly detekovány u 347 objektů. Nejčastěji se vyskytovaly fenantren, fluoranten, naftalen, pyren a fluoren, nejméně často pak indeno(1,2,3-c,d)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen a benzo(a)pyren. Pesticidy byly detekovány u 162 objektů. Nejčastěji se vyskytovaly atrazin, desetylatrazin, hexazinon, terbutryn , simazin, chlorpyrifos, trifluralin, alachlor a isodrin. Uvedené ukazatele byly vybrány jako charakteristické pro určité druhy znečištění (zejména antropogenní) s ohledem na současné potřeby hodnocení jakosti podzemních vod a klasifikaci obvykle používanou v členských státech EU.

Plaveniny a sedimenty

Celkově měl chod plavenin v roce charakteristický průběh. Zvýšené hodnoty koncentrací se na všech sledovaných tocích vyskytly v souvislosti s oteplením a táním sněhu, případně i dešťovými srážkami a chodem ledu v polovině ledna, dále v první dekádě února a v druhé polovině března. Na řadě toků byla v tomto období zaznamenána roční maxima. V průběhu dubna zvýšené koncentrace postupně klesaly na hodnoty normálu. Tento trend trval až do konce roku s výjimkou krátkých období zvýšených koncentrací během přechodného kolísaní průtoků vlivem srážkové činnosti v červnu a zejména při rychlých vzestupech hladin na menších tocích po lokálních přívalových srážkách v letních měsících, kdy byly také na některých profilech naměřeny nejvyšší hodnoty koncentrací v roce. Zvýšený chod plavenin byl zaznamenán ještě na některých tocích v severní a západní části ČR při zvětšených průtocích vody v průběhu srážkově vydatného listopadu. Ve srovnání s dlouhodobými hodnotami, které jsou reprezentovány průměrem za období let 1985 až 2000 se roční koncentrace plavenin většinou pohybovaly v rozmezí 38 až 90 %, podobně jako v minulém roce. Průměrné až nadprůměrné roční hodnoty byly zaznamenány pouze na Odře ve Svinově (109 %), Ostravici v Ostravě (113 %) a na Úslavě v Koterově (120 %). Obdobně jako v minulých letech byly měřeny nižší koncentrace plavenin na českých tocích, v povodí Labe (10 až 38 mg.l-1), v povodí Vltavy (9 až 33 mg.l-1) a vyšší v povodí Moravy (5 až 61 mg.l-1) a v povodí Odry (15 až 46 mg.l-1).

Množství materiálu transportovaného profilem za daný čas představuje odtok plavenin. Roční hodnoty odtoku plavenin se podobně jako koncentrace plavenin nejčastěji pohybovaly v rozmezí 24 až 95 % dlouhodobého průměru. Nadprůměrných hodnot bylo dosaženo pouze na dolní Jizeře (111 %), Sázavě v Nespekách (118 %) a Úslavě v Koterově (175 %). Přehled ročních hodnot odtoku plavenin a srovnání s průměrnými ročními hodnotami za období 1985–2000 ve vybraných stanicích je uveden v tabulce III.3. Na celkovém ročním odtoku se shodně ve všech oblastech povodí podílel 50 až 90 procenty transport v nejvodnějších měsících roku, tj. v lednu, únoru a březnu, příp. i v červnu. Porovnání měsíčních údajů odtoku plavenin v roce 2004 s dlouhodobými průměry ve vybraných stanicích s delší řadou pozorování dokumentuje obrázek III.2. Celkový přehled hodnot ročního odtoku plavenin ve stanicích s denním pozorováním plavenin uvádí mapa III.7.

Obsahy polutantů v plaveninách a sedimentech obvykle odpovídaly úrovni přirozených hodnot až mírně zvýšeného znečištění (kategorie A). Limity kategorie B nebo C byly častěji překročeny v plaveninách a to u těžkých kovů, látek ze skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAU) a chlorfenolů. Roční odtok znečišťujících látek vázaných na plaveniny je uveden tabulce III.4.

Ve srovnání s rokem 2003 je možno konstatovat, že v plaveninách byl s výjimkou arsenu, niklu a chlorfenolů zaznamenán nižší počet případů zvýšeného a rizikového znečištění, v některých ukazatelích až o 50 % (rtuť, zinek, olovo a polyaromatické uhlovodíky - PAU). V sedimentech naopak došlo k mírnému nárůstu v procentuálním zastoupení případů s překročením limitu B u rtuti a PAU a současně se rozšířil počet látek s překročením rizikového limitu C o látky skupiny chlorfenolů a arsen.

Mezi sledovanými úseky toků existují rozdíly v charakteru zatížení plavenin a sedimentů dané jak typem specifického znečištění, tak v případě kovů i různorodým geogenním pozadím. Celoplošně se jako nejzávažnější polutanty setrvale v pevných matricích vyskytují rtuť a látky ze skupiny polyaromatických uhlovodíků, především benzo(a)pyren. Dalším významným polutantem, ovšem s lokálním výskytem, byl arsen a látky skupiny chlorfenolů. Výsledky monitoringu v roce 2004 prokázaly mírný pokles antropogenního znečištění a postupně se zlepšující stav kontaminace pevných matric zejména v průmyslově dotčeném regionu Ostravska. Zda jde o trvalý trend snižování znečištění v souvislosti s omezením průmyslových aktivit nelze jednoznačně konstatovat, to potvrdí monitoring v následujících letech. Naopak v oblastech, které jsou stále pod vlivem průmyslových provozů se nadále vyskytují vysoké obsahy některých znečišťujících látek, dokumentující až rizikové znečištění. Jde tradičně o Bílinu, dále horní úsek Ohře, střední a dolní úsek Labe a Lužickou Nisu. Antropogenní tlaky jsou stále zřejmé i v povodí Odry na Ostravsku, na horním a středním toku Moravy, v závěrovém profilu Bečvy, Svitavy a na Svratce pod Brnem. Významnější zvýšení kontaminace bylo zaznamenáno pouze v případě chlorfenolů v povodí Moravy a Dyje. Jedná se však o ojedinělé extrémní hodnoty a vzhledem k četnosti vzorkování to tedy ještě nemusí nutně znamenat zhoršení stavu.

Radioekologie

Koncentrace sledovaných ukazatelů v povrchové vodě vesměs nedosáhly meze stanovitelnosti, vyskytovaly se v nevýznamných koncentracích nebo se pohybovaly na úrovni republikového průměru. Ve srovnání s předchozími roky nadošlo k výrazným změnám. Aktivity všech měřených radionuklidů se na většině profilů pohybovaly na úrovni dlouhodobého normálu. K nejméně zatíženým profilům obecně patří Morava (Lanžhot), Bečva (Dluhonice), Olšava (Uherský Brod), Svratka (Židlochovice), Ostravice (Ostrava), Berounka (Srbsko). Profily s celorepublikově nadprůměrnými aktivitami radionuklidů se vyskytují především na profilech: Vltava (Pěkná), Vltava (Březí), Sázava (Nespeky), Bílina (Ústí nad Labem), Ohře (Želina), Ploučnice (Benešov nad Ploučnicí), Orlice (Nepasice) a Lužická Nisa (Hrádek nad Nisou). Na všech profilech se trvale pod mezí detekce pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U. Aktivita radionuklidů v plaveninách říčního prostředí ČR je až na některé výjimky (např. Ploučnice) ovlivňována především přirozenými faktory, s jen malou účastí antropogenních procesů. Zobrazuje tak především hodnoty geogeního pozadí předurčeného geologickou stavbou hodnoceného území, resp. povodí. Na některých profilech je patrné zvýšení aktivit ve 2. pololetí, tedy v teplých měsících roku, což může být způsobeno vazbou na vznikající větší množství organické hmoty a následnými interakcemi především v teplých obdobích roku a v místech s panujícím redukčním prostředím. Aktivity všech měřených radionuklidů se na většině profilů pohybovaly na úrovni dlouhodobého normálu. K nejméně zatíženým profilům obecně patří Cidlina (Sány), Loučná (Dašice), Bečva (Dluhonice), Olšava (Uherský Brod), Svratka (Židlochovice), Ostravice (Ostrava), Berounka (Srbsko). Profily s celorepublikově nadprůměrnými aktivitami radionuklidů se vyskytují především na profilech Vltava (Pěkná), Vltava (Březí), Sázava (Nespeky), Lužnice (Bechyně), Bílina (Ústí nad Labem), Ohře (Želina), Ploučnice (Benešov nad Ploučnicí) Lužická Nisa (Hrádek nad Nisou). Na všech profilech se trvale pod mezí detekce pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U. Koncentrace radionuklidů v sedimentech sledovaných říčních toků je až na některé výjimky (např. Ploučnice) ovlivňována především přirozenými faktory, s jen malou účastí antropogenních procesů. Zobrazuje tak především hodnoty geogeního pozadí předurčeného geologickou stavbou hodnoceného území, resp. povodí.

Akumulační biomonotoring

V rámci akumulačního biomonitoringu byly sledovány látky, které se při analýzách vody vyskytují ve velmi nízkých koncentracích a velmi často pod mezí stanovitelnosti analytických metod. Jsou to látky rozpustné v tucích a lze tedy očekávat jejich akumulaci v organizmech, pokud předpokládáme jejich výskyt ve vodním ekosystému. Sledované chlorované pesticidy se vyskytovaly především jako izomer p,p‘ DDE. Nejvíce znečištěné se jeví oblast povodí Dyje a Dolní Labe. V oblasti povodí Dolního a Horního Labe a Dolní Vltavy bylo zjištěno poměrně vysoké znečištění polychlorovanými bifenyly. Vysoké hodnoty sledovaných těžkých kovů byly nacházeny v indikátorových organizmech v oblasti povodí Dolní a Horní Labe a Dolní Vltava.

III.3 Zhodnocení výsledků bilance jakosti vod v jednotlivých povodích

III.3.1 Oblast povodí horního a středního Labe

Povrchové vody

ČSN 75 7221 - Pro ukazatele první skupiny „Obecné, fyzikální a chemické“ platilo nejčastěji zařazení do I. až III. třídy, na některých profilech bylo dosaženo IV. třídy zejména u CHSK, BSK5, veškerého fosforu, TOC a rozpuštěného kyslíku. Nejproblematičtější látkou zůstávají AOX, které na 15 ze 40 profilů dosahovaly V. třídy a na 6 profilech IV. třídy. Na druhé straně stojí chloridy, sírany, vápník a hořčík, které byly zařazeny většinou do I. a II. třídy. V této skupině byly nejčistšími řekami Jizera, Metuje a Tichá a Divoká Orlice.

Ve skupině „specifické organické látky“ byla pouze na profilu Labe (Obříství) u 1,2-dichlorethanu a na profilu Labe (Valy) u chlorbenzenu III. třída, všechny ostatní organické látky na všech 25 profilech, kde byly měřeny dosahovaly I. a ojediněle II. třídy.

Ukazatele ze skupiny „Kovy a metaloidy“ byly hodnoceny na 39 profilech, většinou v I. a II. třídě, III. třída se nejčastěji vyskytovala u kadmia, na profilu Labe (Jiřice) to byla IV. třída a na profilu Výrovka (Písty) V. třída.

„Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly hodnoceny převážně I. až III. třídou, většinou na menších tocích u enterokoků a chlorofylu dosáhly hodnoty i IV. třídy. V. třída byla pouze u chlorofylu na profilu Cidlina (Sány) a Doubrava (Záboří nad Labem).

NV 61/2003 - Ze 124 látek vyjmenovaných v NV 61/2003 bylo v této oblasti měřeno 82 s různým zastoupením na 40 profilech. Ve většině případů byly imisní standardy pro povrchové vody splněny. Nejhůře bylo hodnoceno bakteriální znečištění, zejména koliformními a fekálními koliformními bakteriemi, které jen ojediněle těmto požadavkům vyhovělo. Dále do látek, které překročily limit na více než 80 % profilů, kde byly měřeny, je třeba zahrnout EDTA, veškerý fosfor a dusitanový dusík, 50 % profilů nevyhovělo imisním standardům pro NL 105 °C, pH, AOX a amoniakální dusík. Nejméně látek překračujících limit bylo na horním toku Labe, Jizery a Metuje a na závěrovém profilu na Kamenici. Nejčastěji byly překračovány limity na menších tocích - Výrovka, Klejnárka, Mrlina, Vlkava.

Podzemní vody

Jakost podzemních vod byla pozorována na 145 objektech pozorovací sítě. Tu v této oblasti tvoří 24 pramenů, 57 mělkých vrtů a 64 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 288 vzorků podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.

Na základě prezentace výsledků za rok 2004 uvedené v mapách III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6 a vyjádření četnosti hodnot jednotlivých koncentrací vybraných látek s vyznačením vztahu k normě pro pitnou vodu v grafech na obrázku III.1 a v tabulce III.1 je možno pro tuto oblast shrnout, že nejvýznamnějším ukazatelem znečištění byly dusíkaté látky, zejména dusičnany (16.3 % analyzovaných vzorků překračuje limit pro pitnou vodu) a amonné ionty (11.8 % nadlimitních vzorků). Celková mineralizace podzemních vod této oblasti překračuje požadovaný limit pro pitnou vodu v 10.8 % analyzovaných vzorků. Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn (7.3 % nadlimitních vzorků) a DOC (6.6 % nadlimitních vzorků) není pro oblast povodí horního a středního Labe ve srovnání s jinými oblastmi povodí dramaticky významná. Lokalizace objektů s přítomností nebezpečných látek a dusíkatých látek je zřejmá z přiložených map.

Plaveniny a sedimenty – kvantita a kvalita

Roční koncentrace plavenin se pohybovaly v rozmezí 11 až 38 mg.l-1. Pouze na horním toku Labe v Němčicích dosáhly koncentrace v ročním průměru dlouhodobé hodnoty, v ostatních profilech jen 30 až 60 % normálu. Nejnižší hodnoty, obvykle okolo 5 mg.l-1, se vyskytovaly na horním Labi v Debrném. Zvýšený chod plavenin s hodnotami 60 až 360 mg.l-1 byl zaznamenán začátkem druhé dekády ledna a února a v druhé polovině března během oblevy a tání sněhu. Na rozdíl od ostatních oblastí povodí významněji vzrostly koncentrace plavenin také v průběhu listopadu při zvětšených průtocích vody po vydatnějších srážkách. Podobně jako na ostatním území republiky byly zaznamenány v letních měsících krátkodobě vyšší koncentrace po přívalových srážkách. Na horním Labi v Debrném bylo v červnu za této situace dosaženo roční maximum 1 323 mg.l-1. Odtok plavenin byl v závislosti na velikosti průtoku vody nejvyšší v březnu, dále pak v únoru, příp. dubnu, kdy odteklo až 80 % ročního objemu plavenin. Celkový roční odtok byl navíc ovlivněn i zvýšeným transportem v měsíci listopadu. Závěrovým profilem oblasti bylo za rok transportováno 72 621 t plavenin, tzn. pouze 35 % dlouhodobé hodnoty.

Na celém toku Labe přetrvává mírně zvýšená kontaminace plavenin rtutí, s nejvyšším ročním průměrem ve Valech (2.48 mg.kg-1). Ojediněle byly zaznamenány zvýšené až rizikové obsahy rtuti na všech profilech. Zvýšené znečištění bylo indikováno pouze na Jizeře v Předměřicích u olova (až 418 mg.kg-1). Oproti minulému roku vzrostly jak na přítocích Labe, tak i na toku Labe, roční průměry obsahů kadmia, které převýšily i jeho tradičně vysoké obsahy na Ostravsku. V tomto případě jde o nárůst vlivem ojedinělých extrémních hodnot, signalizujících přítomnost časově omezených zdrojů kontaminace. Nejvyšší hodnota byla změřena v Nemošicích, a to 88 mg.kg-1. Celkově nejnižší obsahy kovů v plaveninách na úrovni přirozených obsahů až mírného znečištění byly podobně jako v minulosti měřeny na Cidlině v Sánech a na Loučné v Dašicích. Z organických látek se vyskytují typicky ve Valech mírně zvýšené obsahy organochlorovaných insekticidů řady DDT a dichlorbenzenů (až 584 μg.kg-1). Zvýšené až rizikové obsahy para-kresolů byly ojediněle měřeny na Jizeře a středním Labi v Obříství (až 3 600 μg.kg-1).

Antropogenní dopad průmyslových aglomerací Liberec a Jablonec nad Nisou nadále signalizují zvýšené obsahy chromu, kadmia mědi a benzo(a)pyrenu v plaveninách Lužické Nisy v Hrádku nad Nisou. Přesto zde byl zaznamenán významnější pokles v ročních hodnotách rtuti (1.47 mg.kg-1) a mědi (361 mg.kg-1). Z organických látek byly měřeny na Lužické Nise vedle PAU významněji také polychlorované bifenyly (až 259 μg.kg-1) a toluen (až 1 382 μg.kg-1) s nejvyššími průměrnými obsahy v rámci republiky.

Většina hodnocených látek v sedimentech byla obsažena v množstvích odpovídajících geogennímu pozadí nebo mírnému zvýšení zátěže (kategorie A). Látkami jejichž obsah v roce 2004 překročil limit kategorie B jsou benzo(a)pyren na profilu Hrádek nad Nisou (1 790 μg.kg-1) a benzo(a)antracen na Loučné v profilu Dašice (hodnota 4 070 μg.kg-1 je jediná a extrémní). Zvýšenému zatížení odpovídají také obsahy rtuti na Nise v profilu Hrádek nad Nisou.

Radioekologie

Matrice voda

Koncentrace uranu v NL v naprosté většině případů nedosahuje meze stanovení. Uran v RL a uran celkový se v této oblasti vyskytuje zpravidla v nevýznamných koncentracích. Aktivity radionuklidu 226Ra v NL v této oblasti v naprosté většině případů nedosahují meze stanovení. Celkové objemové aktivity alfa i beta v nerozpuštěných látkách se ve většině případů pohybují pod mezí stanovení. Aktivity radionuklidu 40K (přirozená aktivita) se v této oblasti pohybují na úrovni celorepublikového průměru, za profil s nízkým zatížením je možno označit Labe (Obříství) s průměrnou hodnotou 139.1 mBq.l-1, za profily s velmi nízkým zatížením lze označit také tok Jizery (Nový Vestec, Kořenov) a Orlice (Hradec Králové), kde hodnoty nedosahují meze stanovení. Celková objemová aktivita alfa i aktivita alfa měřená pouze v rozpuštěných látkách se pohybovala na úrovni celorepublikového průměru. Celková objemová aktivita beta i aktivita beta měřená pouze v rozpuštěných látkách se rovněž pohybovala na úrovni celorepublikového průměru, za profily s velmi nízkým zatížením lze označit tok Jizery (Nový Vestec, Kořenov) a Orlice (Hradec Králové), kde hodnoty nedosahují meze stanovení.

Matrice plaveniny

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U. Na profilu Labe (Němčice) se koncentrace radionuklidů pohybovala na úrovni dlouhodobého normálu, ve druhém pololetí pak bylo zaznamenáno nepatrné zvýšení koncentrací. Naopak na profilech Labe (Debrné) a Chrudimka (Nemošice) se v koncentracích všech radionuklidů od 1. poloviny roku 2001 projevuje trvale klesající trend.

Matrice sedimenty

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U. Aktivita radionuklidů na profilu Němčice na Labi se pohybovala na dlouhodobě vyrovnané úrovni, ve 2. pololetí roku zde koncentrace 40K dosáhla maximální zjištěné hodnoty koncentrace 642.8 Bq.kg-1. Ve 2. pololetí se zřetelně zvýšily aktivity radionuklidů na profilu Loučná (Dašice).

Akumulační biomonitoring

Nejvyšší hodnoty sledovaných chlorovaných pesticidů v bentických organizmech obecně vykazují chrostíci rodu Hydropsyche, pijavka Erpobdella octocullata a korýši rodu Asellus. Maximální koncentrace p,p´DDT byla na Lužické Nise v Hrádku nad Nisou (Hydropsyche sp. 26 μg.kg-1). Hodnoty v mlžích se pohybovaly v rozmezí 12 až 15 μg.kg-1 (jen labské profily). Vyšší koncentrace byly naměřeny pro izomer p,p´DDE, s maximální hodnotou na Labi v Obříství (Dreissena polymorpha 75 μg.kg-1). V bentických organizmech byly nejvyšší hodnoty opět na Lužické Nise (Hydropsyche sp. 35 μg.kg-1). U polychlorovaných bifenylů (suma 6 indikátorových kongenerů) byly nejvyšší koncentrace na Labi v Obříství (Dreissena polymorpha 246 μg.kg-1, biofilm 279 μg.kg-1). Vysoké hodnoty byly zjištěny také na Lužické Nise (biofilm 161 μg.kg-1, Erpobdella octoculata 150 μg.kg-1, Hydropsyche sp. 241 μg.kg-1).

Těžké kovy: Obecně se v organizmech méně akumulují ve srovnání s pevnými neorganickými matricemi, nejvyšší koncentrace jsou proto nacházeny v biofilmu. U arzenu se hodnoty v biofilmu pohybovaly v rozmezí 10 až 31 mg.kg-1 s maximem na Labi v Obříství, v ostatních sledovaných organizmech byly koncentrace v jednotkách mg.kg-1. Nejvyšší koncentrace kadmia a olova byly zjištěny v biofilmu a v bentických organizmech na Lužické Nise v Hrádku (Cd 2.6 a 1.9 mg.kg-1, Pb 80 a 17 mg.kg-1). Pro rtuť byly maximální hodnoty zaznamenány na Labi v Obříství v biofilmu (1.2 mg.kg-1), v bentických organizmech a v mlžích se hodnoty pohybovaly na všech profilech od 0.1 do 0.4 mg.kg-1. Ryby v povodí Horního Labe sledovány nebyly.

III.3.2 Oblast povodí horní Vltavy

Povrchové vody

ČSN 75 7221 - Ve skupině ukazatelů „Obecné, fyzikální a chemické“ bylo v této oblasti hodnoceno 37 profilů. Nejhůře klasifikován byl ukazatel AOX, kde z 19 měřených profilů byly zjištěny koncentrace pro V. třídu na 12 profilech, (tj. na 63 %) a na dvou dosahovaly koncentrace IV. třídy. Horší zařazení vykazovaly také NL 105 °C, kde z 37 profilů byly zařazeny do IV. třídy 3 profily a do V. třídy 7 profilů. V ukazatelích CHSK a TOC bylo ve IV. a V. třídě hodnoceno přibližně 35 % profilů ze 37 sledovaných. Celkový fosfor byl většinou ve třídách II a III, na 4 profilech dosáhl třídy IV. Nejlépe hodnoceny byly ukazatele rozpuštěný kyslík, konduktivita, chloridy, sírany, vápník a hořčík, které byly téměř výhradně v I. třídě. V hodnocení toků nejlépe v této oblasti obstála Malše, Vltava do Českých Budějovic a Blanice (mimo AOX), naopak silněji znečištěným tokem v této skupině ukazatelů byl dolní tok Lužnice (od Veselí nad Lužnicí ) a některé menší toky, Lomnice, Nežárka a Volyňka. Zde však byl hodnocen pouze jeden závěrový profil na každém toku.

Ukazatele ze skupiny „specifické organické látky“ byly hodnoceny na 17 profilech oblasti horní Vltavy a pouze u sumy PAU byla naměřena hodnota dosahující III. třídy na profilu Volyňka (Nemětice), koncentrace všech ostatních látek odpovídaly I. a II. třídě.

„Kovy a metaloidy“ byly sledovány na 24 až 33 profilech. Na žádném nebylo dosaženo V. třídy, IV. třída byla zjištěna na 4 profilech u veškerého železa. Profily Lužnice (Klenovice a Veselí nad Lužnicí) a Volyňka (Nemětice) byly zařazeny do IV. třídy pro olovo a zinek byl v téže třídě na dvou profilech na Lužnici.

Ve skupině „mikrobiologické a biologické ukazatele“ byla většina ukazatelů do třídy III, jen chlorofyl zejména na Lužnici, na Vltavě (Zvíkov) a na Lomnici a Žirovnici dosáhl třídy IV nebo V.

NV 61/2003 - Bylo měřeno 75 látek vyjmenovaných v NV 61/2003 na 37 profilech v této oblasti. AOX nevyhověl u 95 % měřených profilů imisním standardům, CHSKCr a NL 105 °C nevyhověly u 68 % profilů, TOC byl překročen u 53 % profilů a veškerý fosfor u 46 % profilů. Ostatní nutrienty byly vyšší než připouští imisní standardy u méně než 10 % profilů. Imisní standardy pro organické látky a kovy byly překročeny jen ojediněle. Stejně jako u hodnocení podle ČSN 75 7221 patřily mezi nejméně znečištěné řeky Malše, Blanice a Vltava k Českým Budějovicím.

Podzemní vody

Jakost podzemních vod byla pozorována na 60 objektech pozorovací sítě. Ta je v této oblasti tvořena 20 prameny, 8 mělkými vrty a 32 hlubokými vrty. Celkově se odebralo 120 vzorků podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.

Na základě prezentace výsledků za rok 2004 uvedené v mapách III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6 a vyjádření četnosti hodnot jednotlivých koncentrací vybraných látek s vyznačením vztahu k normě pro pitné vody v grafech na obrázku III.1 a v tabulce III.1 je možno shrnout, že nejpočetnější překročení požadovaných limitů pro pitnou vodu vykazovaly ukazatele organického znečištění CHSKMn (14.7 % nadlimitních vzorků) a DOC (11.7 % nadlimitních vzorků). V porovnání s ostatními oblastmi povodí to bylo u CHSKMn nejvyšší procento nevyhovujících vzorků. Dále byly významným ukazatelem znečištění dusičnany (10.0 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro pitnou vodu), amonné ionty se v nadlimitních koncentracích nevyskytovaly. Celková mineralizace podzemních vod této oblasti byla nízká, většinou se pohybovala do 200 mg.l-1 a požadovaný limit pro pitnou vodu nepřekročila v žádném vzorku. Lokalizace objektů s přítomností nebezpečných látek a dusíkatých látek je zřejmá z přiložených map.

Plaveniny a sedimenty – kvantita a kvalita

Hodnoty ročních koncentrací plavenin se vyskytovaly v rozmezí od 9 do 17 mg.l-1 a patřily k celkově nejnižším republikovým průměrům. Zvýšené hodnoty byly zaznamenány během lednové oblevy, kdy nejvyšší denní koncentrace na Vltavě dosáhly až 750 mg.l-1 a na Lužnici a Otavě pouze 40 až 150 mg.l-1. V průběhu února a března bylo zaznamenáno jen celkově mírné zvýšení do 40 mg.l-1 a v dubnu hodnoty poklesly na 5 až 20 mg.l-1. Tento setrvalý stav byl ovlivněn pouze vydatnější srážkovou činností v červnu, kdy se krátkodobě koncentrace plavenin na přítocích Vltavy zvedly nejvýše na 130 mg.l-1. Relativně vodný červen byl měsícem s nejvyšším transportem plavenin na Lužnici a Otavě, na Vltavě byl nejvyšší měsíční odtok vyhodnocen v lednu. V porovnání s dlouhodobými normály byly koncentrace plavenin i roční odtoky na Vltavě průměrné a na přítocích podprůměrné.

K nejzatíženějším tokům z hlediska kontaminace plavenin patří Otava pod Pískem se zvýšenými obsahy rtuti, benzo(a)pyrenu (kategorie B) a signály rizikového znečištění (kategorie C) arsenem (až 104 mg.kg-1) a niklem (3 300 mg.kg-1). Zvýšené obsahy niklu, rtuti a arsenu se vyskytly na všech sledovaných profilech včetně horního úseku Vltavy v Pěkné. U TOL byly na Vltavě v Březí měřeny v celorepublikově nejvyšších hodnotách xyleny (do 500 μg.kg-1), odpovídající úrovni mírného znečištění. V sedimentech byly všechny hodnocené látky obsaženy v množstvích odpovídajících přirozenému geogennímu pozadí nebo mírnému zvýšení zátěže (kategorie A).

Radioekologie

Matrice voda

Koncentrace uranu v NL v naprosté většině případů nedosahovala meze stanovení. Uran v RL a uran celkový se v této oblasti vyskytoval zpravidla v nevýznamných koncentracích. Aktivity radionuklidu 226Ra v NL v naprosté většině případů nedosahovaly meze stanovení. Aktivity radionuklidu 40K (přirozená aktivita) se v této oblasti pohybovaly na úrovni celorepublikového průměru. Celková objemová aktivita alfa i aktivita alfa měřená pouze v rozpuštěných látkách se pohybovala na úrovni celorepublikového průměru. Celkové objemové aktivity alfa i beta v nerozpuštěných látkách se ve většině případů pohybovaly pod mezí stanovení.

Matrice plaveniny

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Na profilu Vltava (Březí) se koncentrace radionuklidů obecně pohybovala na úrovni dlouhodobého normálu, avšak významné bylo zvýšení koncentrace 226Ra ve 2. pololetí na hodnotu 328.82 Bq.kg-1 oproti dlouhodobému průměru 100.36 Bq.kg-1. Podobně na profilu Vltava (Pěkná) se koncentrace radionuklidů pohybovala v linii dlouhodobého lehce rozkolísaného trendu s významným zvýšením koncentrace 226Ra ve 2. pololetí na hodnotu 309.72 Bq.kg-1 oproti dlouhodobému průměru 135.24 Bq.kg-1.

Matrice sedimenty

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce vždy byly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Na profilu Otava (Topělec) se aktivita radionuklidů se pohybovala na úrovni dlouhodobého normálu, avšak s pro tento profil typicky výrazně rozkolísanými koncentracemi 137Cs (88.66 Bq.kg-1 pro 1. pololetí a 23.93 Bq.kg-1 pro 2. pololetí). Na profilu Lužnice (Bechyně) se aktivita radionuklidů oproti dlouhodobému normálu nezměnila, patrné jsou již třetím rokem výrazná zvýšení ve 2. pololetí. Podobně i na profilu Vltava (Pěkná) se aktivity každoročně zřetelně zvyšují ve 2. pololetí.

Akumulační biomonitoring

V oblasti povodí Horní Vltava byly sledovány profily Otava (Topělec) a Lužnice (Bechyně). Vyšší hodnoty chlorovaných pesticidů se vyskytovaly na Otavě, a to u všech sledovaných organizmů (maximum v pijavkách Erpobdella octoculata - p,p´DDT 31.6 μg.kg-1, p,p´DDD 22.9 μg.kg-1, p,p´DDE 123 μg.kg-1). Také hodnoty polychlorovaných bifenylů byly vyšší na Otavě, pouze v pijavkách byla zjištěna vysoká koncentrace i na Lužnici (98 μg.kg-1).

Těžké kovy: Hodnoty arsenu, kadmia a olova byly ve všech sledovaných organizmech vyšší na Otavě (As - maximum v biofilmu 38.8 mg.kg-1, Cd - maximum v biofilmu 0.7 mg.kg-1, Pb - maximum v biofilmu 32.3 mg.kg-1). Koncentrace rtuti byly vyšší na Lužnici pro bentické organizmy (Hg - maximum Erpobdella octoculata 0.91 mg.kg-1).

III.3.3 Oblast povodí dolní Vltavy

Povrchové vody

ČSN 75 7221 - Ve skupině „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele“ bylo v této oblasti hodnoceno 18 profilů. Nejčastěji odpovídaly, jako na většině profilů, IV. a V. třídě (pro NL 105 °C 39 % a veškerý fosfor 33 % profilů). Čtvrtina profilů byla v těchto třídách pro AOX. Nejznečištěnějším tokem v této skupině byl Zákolanský potok, následovaný Bakovským potokem. Velmi dobrý stav podle ukazatelů této skupiny byl na Vltavě a nejčistším tokem byla Želivka, pouze dusičnanový dusík zde byl ve III. třídě, všechny ostatní sledované hodnoty ve třídách I. a II.

Specifické organické látky“ byly sledovány na 15 profilech. Suma PAU dosáhla na 3 profilech na Sázavě III. a IV. třídy, na Zákolanském potoce III. třídy. U sumy PCB v profilu Vltava (Štěchovice) byla detekována IV. třída. Všechny ostatní látky této skupiny dosahovaly pouze I. a II. třídy.

Ve skupině „kovy a metaloidy“ na třech profilech na Sázavě (Chlístov, Žďár nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou) bylo naměřeno kadmium v hodnotách odpovídajících IV. a V. třídě. Na profilech Sázava (Chlístov, Zruč nad Sázavou) a Vltava (Podolí) byly hodnoty olova klasifikovány IV. třídou. Na třech profilech na Sázavě a na Zákolanském potoce bylo ve IV. třídě i veškeré železo a v téže třídě byl i zinek na profilu Blanice (Radonice).

„Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly sledovány na 18 profilech, přičemž enterokoky pouze na 3 profilech. Nejhůře hodnocen byl chlorofyl, celkem 72 % profilů bylo ve IV. nebo V. třídě, zejména Vltava (mimo profilu Štěchovice) a Sázava na středním a dolním toku. V I. třídě byl chlorofyl jen na Želivce. Fekální koliformní bakterie dosahovaly většinou I. a II. třídy, III. třídou byl hodnocen tento ukazatel na profilu Vltava (Libčice), IV. třídou pak na Zákolanském potoce.

NV 61/2003 - Látky vyjmenované v seznamu tohoto nařízení byly sledovány na 18 profilech, v průměru bylo na každém profilu sledováno asi 55 látek, maximálně 78 na profilu Vltava (Zelčín), minimálně 33 na Sázavě (Havlíčkův Brod) a Želivce (Soutice). Nejlépe byla hodnocena Vltava, na všech profilech Vltavy vyhovovalo imisním standardům minimálně 80 % látek, ve Štěchovicích pak 93 %. Přes 90 % sledovaných látek splnilo požadované hodnoty i na profilu Želivka (Soutice). Hůře hodnoceny byly profily Zákolanský potok (Kralupy nak Vltavou) a Sázava (Havlíčkův Brod a Chlístov). Ze sledovaných látek nejčastěji nevyhověly NL 105 °C, pH a veškerý fosfor (80 až 90 % profilů). Přes 50 % profilů překročilo hodnoty i u TOC, veškerého dusíku, dusitanového a dusičnanového dusíku a koliformních a fekálních koliformních bakterií. Kadmium nesplnilo imisní limit na profilech Sázava (Žďár nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou), Zákolanský potok (Kralupy nad Vltavou), přičemž výrazně byl překročen limit na profilu Sázava (Chlístov). Olovo překročilo limit na třech profilech na Sázavě a v profilu Vltava - Podolí. AOX přesáhly předepsané hodnoty na 6 z 16 profilů; 2 profily na Sázavě, Vltava Vrané nad Vltavou), Skalice (Varvažov), Zákolanský potok (Kralupy nad Vltavou) a Bakovský potok (Vepřek). EDTA a NTA byly měřeny pouze na 3 profilech a překročily limit na profilu Vltava (Zelčín). Neobvykle zvýšené byly hodnoty u atrazinu na profilech Bakovský potok (Vepřek), Blanice (Radonice) a na Sázavě (Sázava, Poříčí nad Sázavou a zejména Pikovice). Suma PCB dvojnásobně překročila limit na Vltavě ve Štěchovicích.

Podzemní vody

Jakost podzemních vod byla pozorována na 16 objektech. Pozorovací síť v této oblasti tvoří 11 pramenů a 6 mělkých vrtů. Hluboké vrty se nepozorují. Celkově se odebralo 32 vzorků podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.

Na základě prezentace výsledků za rok 2004 v mapách III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6 a vyjádření četnosti hodnot jednotlivých koncentrací vybraných látek s vyznačením vztahu k normě pro pitnou vodu v grafech na obrázku III.1 a v tabulce III.1 lze pro tuto oblast shrnout, že nejvýznamnějším ukazatelem znečištění byly dusičnany (28.1 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro pitnou vodu). V porovnání s ostatními oblastmi povodí je to nejvyšší procento nadlimitních vzorků v tomto ukazateli. Skutečnost, že amonné ionty se vyskytovaly v nízkých koncentracích (limit pro pitnou vodu nebyl překročen v žádném vzorku), ukazuje na oxidační podmínky tvorby chemizmu podzemních vod. Dále se poměrně často v nadlimitních koncentracích vyskytovaly chloridy (12.5 % nevyhovujících vzorků). Celková mineralizace podzemních vod této oblasti překročila požadovaný limit pro pitnou vodu jen v malém počtu vzorků (6.3 % analyzovaných vzorků). Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn (9.4 % nadlimitních vzorků) a DOC (15.6 % nadlimitních vzorků) se ve srovnání s jinými oblastmi povodí blíží k průměrnému výskytu. Lokalizace objektů s přítomností nebezpečných látek a dusíkatých látek je patrná z přiložených map.

Plaveniny a sedimenty – kvantita a kvalita

Průměrná roční koncentrace plavenin byla v povodí nejvyšší na Sázavě (25 až 33 mg.l-1). Zvýšený chod plavenin se vyskytl v druhé dekádě ledna s denními maximy 100 až 380 mg.l-1, dále pak v první dekádě února během oblevy provázené dešťovými srážkami s hodnotami nejčastěji mezi 200 až 400 mg.l-1, na Sázavě s dosažením ročních maxim až 1 700 mg.l-1. V druhé polovině března při zvýšených průtocích vody z tání byly hodnoty jen mírně zvýšené, a to do 120 mg.l-1. V červnu ovlivnily chod plavenin zejména na Sázavě přívalové srážky. Koncentrace plavenin se po dobu tří dnů zvedly na 300 až 760 mg.l-1 a ještě v průběhu července doznívalo mírné zvýšení s hodnotami do 50 mg.l-1. Nejvyšší okamžitá koncentrace plavenin 6 800 mg.l-1 byla zaznamenána na Trnavě v Červené Řečici dne 11. 6. při extrémní srážkové situaci, která vyvolala lokální povodeň na Olešenském potoce. V závěrovém profilu Vltavy ve Vraňanech byl chod plavenin celkově vyrovnanější a průměrná roční koncentrace byla jen 11 mg.l-1. Nejvyšší denní hodnoty koncentrací zde dosáhly pouze 50 mg.l-1, a to i při únorové oblevě. Celkový odtok plavenin z oblasti povodí 53 259 t byl podprůměrný (39 % dlouhodobého průměru).

K typické kontaminaci plavenin na Sázavě patřily zvýšené a ojediněle až rizikové obsahy olova ve Zruči nad Sázavou (až 497 mg.kg-1). V závěrovém profilu Vltavy v Zelčíně byly obsahy těžkých kovů i organických látek v plaveninách nejvýše na úrovni mírného znečištění.

V sedimentech byly všechny hodnocené látky obsaženy v množstvích odpovídajících přirozenému geogennímu pozadí nebo mírnému zvýšení zátěže (kategorie A).

Radioekologie

Matrice voda

Koncentrace uranu v NL v naprosté většině případů nedosahovala meze stanovení. Uran v RL dosahoval v rámci ČR nadprůměrných koncentrací v toku Kocáby (Višňová) 68.4 mg.l-1. Aktivity radionuklidu 226Ra v NL v této oblasti v naprosté většině případů nedosahovaly meze stanovení. Za významné lze považovat aktivity radionuklidu 226Ra v RL na Kocábě ve Višňové reprezentované průměrnou hodnotou 17.8 mBq.l-1 a ve Štěchovicích 16.6 mBq.l-1 a dále na toku Příbramského potoka v Trhových Dušníkách s průměrnou hodnotou 20.1 mBq.l-1. Aktivity radionuklidu 40K (přirozená aktivita) se v této oblasti pohybovaly na úrovni celorepublikového průměru. Celková objemová aktivita alfa i aktivita alfa měřená pouze v rozpuštěných látkách se rovněž pohybovala na úrovni celorepublikového průměru. Celkové objemové aktivity alfa i beta v nerozpuštěných látkách ve většině případů byly pod mezí stanovení.

Matrice plaveniny

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Koncentrace všech radionuklidů trvale pod celorepublikovým normálem se vyskytovaly na profilu Sázava (Nespeky).

Matrice sedimenty

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Na profilu Vltava (Zelčín) se aktivity každoročně zřetelně zvyšují ve 2. pololetí.

Akumulační biomonitoring

V oblasti povodí Dolní Vltava byly sledovány profily Sázava (Poříčí nad Sázavou) a Vltava (Zelčín). Chlorované pesticidy se vyskytovaly na obou profilech v poměrně vysokých koncentracích v mlžích a bentických organizmech (p,p´DDE s maximem na Sázavě - Erpobdella octoculata 159 μg.kg-1 a Dreissena polymorpha 76.4 μg.kg-1). Na Vltavě byla vysoká hodnota p,p´DDE v rybách (jelec tloušť 172 μg.kg-1). Koncentrace polychlorovaných bifenylů byly jednoznačně vyšší na Vltavě (nejvyšší hodnota v rybách 364 μg.kg-1).

Těžké kovy byly ve všech organizmech vyšší na Vltavě (As - maximum v nárostech 34 mg.kg-1, Cd - maximum v Bithynia tentaculata 1.5 mg.kg-1, Pb - maximum v nárostech 163 mg.kg-1 a Hg - maximum v rybách 1.25 mg.kg-1).

III.3.4 Oblast povodí Berounky

Povrchové vody

ČSN 75 7221 - Ve skupině „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele“ bylo v této oblasti hodnoceno 37 profilů. Nejčastěji byly zařazeny do IV. a V. třídy NL 105 °C (přibližně 35 % profilů) a TOC a BSK5 (přibližně 30 % profilů). Je to výrazně méně oproti ostatním hodnoceným povodím. Toky, kde bylo dosahováno v této skupině nejčastěji IV. a V. třídy, byly Rakovnický potok, Mže v Oldřichově a Úslava v Doubravce. Velmi čisté toky z hlediska této skupiny byly Úhlava, střední tok Berounky a některé hraniční toky, Řezná, Nemanický potok.

Specifické organické látky“ byly sledovány na 24 profilech. Suma PAU asi na 1/3 profilů byla klasifikovány III. třídou a v téže třídě byl zařazen i 1,1,2,2-tetrachlorethen na profilu Berounka (Bukovec). Na ostatních profilech byly látky této skupiny většinou v I. třídě.

Ve skupině ukazatelů „kovy a metaloidy“ bylo téměř 30 % profilů hodnoceno IV. a V. třídou pro ukazatel veškeré železo a 23 % profilů pro veškerý mangan. Pb, Cd a Zn byla velmi znečištěna Litavka, všechny výše uvedené kovy na obou profilech této řeky byly v V. třídě, As ve IV. třídě. Na profilu Berounka - Srbsko bylo naměřeno kadmium odpovídající IV. třídě, obdobně jako pro zinek na Rakovnickém potoce. IV. třídě odpovídala i hodnota olova v profilech Mže (Oldřichov a Milíkov).

„Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly měřeny na 37 profilech, enterokoky však pouze na 3 profilech. Téměř polovina profilů byla u chlorofilu hodnocena IV. a V. třídou, fekální koliformní bakterie byly ve IV. třídě pouze na Litavce, na Rakovnickém potoce v Dolním Chlumu byly hodnoty v třídě V.

NV 61/2003 - Podle předpisu tohoto nařízení bylo hodnoceno 37 profilů. Nejvíce profilů (89 %) překročilo imisní standard pro veškerý fosfor. Nejvyšší překročené hodnoty byly naměřeny na Litavce a Rakovnickém potoce. Přibližně 75 % profilů nesplnilo předepsané hodnoty u fekálních koliformních bakterií, koliformních bakterií a NL 105 °C. Naopak velmi dobrých výsledků bylo dosaženo u většiny organických látek a většiny kovů. 50 % překročení u měřených hodnot bylo zaznamenáno na Hájeckém a Rybničním potoce, kde však nebyly měřeny nebezpečné látky a překročení se hodnotila jen u základního chemického rozboru. Z 31 měřených látek byl na Radbuze v Doudlevcích překročen imisní standard u 13 látek. Více než 1/3 látek z přibližně 50 sledovaných byla překročena i na Litavce, Rakovnickém potoce a na profilu Úslava (Doubravka). Nejlépe podle tohoto hodnocení dopadly toky Berounka a Úhlava. Profil Mže (Lučina) měla všech 39 sledovaných látek pod předepsanou hodnotou imisního standardu.

Podzemní vody

Jakost podzemních vod byla pozorována na 24 objektech pozorovací sítě. Pozorovací síť v této oblasti tvoří 16 pramenů a 8 mělkých vrtů. Hluboké vrty se nepozorují. Celkově se odebralo 48 vzorků podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.

Na základě prezentace výsledků za rok 2004 uvedené v mapách III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6 a vyjádření četnosti hodnot jednotlivých koncentrací vybraných látek s vyznačením vztahu k normě pro pitnou vodu v grafech na obrázku III.1 a v tabulce III.1 je možno pro tuto oblast shrnout, že nejvýznamnějším ukazatelem znečištění jsou dusíkaté látky, zejména dusičnany (20.8 % analyzovaných vzorků překračovalo limit pro pitnou vodu), menší mírou se na znečištění podílely amonné ionty (4.2 % nadlimitních vzorků). Dále se v nadlimitních koncentracích vyskytovaly chloridy (8.3 % nevyhovujících vzorků). Celková mineralizace podzemních vod této oblasti překračovala požadovaný limit pro pitnou vodu v 8.3 % analyzovaných vzorků. Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn a DOC nebyla v nadlimitních hodnotách zjištěna. Lokalizace objektů s přítomností nebezpečných látek a dusíkatých látek je zřejmá z přiložených map.

Plaveniny a sedimenty – kvantita a kvalita

Roční koncentrace plavenin se pohybovaly v rozmezí 14 až 26 mg.l-1 a dosáhly pouze 54 až 87 % dlouhodobého průměru. Nadprůměrné koncentrace byly vyhodnoceny na Úslavě (150 % dlouhodobého průměru). Nejvyšší roční průměry koncentrací plavenin v povodí byly na dolní toku Berounky v Srbsku. Nejvýznamnější epizoda zvýšeného chodu plavenin byla zaznamenána v druhé dekádě ledna s hodnotami 50 až 400 mg.l-1, přičemž na dolní Berounce a Úhlavě byla současně dosažena roční maxima. V první dekádě února a druhé polovině března, během oblev a tání sněhu provázených dešťovými srážkami, byly většinou koncentrace rozkolísané od 30 do 100 mg.l-1, a na Mži a Berounce v Plzni až do 250 mg.l-1. V letních měsících se hodnoty ustálily na 30 mg.l-1, krátkodobě při lokálních vzestupech hladin po bouřkových situacích dosáhly až 200 až 400 mg.l-1. Transport plavenin byl nejvyšší v měsíci lednu, kdy odteklo 50 % ročního objemu plavenin a poměrně vysoký byl i v červnu. Na Mži byl v závislosti na průtoku vody transport nejvyšší v listopadu. Nadprůměrný roční odtok plavenin byl naměřen na Úslavě. Celkově byly roční odtoky plavenin v oblasti povodí Berounky podprůměrné.

Plaveniny na Mži ve Stříbře a Berounce pod Plzní vykazovaly zvýšenou kontaminaci rtutí (až 29.5 mg.kg-1) a olovem. Na Berounce se vyskytovaly i nejvyšší obsahy kadmia v povodí Vltavy, v Srbsku bylo indikováno zvýšené znečištění Cd (ojediněle až 29.6 mg.kg-1).

V sedimentech byly všechny hodnocené látky na sledovaných profilech obsaženy v množstvích odpovídajících přirozenému geogennímu pozadí nebo mírnému zvýšení zátěže (kategorie A). Pouze v případě antimonu jeho obsah překročil limit kat. B na Berounce v profilu Srbsko (34.4 mg.kg-1). Antimon byl obvykle pod mezí stanovitelnosti, pouze na profilech Stříbro (Mže), Bukovec (Berounka) a Srbsko (Berounka) byly jeho obsahy měřitelné, přičemž na profilu Srbsko byly hodnoty 2x až 5x vyšší než na ostatních profilech.

Radioekologie

Matrice voda

Koncentrace uranu v NL v naprosté většině případů nedosahovala meze stanovení. Uran v RL a uran celkový se v této oblasti vyskytoval zpravidla v nevýznamných koncentracích. Aktivity radionuklidu 226Ra v NL v této oblasti v naprosté většině případů nedosahují meze stanovení. Aktivity radionuklidu 40K (přirozená aktivita) se v této oblasti pohybovaly na úrovni celorepublikového průměru. Celková objemová aktivita alfa i aktivita alfa měřená pouze v rozpuštěných látkách byla v této oblasti povodí na úrovni celorepublikového průměru. Celkové objemové aktivity alfa i beta v nerozpuštěných látkách se ve většině případů pohybovaly pod mezí stanovení.

Matrice plaveniny

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Koncentrace všech radionuklidů trvale pod celorepublikovým normálem se vyskytovaly na profilu Berounka (Srbsko).

Matrice sedimenty

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Na profilu Mže (Stříbro) se aktivity měřených radionuklidů oproti dlouhodobému vyrovnanému normálu v 1. pololetí zřetelně zvýšila, ve 2. pololetí se vrátila na dlouhodobý normál. Na profilu Berounka (Srbsko) se aktivity každoročně zřetelně zvyšují ve 2. pololetí.

Akumulační biomonitoring

V oblasti povodí Berounky byl sledován závěrový profil Berounka (Srbsko). Chlorované pesticidy vykazovaly nejvyšší hodnotu u izomeru p,p´DDE v mlžích (47 μg.kg-1). Hodnoty polychlorovaných bifenylů byly nejvyšší u mlžů a chrostíků Hydropsyche sp. (55 a 95 μg.kg-1).

Těžké kovy byly nejvyšší v biofilmu (As - 21 mg.kg-1, Cd - 1,3 mg.kg-1, Pb - 59 mg.kg-1, Hg - 0.3 mg.kg-1).

III.3.5 Oblast povodí dolního Labe a Ohře

Povrchové vody

ČSN 75 7221 - Ve skupině ukazatelů „Obecné, fyzikální a chemické“ bylo sledováno 62 profilů. Nejčastěji v této skupině byly ve IV. a V. třídě AOX, více než 85 %. Vyšší výskyt IV. a V. tříd byl i u CHSKCr, BSK5, TOC a NL 105 °C, okolo 20 % měřených profilů. Naopak pouze v I. a II. třídě jsou zařazeny vápník a hořčík. Převážně ve III. třídě je na všech 14 profilech veškerý fosfor. V této skupině nejzatíženějším tokem byla jednoznačně Bílina od Mostu po ústí, kde ze 13, resp. 14 měřených látek této skupiny byla více než polovina ve IV. a V. třídě. Obdobná byla situace i na Chodovském potoce v profilu Dvory, na Mandavě v profilu Varnsdorf. Naopak málo zatížená byla většina hraničních toků - Polava, Reslava, Rokytnice, Lužní potok, Bystřina, Odrava, Mohelnice a Mohelský potok, ale i toky Teplá, Smědá, Labe a dolní a střední tok Ohře, kde kromě AOX se všechny ukazatele nacházely v I. až III. třídě.

„Specifické organické látky“ se sledovaly na 24 profilech. Většinou dosahovaly I. a II. třídy, ojediněle i III. třídy. Ve IV. třídě byl zařazen chloroform na profilu Bílina (Záluží) a trichlorethen a tetrachlorethen na profilu Bílina (Ústí nad Labem).

Ve skupině „kovy a metaloidy“ bylo ve IV. a V. třídě zařazeno veškeré železo na 17 % a veškerý mangan na 15 % profilů. V těchto třídách byl i arsen na 2 profilech na Bílině, dále na profilu Bystřice (Ostrov nad Ohří) a Chodovský potok (Dvory). Kadmium bylo hodnoceno na Mohelském potoce v Starém Hroznatově IV. a na Nise v Proseči nad Nisou V. třídou. Zde bylo detekováno i olovo ve IV. třídě.

„Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly sledovány na 62 profilech, z toho na 11 profilech byl z vyjmenovaných ukazatelů v ČSN 75 7221 sledován pouze saprobní index bentosu. U téměř 40 % profilů dosáhly hodnoty u enterokoků IV. a V. třídy. Celý dolní tok Labe a Ploučnice byl hodnocen IV. třídou u chlorofylu.

NV 61/2003 - Nejčastěji byly z měřených ukazatelů překračovány hodnoty u veškerého fosforu a AOX, kde u téměř 90 % profilů byl imisní limit překročen. Okolo 75 % profilů nesplnilo předepsané hodnoty pro termotolerantní koliformní bakterie, EDTA a NEL. Téměř 70 % profilů bylo nad limitem i pro dusitanový dusík, zhruba 65 % pro koliformní bakterie a 60 % pro NL 105 °C. Polovina profilů nevyhověla pro enterokoky a amoniakální dusík. Naopak pro většinu organických látek, kovů a některých látek základního chemického složení byl počet profilů, které vyhověly imisním standardům pro povrchové vody 80 až 100 %, u rtuti, NTA a trichlormethanu asi 70 %.

Podzemní vody

Jakost podzemních vod byla pozorována na 95 objektech pozorovací sítě, kterou v této oblasti tvoří 24 pramenů, 23 mělkých vrtů a 48 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 188 vzorků podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.

Na základě prezentace výsledků za rok 2004 uvedené v mapách III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6 a vyjádření četnosti hodnot jednotlivých koncentrací vybraných látek s vyznačením vztahu k normě pro pitnou vodu v grafech na obrázku III.1 a v tabulce III.1 je možno pro tuto oblast shrnout, že nejvýznamnějším ukazatelem znečištění byly dusíkaté látky, zejména amonné ionty (11.2 % analyzovaných vzorků překračuje limit pro pitnou vodu) a v menší míře dusičnany (3.7 % nadlimitních vzorků). Výraznější zastoupení amonných iontů oproti dusičnanům ukazuje na redukční podmínky tvorby chemického složení podzemních vod. Celková mineralizace podzemních vod této oblasti překračuje požadovaný limit pro pitnou vodu v 17.0 % analyzovaných vzorků (na zvýšené mineralizaci podzemních vod se zde často podílejí vysoké koncentrace síranů). Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn (9.1 % nadlimitních vzorků) a DOC (6.4 % nadlimitních vzorků) byla ve srovnání s jinými oblastmi povodí spíše podprůměrná. Lokalizace objektů s přítomností nebezpečných látek a dusíkatých látek je zřejmá z přiložených map.

Plaveniny a sedimenty – kvantita a kvalita

Roční koncentrace plavenin se pohybovaly v rozmezí mezi 10 až 24 mg.l-1 a stejně jako odtok plavenin byly celkově podprůměrné. Na Labi se zvýšený chod plavenin vyskytl při oblevě provázené dešťovými srážkami v první dekádě února a druhé polovině března s denními hodnotami pouze 50 až 100 mg.l-1. V následujícím období se na Labi vyskytovaly vyrovnané hodnoty nejčastěji do 25 mg.l-1. Podobný charakter chodu plavenin byl pozorován na Bílině, Ohři a Ploučnici. V krátkých obdobích oblev a tání v prvním čtvrtletí roku zde byly koncentrace plavenin vyšší než na Labi, dosáhly 150 až 380 mg.l-1. Další významnější zvýšení bylo zaznamenáno při bouřkových lijácích v květnu a po vydatnějších srážkách v průběhu listopadu. Během února a března bylo na profilech transportováno až 50 % ročního objemu plavenin. Závěrovým profilem Děčín z oblasti za rok odteklo 193 595 t suspendovaných látek (48 % dlouhodobého průměru).

Setrvale vysoké znečištění zejména těžkými kovy a z celorepublikového pohledu nejzávažnější stav byl v minulém roce monitorován v plaveninách na Bílině v Ústí nad Labem, a to rizikové znečištění rtutí (až 13.9 mg.kg-1) a zejména arsenem, kdy všechny zaznamenané hodnoty překračovaly rizikový limit (až 448 mg.kg-1). Rizikové znečištění arsenem (až 457 mg.kg-1) a berylliem (50 mg.kg-1) vykazovaly také plaveniny na Ohři nad Nechranickou nádrží. Zvýšené obsahy arsenu se vyskytovaly na celém sledovaném úseku Ohře. Naopak pozitivním zjištěním bylo snížení obsahů rtuti na Ohři nad Nechranickou nádrží, které zde již nepřekračovaly limit zvýšeného znečištění. Podobně jako na středním úseku Labe byla i na dolním Labi v Děčíně a Liběchově mírně zvýšená kontaminace rtutí a kadmiem, s ojedinělými hodnotami nad limit kategorie B. V Děčíně byly měřeny také rizikové obsahy zinku (až 3 990 mg.kg-1). Z organických látek byly měřeny polychlorované bifenyly (PCB) na Bílině v Ústí nad Labem (136 μg.kg-1) a na celém dolním toku Labe, avšak výhradně v obsazích odpovídajících úrovni mírného znečištění. Z pesticidů byl ve významnějších obsazích analyzován hexachlorbenzen na Bílině v Ústí nad Labem (630 μg.kg-1) a dále beta naftol na Labi v Děčíně. Z organochlorovaných insekticidů řady DDT se jednotlivé izomery vyskytovaly v obsazích obvykle pod mezí stanovitelnosti, příp. na úrovni mírného znečištění. Nejzávažnější výskyt indikující zvýšené znečištění byl zaznamenán u izomeru p,p´DDT na Bílině v Ústí nad Labem s maximem 2 200 μg.kg-1. Mírně zvýšené obsahy izomerů p,p´DDT, p,p´DDE a p,p´DDD byly zjištěny také na Labi v Děčíně.

Sedimenty labských profilů (Liběchov, Děčín) měly obsahy všech sledovaných látek pouze na úrovni geogenního pozadí nebo mírného zatížení. Přítomnost obsahů látek v úrovni zvýšeného až rizikového zatížení (kategorie B a C) byla zjištěna pouze u přítoků Labe, a to Ohře, Bíliny a Ploučnice. Kontaminace sedimentů Ohře a Bíliny arsenem byla na podobné úrovni již v delší časové řadě pozorování a asi 15 % vzorků na různých profilech dokumentuje různou měrou kontaminované pohybující se říční sedimenty s obsahy arsenu překračujícími limity kategorie B i C. Po smíšení se sedimenty Labe byla již koncentrace arsenem v sedimentech Labe v Děčíně nízká. Obsahy rtuti, odpovídající zvýšenému až rizikovému zatížení, byly v roce 2004 naměřeny v sedimentech na profilu Bílina (Ústí nad Labem). V delší časové řadě let 1999–2004 se rtuť na Bílině v Ústí nad Labem vyskytovala v sedimentech v množstvích překračujících limit kategorie C a na Ohři (Želina) a Labi (Liběchov, Děčín) v množstvích překračujících limit kategorie B. Berylium se v roce 2004 objevilo ve větší míře pouze v sedimentech na profilu Želina na Ohři, a to v rozmezí 15 až 26 mg.kg-1. Průměrný obsah berylia v oblasti povodí dolního Labe byl 5 mg.kg-1. Obsahy benzo(a)pyrenu překročily limit kategrie C na Ohři v profilu Želina (2 400 μg.kg-1). Jedná se o ojedinělou a extrémní hodnotu. Para-kresol byl ve zvýšené míře obsažen v sedimentech Bíliny na profilech Chanov (2 500 μg.kg-1, kategorie B), Záluží (3 108 μg.kg-1, kategorie C) a Most (3 100 μg.kg-1, kategorie C).

Radioekologie

Matrice voda

Koncentrace uranu v NL v naprosté většině případů nedosahovala meze stanovení. Uran v RL a uran celkový se v této oblasti vyskytoval zpravidla v nevýznamných koncentracích. Aktivity radionuklidu 226Ra v NL v této oblasti v naprosté většině případů nedosahovaly meze stanovení. Za významné lze považovat aktivity radionuklidu 226Ra v RL na toku Kurvice (Ronov) reprezentované průměrnou hodnotou 13.3 mBq.l-1. Aktivity radionuklidu 40K (přirozená aktivita) se v této oblasti pohybovaly na úrovni celorepublikového průměru, za profil s mírně podprůměrným zatížením lze označit hraniční profil Labe v Hřensku s průměrnou hodnotou 145.46 mBq.l-1. Celková objemová aktivita alfa i aktivita alfa měřená pouze v rozpuštěných látkách se pohybovala na úrovni celorepublikového průměru. Celkové objemové aktivity alfa i beta v nerozpuštěných látkách se ve většině případů pohybovaly pod mezí stanovení.

Matrice plaveniny

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Na profilu Ploučnice (Benešov nad Ploučnicí) se koncentrace radionuklidů pohybovala na úrovni dlouhodobého normálu, celorepublikový normál však výrazně převyšují koncentrace radionuklidu 226Ra (v 1. pololetí 448.40 Bq.kg-1, ve 2. pololetí 360.87 Bq.kg-1). Pod mezí detekce se i zde pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Matrice sedimenty

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Nadprůměrnými aktivitami vynikal v oblasti především profil Ploučnice (Benešov nad Ploučnicí), kde se aktivity všech radionuklidů držely při úrovni dlouhodobého normálu, avšak celorepublikový normál převyšovaly koncentrace radionuklidu 226Ra (2. pololetí 181.59 Bq.kg-1, dlouhodobý průměr 135.66 Bq.kg-1).

Akumulační biomonitoring

Nejvyšší hodnoty chlorovaných pesticidů byly naměřeny na Bílině, v biofilmu (p,p´DDT 300 μg.kg-1), v rybách (jelec tloušť - p,p´DDE 204 μg.kg-1) a v bentosu (Erpobdella octoculata - p,p´DDD 720 μg.kg-1). Dreissena polymorpha vykazovala pro izomery p,p´DDT a p,p´DDD vyšší koncentrace v Děčíně (74 a 130 μg.kg-1). Vysoké hodnoty polychlorovaných bifenylů byly naměřeny v rybách na Labi v Děčíně a na Bílině (294 a 240 μg.kg-1). Mlži a biofim vykazovali nejvyšší hodnoty na profilu Labe v Děčíně (247 a 149 μg.kg-1). V bentických organizmech byly vysoké koncentrace na všech třech sledovaných profilech (Labe v Děčíně 191 μg.kg-1, Bílina v Ústí nad Labem 172 μg.kg-1 a Ohře v Lounech 262 μg.kg-1).

Těžké kovy: Nejvyšší hodnoty arsenu byly zjištěny na Bílině v biofilmu (69 mg.kg-1) a v pijavkách (Erpobdella octocullata 97 mg.kg-1). V rybách byly hodnoty pod mezí stanovitelnosti. Pro kadmium a olovo byly maximální koncentrace zjištěny v biofilmu s nejvyššími hodnotami v Lounech na Ohři (Cd 2.2 mg.kg-1) a v Děčíně a v Ústí nad Labem na Bílině (Pb 49 a 45 mg.kg-1). V rybách byly hodnoty opět pod mezí stanovitelnosti na rozdíl od rtuti, kde koncentrace překračovaly povolený hygienický limit pro rybí maso. U ostatních sledovaných organizmů byly nejvyšší hodnoty naměřeny na Bílině (maximum v biofilmu 0.87 mg.kg-1).

III.3.6 Oblast povodí Odry

Povrchové vody

ČSN 75 7221 - Ve skupině ukazatelů „Obecné, fyzikální a chemické“ bylo v oblasti Odry hodnoceno 47 profilů. Nejčastěji bylo dosahováno IV. a V. třídy u NL 105 °C, AOX a celkového fosforu, což bylo u více než 40 % profilů. V této skupině patřila mezi velmi čisté řeky zejména Moravice, Bělá, Zlatý potok, Olešná a horní tok Ostravice. Naopak toky s velkým zatížením látek z této skupiny byly Hvozdnice, Odra mezi Petřkovicemi a Svinovem, Lučina, Olše od Českého Těšína až po ústí a Jičínka. Výrazně zvýšené byly chloridy na Stonávce v ústí a Olši na profilech Závada, Věřňovice a ústí, kde dosáhly hodnoty V. třídy.

Specifické organické látky“ byly sledovány na 13 profilech tohoto povodí na Odře, Olši, Ostravici, Opavě, Moravici a Lučině. Pouze 1,1,2,2-tetrachlorethen na profilu Olše (Ropice) byl zařazen do II. třídy, všechny ostatní látky na všech sledovaných profilech v této skupině byly v I. třídě.

„Kovy a metaloidy“ byly v tomto povodí sledovány na 45 profilech, nejčastěji bylo vyššími třídami hodnoceno veškeré železo, které dosáhlo IV. a V. třídy na téměř čtvrtině profilů, zejména na Opavě, Olši, Odře mezi Petřkovicemi a Svinovem a Lučině. Na profilu Olše (Věřňovice) byly ve IV. třídě i olovo, zinek, kadmium a veškerý mangan. IV. třídou byly hodnoceny i koncentrace zinku na profilu Lučina (Šenov) a na Zlatém potoce, kde na profilu Jarnoltovek bylo ve IV. třídě i kadmium. Na ostatních profilech dosahovaly hodnoty většinou třídy I a II, na některých profilech Olše, Odry a Ostravice zejména u veškerého železa, veškerého manganu a zinku i třídy III.

Nejčastěji byly sledovány ze skupiny „mikrobiologické a biologické ukazatele“ termotolerantní koliformní bakterie (na 44 profilech), nejméně enterokoky (na 5 profilech). U obou výše jmenovaných ukazatelů dosáhl počet profilů zařazených do IV. a V. třídy 60 %, resp. 80 %. U termotolerantních koliformních bakteríí byly nejvíce zatíženy z menších toků Hvozdnice, Jičínka, Lubina, Lučina, Černý potok a Stonávka, u větších pak dolní tok Olše, střední a dolní tok Opavy a celá Ostravice (bez profilu Šance pod přehradou). Enterekoky byly na všech měřených komplexních profilech vždy v V. třídě, pouze na profilu Odra (Jakubčovice) ve třídě II.

NV 61/2003 - Podle tohoto nařízení ve více než 80 % měřených profilů nesplnily standardní imisní limity pro povrchové vody koliformní bakterie, termotolerantní koliformní bakterie a veškerý fosfor.

Podzemní vody

Jakost podzemních vod byla pozorována na 23 objektech. Pozorovací síť v této oblasti tvoří 13 pramenů a 10 mělkých vrtů. Hluboké vrty se nepozorují. Celkově se odebralo 44 vzorků podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.

Na základě prezentace výsledků za rok 2004 uvedené v mapách III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6 a vyjádření četnosti hodnot jednotlivých koncentrací vybraných látek s vyznačením vztahu k normě pro pitnou vodu v grafech na obrázku III.1 a v tabulce III.1 je možné pro tuto oblast shrnout, že nejvýznamnějším ukazatelem znečištění byly dusíkaté látky, zejména dusičnany (18.2 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro pitnou vodu) a amonné ionty (18.2 % nadlimitních vzorků). Celková mineralizace podzemních vod této oblasti byla nízká až středně vysoká, většinou se pohybovala do 500 mg.l-1 a požadovaný limit pro pitnou vodu nepřekročila v žádném vzorku. Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn (9.1 % nadlimitních vzorků) a DOC (6.8 % nadlimitních vzorků) není pro oblast povodí Odry ve srovnání s jinými oblastmi povodí dramaticky významná. Lokalizace objektů s přítomností nebezpečných látek a dusíkatých látek je patrná z přiložených map.

Plaveniny a sedimenty – kvantita a kvalita

Nejnižší koncentrace plavenin v povodí byly měřeny na horní Odře v Odrách s ročním průměrem 15 mg.l-1, naopak nadprůměrné roční hodnoty byly zaznamenány na Odře ve Svinově (46 mg.l-1) a Ostravici v Ostravě (40 mg.l-1). Roční maxima (400 až 1000 mg.l-1) se vyskytla při oblevě v první dekádě února a na Ostravici a Opavě a také v druhé dekádě března při tání sněhu v horských oblastech. Zvýšené hodnoty mezi 200 až 400 mg.l-1 doznívaly ještě v průběhu celého března. Během krátkodobého zvýšení obsahu plavenin v souvislosti s letními přívalovými dešti v červnu a červenci již hodnoty nepřekročily 300 mg.l-1, s výjimkou Olše, kde bylo změřeno roční maximum 800 mg.l-1. Během pouze několikadenních epizod oblevy a tání sněhu bylo transportováno až 90 % ročního objemu plavenin. Závěrovým profilem Odry v Bohumíně odteklo v roce 2004 celkem 98 336 t nerozpuštěných látek, což představuje 34 % dlouhodobého normálu.

Významné zlepšení bylo zaznamenáno v zatížení plavenin. V návaznosti na rok 2003 bylo na všech profilech zjištěno snížení v obsazích olova, niklu, zinku a především v obsazích Cd (nejvýše 8.8 mg.kg-1). Zatížení odpovídá jen mírnému znečištění. Zvýšená kontaminace byla indikována pouze u rtuti na Odře, Olši a Ostravici, s maximem 14.5 mg.kg-1 na horní Odře v Jakubčovicích. Rizikové zatížení bylo podobně jako v minulých letech indikováno na Odře v Bohumíně u benzo(a)pyrenu (1 600 μg.kg-1 ) a para-kresolu (až 37 800 μg.kg-1). Na horní Odře v Jakubčovicích a Ostravici v Ostravě ojediněle obsahy benzo(a)pyrenu překročily limit kategorie C (až 2 900 μg.kg-1).

Rozbory sedimentů na všech sledovaných profilech oblasti povodí Odry, včetně závěrového profilu Odry v Bohumíně, dokumentovaly v roce 2004 obsahy sledovaných látek jen v úrovni přirozeného geogenního pozadí nebo mírného zatížení.

Radioekologie

Matrice voda

Koncentrace uranu v NL v naprosté většině případů nedosahuje meze stanovení. Uran v RL a uran celkový se v této oblasti vyskytoval zpravidla v nevýznamných koncentracích. Aktivity radionuklidu 226Ra v NL v této oblasti v naprosté většině případů nedosahovaly meze stanovení. Aktivity radionuklidu 40K (přirozená aktivita) se v této oblasti pohybovaly na úrovni celorepublikového průměru. Celková objemová aktivita alfa i aktivita alfa měřená pouze v rozpuštěných látkách se v této oblasti povodí pohybovala na úrovni celorepublikového průměru. Celkové objemové aktivity alfa i beta v nerozpuštěných látkách se ve většině případů pohybovala pod mezí stanovení.

Matrice plaveniny

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Na Olši ve Věřňovicích po zvýšení koncentrací všech radionuklidů patrném od 1. pololetí roku 2001 je od 2. pololetí roku 2003 patrný strmý pokles těchto koncentrací až k hodnotám jen málo přesahujících známá minima na tomto profilu, přesto se ve 2. pololetí opět koncentrace všech radionuklidů zvýšila. Pod mezí detekce se pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U. Na Odře v Jakubčovicích byl především v 1. pololetí roku 2004 patrný pokles koncentrací všech radionuklidů. Na profilu Odra (Bohumín) jsou dlouhodobě patrné vyšší hodnoty ve 2. pololetí roku.

Matrice sedimenty

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých průměrů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Aktivity radionuklidů na profilu Olše (Věřňovice) se pohybovaly nad dlouhodobým průměrem, avšak od 1. pololetí roku 2003 s patrným poklesovým trendem.

Akumulační biomonitoring

Pro oblast povodí Odry byly sledovány profily Odra (Bohumín) a Opava (Děhylov). Pro chlorované pesticidy se v nejvyšších koncentracích vyskytoval opět izomer p,p´DDE, vyšší hodnoty byly naměřeny na závěrovém profilu Opavy v Děhylově (biofilm 16 μg.kg-1, Hydropsyche sp. 56 μg.kg-1). Jelec tloušť byl sledován pouze na Odře v Bohumíně (p,p´DDE 16 μg.kg-1). Hodnoty polychlorovaných bifenylů byly v bentických organizmech vyšší na Odře v Bohumíně (Hydropsyche sp. 211 μg.kg-1, jelec tloušť 65 μg.kg-1).

Těžké kovy: Koncentrace sledovaných těžkých kovů se na obou profilech příliš nelišily. Hodnoty arsenu a olova byly vyšší v biofilmu na Opavě (9.1 mg.kg-1 a 24 mg.kg-1). Koncentrace kadmia byla mírně vyšší na Odře (biofilm 0.8 mg.kg-1) a maximum pro rtuť bylo zjištěno v rybách (jelec tloušť 0.6 μg.kg-1).

III.3.7 Oblast povodí Moravy

Povrchové vody

ČSN 75 7221 - Ve skupině „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele“ bylo v oblasti povodí Moravy hodnoceno 37 profilů. Nejčastěji dosahovaly IV. a V. třídy hodnoty NL 105 °C (téměř 55 % profilů) a celkového fosforu (asi 50 % profilů). Nejméně znečištěnými řekami byly v této oblasti Vsetínská a Rožnovská Bečva, Bystřice a horní tok řeky Moravy. U toků s menší vodností se projevovalo znečištění výrazněji, jednalo se o Vláru, Veličku, Hanou a zejména Olšavu, kde u některých odběrů byly naměřeny hodnoty blízké odpadní vodě.

Na 15 profilech byly sledovány „specifické organické látky“. Jejich hodnoty byly v 85 % profilů v I. třídě. Trichlormethan dosáhl na dvou profilech třídy III, a to Morava (Olomouc) a Rožnovská Bečva (Valašské Meziříčí), na profilu Olšava (Kunovice) dosáhl až V. třídy s hodnotou 8.2 μg/l ze 13. 9. 2004.

„Kovy a metaloidy“ byly sledovány na 36 profilech. Většinou dosahovaly I. a II. třídy, mangan a zinek na několika profilech i IV. třídy. Veškeré železo splňovalo hodnoty většinou pro III. třídu. Rtuť na 9 profilech z 10 byla ve III. třídě, na profilu Vlára (Brumov) pak v V. třídě vzhledem k hodnotě 2.69 μg/l z 1. 3. 2004.

Ve skupině „mikrobiologické a biologické ukazatele“ bylo sledováno 36 profilů. Termotolerantní koliformní bakterie byly hodnoceny třídou I až II, na profilu Morava (Bohutín) třídou III. Saprobní index makrozoobentosu se nacházel na úrovni I. až III. třídy, pouze na profilu Olšava (Kunovice) byl hodnoce V. třídou. Chlorofyl a enterokoky byly hodnoceny hůře, u chlorofylu na pěti profilech z 36 byly hodnoty ve IV. a na jednom v V. třídě, u enterokoků téměř 50 % hodnocených profilů mělo hodnoty IV. a V. třídy.

NV 61/2003 - Podle hodnocení NV 61/2003 nejčastěji nevyhověly imisním standardům hodnoty rtuti, 10 profilů z 11 bylo nad limitem. Veškerý fosfor a nerozpuštěné látky při 105 °C také v 90 % měřených profilů překračovaly povolené hodnoty. Přes 80 % profilů nevyhovělo i v ukazatelích pH a dusitanový dusík. Nejméně bylo překročeno ukazatelů na horním toku Moravy a v tocích Branná a Bystřice, nejčastěji byly překročeny limity na Vláře a na Bobravě.

Podzemní vody

Jakost podzemních vod byla pozorována na 45 objektech. Pozorovací síť v této oblasti tvoří 13 pramenů, 18 mělkých vrtů a 14 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 90 vzorků podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.

Na základě prezentace výsledků za rok 2004 uvedené v mapách III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6 a vyjádření četnosti hodnot jednotlivých koncentrací vybraných látek s vyznačením vztahu k normě pro pitnou vodu v grafech na obrázku III.1 a v tabulce III.1 je možné pro tuto oblast shrnout, že nejvýznamnějším ukazatelem znečištění byly dusíkaté látky, zejména amonné ionty (15.6 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro pitnou vodu) a v menší míře dusičnany (4.4 % nadlimitních vzorků). Výraznější zastoupení amonných iontů oproti dusičnanům ukazuje na redukční podmínky tvorby chemického složení podzemních vod této oblasti. Dále se v nadlimitních koncentracích vyskytovaly chloridy (12.4 % nevyhovujících vzorků). Celková mineralizace podzemních vod této oblasti překračovala požadovaný limit pro pitnou vodu jenom v 6.7 % analyzovaných vzorků. Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn (8.8 % nadlimitních vzorků) a DOC (6.4 % nadlimitních vzorků) se ve srovnání s jinými oblastmi povodí blíží k průměrnému výskytu. Lokalizace objektů s přítomností nebezpečných látek a dusíkatých látek je zřejmá z přiložených map.

Plaveniny a sedimenty – kvantita a kvalita

Roční koncentrace plavenin se pohybovaly v rozmezí 5 až 61 mg.l-1. Celkově šlo o nejvyšší zaznamenané koncentrace v jednotlivých oblastech povodí. Nejnižší hodnoty se nejčastěji vyskytovaly na horní Moravě a v ročním průměru jde o republikové minimum. Obsahy plavenin stejně jako odtok se směrem po toku plynule zvyšovaly a maxima dosahovaly v profilu Lanžhot. Tento trend je v povodí pozorován od povodní v roce 1997, mění se pouze úsek zvýšeného transportu nebo sedimentace v dolním úseku Moravy. Zvýšený chod plavenin se vyskytl při zvýšených průtocích vody v důsledku oteplení a tání sněhu v druhé dekádě ledna zejména na středním a dolním toku Moravy s hodnotami do 430 mg.l-1. V první dekádě února, kdy obleva byla provázena dešťovými srážkami byl zvýšený chod pozorován na celém toku Moravy s nejvyššími denními hodnotami od 90 mg.l-1 na horní Moravě až po 740 mg.l-1na dolní Moravě, kde byla dosažena roční maxima. Třetí epizoda chodu plavenin spojená s táním sněhu v druhé polovině března znamenala zvýšení koncentrací především na horním toku Moravy a Bečvě (120 až 600 mg.l-1). V průběhu dubna zvýšené hodnoty postupně klesaly a po zbytek roku dosahovaly nejčastěji 20 až 35 mg.l-1. Krátkodobé zvýšené koncentrací v letních měsících souvisely s lokálními intenzivními a místy i přívalovými srážkami. Na menších tocích byla v této situaci zaznamenány okamžitá i roční maxima (Dřevnice 989 mg.l-1, Olšava 2 600 mg.l-1). Mírné zvýšení koncentrací do 300 mg.l-1 se ještě vyskytlo krátkodobě po vydatnějších srážkách v listopadu.

Absolutně nejvyšší hodnota koncentrace plavenin a dosud změřená hodnota 104 000 mg.l-1 byla zaznamenána na toku Moštěnky v Prusech dne 19. 6. 2004 při zvětšeném průtoku vody po lokálních srážkách (ještě před kulminací průtoku). Jedná se o opakovaný výskyt extrémních epizod v oblasti s častějším výskytem erozních jevů vlivem geologické stavby území, geomorfologie terénu a způsobu využití krajiny. Vzhledem k velikosti průtoku vody a faktu, že na toku Moravy nebylo zaznamenáno v uvedeném období zvýšení koncentrací, lze předpokládat, že většina transportovaného materiálu sedimentovala v korytě toku ještě před zaústěním do Moravy a ovlivnila tak jeho průtočnou kapacitu.

Roční odtok plavenin byl podobně jako koncentrace podprůměrný, pouze na Bečvě v Dluhonicích se přiblížil dlouhodobému průměru. Extrémně nízký odtok mezi 24 až 30 % byl vyhodnocen na středním úseku Moravy. Podstatnou část ročního objemu transportovaných plavenin tvořil odtok v měsících únoru a březnu reprezentující 70 až 90 % ročního úhrnu, na přítocích Moravy, vzhledem k vysokým koncentracím plavenin, to byl také odtok za měsíc červen. Minimální měsíční odtoky plavenin byly vyhodnoceny shodně v srpnu a září. Závěrovým profilem Moravy v Lanžhotě bylo transportováno z území ČR 227 500 t nerozpuštěných látek, což z pohledu objemu představuje náklad 23 947 plně naložených Tater T 815. V porovnání s předcházejícím rokem to je o 30 % více.

Radioekologie

Matrice voda

Koncentrace uranu v NL v naprosté většině případů nedosahovala meze stanovení. Uran v RL a uran celkový se v této oblasti vyskytoval zpravidla v nevýznamných koncentracích. Aktivity radionuklidu 226Ra v NL v této oblasti v naprosté většině případů nedosahovaly meze stanovení. Aktivity radionuklidu 40K (přirozená aktivita) se v této oblasti pohybovaly na úrovni celorepublikového průměru, za profil s nízkým zatížením je možno označit Moravu (Kroměříž) s průměrnou hodnotou 139.7 mBq.l-1, naopak lehce nad průměrem se pohyboval tok Moravy v Lanžhotě s hodnotou 174.2 mBq.l-1. Celková objemová aktivita alfa i aktivita alfa měřená pouze v rozpuštěných látkách se v této oblasti povodí pohybovala na úrovni celorepublikového průměru. Celková objemová aktivita beta i beta měřená pouze v rozpuštěných látkách se v této oblasti povodí pohybovala na úrovni celorepublikového průměru. Vyšší koncentrace byly zjišťovány například na toku Moravy, profil Kroměříž (průměrná hodnota 242.1 mBq.l-1 a v RL 185.5 mBq.l-1) a profil Lanžhot (průměrná hodnota 299.7 mBq.l-1 a v RL 223,6 mBq.l-1). Celkové objemové aktivity alfa i beta v nerozpuštěných látkách se ve většině případů pohybovaly pod mezí stanovení.

Matrice plaveniny

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce byly vždy koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Koncentrace všech radionuklidů trvale pod celorepublikovým normálem se vyskytovaly na profilech Morava (Lanžhot, Spytihněv a Olomouc).

Matrice sedimenty

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Akumulační biomonitoring

V oblasti povodí Moravy byl sledován profil Morava (Lanžhot). U chlorovaných pesticidů byly zjištěny nejvyšší hodnoty u izomeru p,p´DDE s maximem v pijavkách (Erpobdella octoculata 148 μg.kg-1). Vysoké hodnoty byly nalezeny také v mžích (Dreissena polymorpha 92 μg.kg-1) a v rybách (jelec tloušť 61 μg.kg-1). Vysoké hodnoty v těchto organizmech byly zjištěny také u polychlorovaných bifenylů (Erpobdella octoculata 152 μg.kg-1, Dreissena polymorpha 79 μg.kg-1, jelec tloušť 85 μg.kg-1).

Maximální koncentrace pro těžké kovy byly u arsenu a olova analyzovány v biofilmu (As 12 mg.kg-1, Pb 19.5 mg.kg-1). Pro kadmium byly nejvyšší hodnoty v mlžích (Dreissena polymorpha 0.34 mg.kg-1), u rtuti byla maximální koncentrace v rybách (jelec tloušť 0.63 mg.kg-1).

III.3.8 Oblast povodí Dyje

Povrchové vody

ČSN 75 7221 - „Obecné, fyzikální a chemické ukazatele“ byly sledovány v tomto povodí na 36 profilech. Obdobně jako na ostatních povodích byly nejčastěji do IV. a V. třídy zařazovány AOX, veškerý fosfor a NL 105 °C, přibližně u 60 % profilů. Okolo 30 % profilů bylo v těchto třídách hodnoceno i u ukazatelů CHSKCr, CHSKMn a BSK5. Nejvíce znečištěnými řekami v tomto povodí byly menší toky Rokytná, Litava a zejména Trkmanka, která měla z 15 měřených ukazatelů 9 v V. třídě. I látky, které byly na ostatních profilech maximálně ve I. a II. třídách, zde byly ve třídě III.

Specifické organické látky“ se sledovaly v tomto povodí na 13 profilech. V. třídy dosáhl trichlormethan na profilech Svitava (Bílovice) a Svratka (Rajhrad). Tentýž profil byl hodnocen III. třídou pro 1,1,2,2-tetrachlorethen. Ostatní profily byly pro všechny látky hodnoceny I. a II. třídou (vápník, hořčík).

Ve skupině „kovy a metaloidy“ bylo sledováno 33 profilů. Nejčastěji bylo ve IV. a V. třídě hodnoceno veškeré železo a veškerý mangan (29 % resp. 23 % profilů), zinek měl ve IV. třídě zařazeno 11 profilů z 33 sledovaných, na profilu Trkmanka (Bořetice) byl zinek v V. třídě. Rtuť dosahovala v tomto povodí převážně III. třídy, mědˇ byla stejnou třídou hodnocena na 4 profilech z 33, a to Svratka (Vranovice), Litava (Židlochovice) a Trkmanka (Bořetice a Podivín). Ostatní kovy se pohybovaly v I. a II. třídě.

„Mikrobiologické a biologické ukazatele“ byly sledovány na 36 profilech, z toho enterokoky na 8 profilech. Polovina ze sledovaných profilů měla enterokoky ohodnoceny třídou IV, přes 40 % profilů bylo ve IV. a V. třídě i u chlorofylu. Nejméně znečištěnými řekami byly střední tok Jihlavy a horní toky Svitavy a Svratky. Naopak, jako každoročně, byla nejznečištěnějším tokem Trkmanka, kde bylo ve IV. a V. třídě 15 resp. 14 ukazatelů z 22 sledovaných. Jen o málo lepší byla hodnocena Kyjovka a Litava a profil Jihlava (Batelov), kde výsledky byly ovlivněny vysokými koncentracemi některých látek v září a říjnu 2004.

NV 61/2003 - Podle tohoto nařízení nesplnilo více než 90 % profilů imisní standardy pro dusitanový dusík, veškerý fosfor a NL 105 °C. 70 až 80 % profilů nevyhovělo pro AOX, rtuť, enterokoky (rtuť a enterokoky byly sledovány pouze na 8 profilech), veškerý dusík a pH. Více než polovina profilů překračovala hodnoty uvedené v tomto nařízení i pro amoniakální a dusičnanový dusík, NTA (sledováno pouze 5 profilů), CHSKCr a BSK5. Naopak naprostá většina organických látek a kovů (mimo železo, mangan a rtuť) standardům vyhověla na 80 až 100 % profilů.

Podzemní vody

Jakost podzemních vod byla pozorována na 55 objektech. Pozorovací síť v této oblasti tvoří 17 pramenů, 18 mělkých vrtů a 20 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 110 vzorků podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.

Na základě prezentace výsledků za rok 2004 uvedené v mapách III.2, III.3, III.4, III.5 a III.6 a vyjádření četnosti hodnot jednotlivých koncentrací vybraných látek s vyznačením vztahu k normě pro pitnou vodu v grafech na obrázku III.1 a v tabulce III.1 je možné pro tuto oblast shrnout, že nejpočetnější překročení požadovaných limitů pro pitnou vodu vykazovaly ukazatele organického znečištění CHSKMn (10.9 % nadlimitních vzorků) a DOC (50.0 % nadlimitních vzorků). V porovnání s ostatními oblastmi povodí to bylo u DOC nejvyšší procento nevyhovujících vzorků. Dále byly významným ukazatelem znečištění chloridy (20 % nadlimitních vzorků) a amonné ionty (23.6 % nadlimitních vzorků). Oba uvedené ukazatele měly rovněž v porovnání s ostatními oblastmi povodí nejhorší procentuální zastoupení nadlimitních vzorků. Znečišťujícím ukazatelem byly i dusičnany (14.5 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro pitnou vodu). Celková mineralizace podzemních vod této oblasti byla většinou vysoká, požadovaný limit pro pitnou vodu překročilo v 20.9 % vzorků. Celkově možno konstatovat, že s hlediska požadavků pro pitnou vodu bylo v oblasti povodí Dyje v podzemních vodách zjištěno nejvyšší procento nevyhovujících vzorků. Lokalizace objektů s přítomností nebezpečných látek a dusíkatých látek je zřejmá z přiložených map.

Plaveniny a sedimenty – kvantita a kvalita

Roční koncentrace plavenin se pohybovaly v rozmezí 21 až 35 mg.l-1 a dosáhly pouze 46 až 76 % dlouhodobé hodnoty. V bezesrážkových obdobích a běžných průtokových situacích nepřesáhly koncentrace hodnotu 15 až 20 mg.l-1. Zvýšená koncentrace plavenin s hodnotami 150 až 770 mg.l-1 byla zaznamenána začátkem druhé dekády ledna během oblevy a chodu ledu. Na Loučce se vyskytly při chodu ledu a doprovodné břehové erozi typicky vysoké koncentrace plavenin až 3 000 mg.l-1. Roční maxima na Svitavě, Svratce a Jihlavě byla s hodnotami 440 až 750 mg.l-1 změřena v první dekádě února. V průběhu března se při trvale zvýšených průtocích vody na Dyji a Svratce vyskytovaly silně rozkolísané koncentrace plavenin mezi 10 až 200 mg.l-1. Ke krátkodobému zvýšení na nejvýše 450 mg.l-1 ještě docházelo po lokálních vydatnějších srážkách při bouřkách v průběhu letních měsíců. V září a říjnu byly měřeny na Svratce trvale mírně zvýšené koncentrace plavenin, na ostatních tocích byla v tomto období zaznamenána minima. Podobně jako v ostatních povodích byl vyhodnocen nejvyšší odtok plavenin v únoru, kdy bylo transportováno až 60 % ročního objemu plavenin. Na Jihlavě v Ivančicích během ledna až března odteklo 16 000 t nerozpuštěných látek, tzn. téměř 95 % celkového ročního objemu.

V celé oblasti se vyskytlo u plavenin mírné znečištění rtutí, ojediněle se zvýšenými hodnotami na Svitavě (až 6.2 mg.kg-1), Jihlavě a dále na Svratce pod Brnem. Mírný nárůst byl oproti roku 2003 zaznamenán u niklu, kdy byly v ojedinělých případech měřeny v povodí Dyje až rizikové obsahy. Typickým kontaminantem byly látky ze skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAU). Zvýšené až rizikové zatížení bylo stejně jako v minulých letech indikováno u benzo(a)pyrenu a benzo(a)antracenu na Svratce pod Brnem a Svitavě nad Brnem. Nejvyšší průměrná roční hodnota benzo(a)pyrenu (2 417 μg.kg-1) byla změřena na Svitavě v Bílovicích. Mírné až zvýšené znečištění di(mono)chlorfenoly se vyskytovalo na Svratce a Dyji (až 24 975 μg.kg-1 v Pohansku).

Vzorky sedimentů na profilech na řece Dyji (Trávní Dvůr a Pohansko) obsahovaly v roce 2004 všechny látky pouze v množstvích odpovídajících geogennímu nebo mírnému zatížení. Podobně tomu bylo v případě sedimentů Svratky pod Brnem (profil Židlochovice). Pouze v případě Svitavy (profil Bílovice, situovaný nad Brnem a nad soutokem se Svratkou) se v sedimentu objevilo zvýšené množství benzo(a)pyrenu a na profilu Jihlava (Ivančice) byly zvýšené obsahy některých látek ze skupiny fenolů a chlorfenolů. Znečištění sedimentů dokumentované na uvedených profilech se pak již na hraničním profilu Dyje v Pohansku po transportu a promísení neprojevilo. Benzo(a)pyren je dlouhodobě přítomen v sedimentech Svitavy na profilu Bílovice. Průměrná hodnota delší časové řady (2 158 μg.kg-1) je již nad limitem kategorie C. Maximální hodnota v roce 2004 činila 1 536 μg.kg-1 a překročila limit kategorie B. Po soutoku se Svratkou byl na profilu Židlochovice zjištěn nižší obsah benzo(a)pyrenu pod limitem kategorie B (800 a 833 μg.kg-1).

Radioekologie

Matrice voda

Největší průměrná koncentrace celkového uranu byla zjištěna na toku Hadůvky (Skryje) 232.2 mg.l-1. Koncentrace uranu v NL v naprosté většině případů nedosahovala meze stanovení, výjimkou byl tok Hadůvky (Skryje) s průměrnou hodnotou 38.3 mg.l-1. Podobně i koncentrace uranu v RL na toku Hadůvky (Skryje) s průměrnou hodnotou 193.1 mg.l-1 převyšovaly celorepublikový průměr. Aktivity radionuklidu 226Ra v NL v této oblasti v naprosté většině případů nedosahovaly meze stanovení, za minimálně zatížený lze označit především tok Svratky (profily Nedvědice, Veverská Bitýška a Brno-Bystrc). Aktivity radionuklidu 40K (přirozená aktivita) se v této oblasti pohybovaly často nad úrovní celorepublikového průměru. Za zmínku stojí toky Hadůvka (Skryje) s průměrnou hodnotou 226.5 mBq.l-1, Svratka (Židlochovice) s průměrnou hodnotou 189.6 mBq.l-1 a tok Dyje s hodnotami přibližně dvakrát přesahujícími celorepublikový průměr na profilech Pohansko (234.9 mBq.l-1) a Drnholec (387.2 mBq.l-1). Celková objemová aktivita alfa i aktivita alfa měřená pouze v rozpuštěných látkách se v této oblasti povodí pohybovala na úrovni celorepublikového průměru. Tok Hadůvka (Skryje) dosahovala nejvyšší průměrné celorepublikové hodnoty aktivity alfa v RL (5698.2 mBq.l-1). Celková objemová aktivita beta i aktivita beta měřená pouze v rozpuštěných látkách se pohybovala na úrovni celorepublikového průměru. Významnějšími byly průměrné roční hodnoty na toku Hadůvky (Skryje) 1 675.0 mBq.l-1 a 1 283.4 mBq.l-1 v RL. Celkové objemové aktivity alfa i beta v nerozpuštěných látkách se ve většině případů pohybovaly pod mezí stanovení. Výjimku představoval tok Hadůvky (Skryje) s průměrnou aktivitou alfa 2 117 mBq.l-1.

Matrice plaveniny

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Matrice sedimenty

Aktivity všech měřených radionuklidů se na sledovaných profilech obecně pohybovaly na úrovni dlouhodobých normálů, pod mezí detekce se vždy pohybovaly koncentrace radionuklidů 134Cs a 235U.

Akumulační biomonotoring

V oblasti povodí Dyje byly sledovány profily Dyje (Pohansko), Svratka (Židlochovice) a Jihlava (Ivančice). Pro chlorované pesticidy byly maximální hodnoty u izomeru p,p´DDE na Dyji v Pohansku (jelec tloušť 132 μg.kg-1, Erpobdella octoculata 166 μg.kg-1). Polychlorované bifenyly byly nejvyšší na Svratce v Židlochovicích (maximum Erpobdella octoculata 261 μg.kg-1).

Těžké kovy byly nejvyšší v biofilmu na Svratce v Židlochovicích (As - 14.2 mg.kg-1, Cd - 0.5 mg.kg-1, Pb - 28 mg.kg-1, Hg - 0.4 mg.kg-1).

III.4 Teploty vody

Ke zhodnocení teploty vody za rok 2004 bylo vybráno 43 významných stanic s upřednostněním řad s nepřerušeným pozorováním či pouze s minimálním přerušením v rámci porovnávacího období 1971–1990. Síť těchto vybraných stanic s uvedenými hodnotami průměrných teplot za rok 2004 a období 1971–1990 je zakreslena v mapě III.12. Nově je od roku 2004 vyhodnocení teploty vody prováděno v kalendářním roce a nikoliv v roce hydrologickém, jako tomu bylo vždy v minulosti. Důvodem je zařazení této subkapitoly do III. kapitoly popisující kvalitu vody, kde je hodnocení vždy prováděno za kalendářní rok. Vzhledem k ukončení či přerušení pozorování nebyly v roce 2004 oproti roku 2003 zařazeny do zpracování stanice Království na Labi, Rejštejn na Otavě, Orlík a Slapy pod nádrží na Vltavě a Karlovy Vary na Ohři. Naopak ve stanicích Děčín a Mělník na Labi došlo v roce 2004 k obnovení pozorování. Z mapy III.12 je patrné, že ve většině vyhodnocovaných stanic byla průměrná roční teplota vody v roce 2004 vyšší než průměr za porovnávací období 1971–1990. Průměrná odchylka od dlouhodobého průměru byla 0.4 °C, maximální kladná odchylka byla 1.7 °C (2730 - Kružberk pod nádrží na Moravici a 2400 - Děčín na Labi) a maximální záporná odchylka -0.8 °C (4450 - Vír pod vyrovnávací nádrží na Svratce a 2770 - Šance pod nádrží na Ostravici). Odchylky ve většině ostatních profilů se pohybovaly přibližně od ‑0.5 do 1.5 °C. Průměrná roční teplota ve vybraných profilech se v roce 2004 pohybovala od 5.0 °C ve stanicích 4450 - Vír na Svratce až po 12.5 °C ve stanici 2400 - Děčín na Labi.

Na obrázku III.3 jsou zobrazeny průměrné měsíční teploty vody a čáry překročení denních teplot vody za rok 2004 a za období 1971–1990 v pěti významných vodoměrných stanicích na tocích Čech a Moravy. Ze sloupcových grafů měsíčních teplot vody vyplývá, že roční průběh teploty vody v toku je na území ČR v podstatě obdobný u většiny řek. Nejnižší průměrná měsíční teplota v roce 2004 byla v uvedených pěti profilech vždy v lednu a nejvyšší v srpnu. Průběh teplot v letním období ovlivnilo suché a teplé počasí, takže průměrné teploty za květen až srpen jsou oproti dlouhodobým průměrům vyšší, naopak poměrně studený leden způsobil pokles průměrných teplot vody v lednu pod dlouhodobé průměry (s výjimkou Labe v Děčíně). S touto skutečností koresponduje i průběh čar překročení průměrných denních teplot za rok 2004, který v porovnání s čárami překročení za období 1971–1990 vykazuje výraznější kladné odchylky ve všech stanicích pro vyšší teploty (s výjimkou Odry v Bohumíně). Zatímco teploty vody v zimní polovině roku byly na českých tocích spíše průměrné, na Moravě a ve Slezsku byly o něco nižší (Odra v Bohumíně).

Perspektivně dochází v ČHMÚ ke změně metodiky měření teploty vody, kdy každodenní měření v 7 hodin ráno teploměrem je postupně nahrazováno kontinuálním měřením pomocí automatického teploměrného čidla.


Tab. III.1 Četnost hodnot vybraných ukazatelů ve vzorcích podzemních vod v roce 2004 podle oblastí povodí

Tab. III.2 Vymezení kategorií dle Kritérií znečištění zemin a podzemních vod MŽP ČR

Tab. III.3 Průměrné roční koncentrace plavenin a roční odtoky plavenin

Tab. III.4 Roční odtok znečišťujících látek vázaných na plaveniny

Obr. III.1 Četnost hodnot vybraných ukazatelů ve vzorcích podzemních vod v roce 2004

Obr. III.2 Měsíční údaje odtoku plavenin

Obr. III.3 Průměrné měsíční teploty vody a čáry překročení denních teplot vody

Mapa 3.1 Třídy jakosti vody vybraných ukazatelů v r. 2004: 1, 2, 3

Mapa 3.2 Výskyt těkavých organických látek v podzemních vodách v r. 2004

Mapa 3.3 Výskyt polycyklických aromatických uhlovodíků v podzemních vodách v r. 2004

Mapa 3.4 Výskyt pesticidů v podzemních vodách v r. 2004

Mapa 3.5 Výskyt zvýšených koncentrací stopových prvků v podzemních vodách v r. 2004

Mapa 3.6 Výskyt zvýšených koncentrací amonných iontů, dusitanů a dusičnanů v podzemních vodách v r. 2004

Mapa 3.7 Roční odtok plavenin

Mapa 3.8 Znečištění plavenin těžkými kovy v r. 2004

Mapa 3.9 Znečištění plavenin organickými látkami v r. 2004

Mapa 3.10 Znečištění sedimentů těžkými kovy v r. 2004

Mapa 3.11 Znečištění sedimentů organickými látkami v r. 2004

Mapa 3.12 Teploty vody


Kap. IV.       Zpracování dat a jejich poskytování veřejnosti


Obsah | Přílohy | Content


Aktuální informace | Výstrahy | Hydrologické předpovědi | Hlásné profily
Jakost vody | Monitoring jakosti vody: IS Arrow
Hydrologické ročenky | Hydrologická bilance | Projekty na vyhodnocení významných povodní
ČHMÚ | Radarové odhady srážek | Numerický model Aladin | Aktuální informace o počasí
Informační systém Voda České republiky


Stránka zřízena 8.10.2005, aktualizována 01.06.2010
Připomínky: rybak - zavináč - chmi.cz
© Copyright Český hydrometeorologický ústav Praha