Hydrologická ročenka České republiky 2004


 

I. Hydrologická charakteristika roku 2004

I. Hydrological characteristics of 2004

I.1 Hydrologická charakteristika

I.1 Hydrological characteristic

The chapter includes an overall evaluation of precipitation and surface and groundwater runoff in the year 2004. The evaluation of precipitation is carried out as a single assessment for the whole territory of the Czech Republic, and the evaluation of runoff is carried out also in the catchments of the main streams of the Elbe, Morava and Odra rivers. The 2004 meteorological and hydrological characteristics are compared with the relevant long-term averages.

Rok 2004 byl na území České republiky celkově mírně teplejší než je dlouhodobý teplotní normál, a to přibližně o 0.3 °C. Celková průměrná roční teplota dosáhla 7.8 °C a po dvou výrazně teplotně nadnormálních letech (8.8 °C v roce 2002) a (8.4 °C v roce 2003) tak rok 2004 lze hodnotit jako normální. Přitom nedošlo k výskytu dlouhého několikaměsíčního období nadnormálních či podnormálních teplot a nadnormálně teplý měsíc byl vždy vystřídán měsícem teplotně normálním, či podnormálním.

Srážkově byl rok 2004 ve srovnání s dlouhodobým normálem průměrný. Průměrná výška srážek na území ČR dosáhla 680 mm, což odpovídá 101 % normálu. Přitom v Čechách vypadlé srážky (691 mm) normál mírně překročily (104 %), kdežto na území Moravy a Slezska roční úhrn 663 mm představoval 97 % dlouhodobého ročního normálu. Rok 2004 tak znamenal po vlhkém roce 2002 (866 mm) a naopak suchém roce 2003 (516 mm) návrat k normálním hodnotám srážek.

Kalendářní rok 2004 byl ve většině povodí odtokově mírně podprůměrný se 70 až 90 % Qa, odtokově průměrné bylo povodí Jihlavy (95 % Qa), Otavy (103 % Qa), Lužnice (109 % Qa) a Olše (112 % Qa). Jediné významnější odtokové období v průběhu roku 2004 se vyskytlo od února do dubna v souvislosti s táním sněhu zejména v horských oblastech a především v povodí Odry a Moravy. Naopak odtokově výrazně podprůměrné bylo období od července do října, a to opět především v povodí Odry a Moravy, kde průměrné průtoky nedosahovaly ani 50 % Qm. V povodí Labe a Vltavy byla situace příznivější a v průběhu celého roku průtoky pod hodnotu 50 % Qm poklesly jen místy.

V prvním čtvrtletí hladiny toků většinou kolísaly z důvodu oteplování, občas doprovázeného dešťovými srážkami. Čtvrtletí přitom bylo průtokově zpočátku spíše průměrné až nadprůměrné (nejčastěji 70 až 150 % Qm), menší průtoky byly nejčastěji pod vodními díly a v povodí Berounky a Lužické Nisy. V průběhu února průtoky v povodí Labe, Odry a Moravy dosahovaly až 190 % Qm. V první polovině března došlo k poklesům průtoků pod dlouhodobé měsíční průměry, poté však opět v souvislosti s táním sněhu průtoky výrazně vzrostly a celkově byl březen většinou normální či mírně nadnormální, v povodí Odry a Olše dokonce výrazně nadnormální (190 až 300 % Qm). Naopak odtoky povodí Berounky a Ohře byly v březnu výrazně menší než je příslušný dlouhodobý průměr (okolo 50 % Qm).

Ve druhém čtvrtletí hladiny toků většinou klesaly. Zpočátku byly poklesy rychlé po předchozích zvětšených průtocích z tání na konci března, později se tendence zmírnila a po zbytek období byla celkově jen mírně klesající. Jen místy byla narušena vzestupy a následnými poklesy po manipulacích na vodních dílech (hlavně dolní Labe a Vltava) nebo srážkových epizodách. Od dubna do června byly průměrné měsíční průtoky většinou podprůměrné až průměrné s určitými lokálními rozdíly. Ve většině povodí se průtoky pohybovaly mezi 40 až 140 % Qm. Výrazně menší byly na Orlici, Cidlině, Sázavě, Bečvě, Odře a Olši v průběhu května, kdy poklesly až na 25 až 50 % Qm. V červnu došlo k mírnému zvýšení hodnot průměrných průtoků, hlavně v povodí Vltavy, dolního Labe a na východě území ČR.

Hladiny toků po většinu třetího čtvrtletí byly setrvalé až mírně klesající. V červenci a srpnu byly zaznamenány pouze ojedinělé krátkodobé vzestupy způsobené přívalovými srážkami. V září, zejména v jeho druhé polovině, se vyskytly intenzivnější srážkové epizody, které se projevily ve všeobecných vzestupech hladin. V období od července do září byly průtoky většinou podprůměrné, nejčastěji mezi 20 až 90 % Qm. V srpnu měsíční průměry odpovídaly převážně 30 až 60 % Qm, v povodí Bečvy, na Orlici, Sázavě a na Lužnici se srpnové průměry pohybovaly dokonce jen na 10 až 30 % Qm. Nadnormální průtoky byly dosaženy pouze na úsecích pod vodními díly. V září se pak měsíčnímu normálu přiblížily i některé toky v povodí horní Vltavy a Dyje.

V posledním čtvrtletí roku 2004 byly hladiny většinou setrvalé, či jen mírně stoupající. Tři výraznější období vzestupů se vyskytla v souvislosti se srážkami a dílčím táním sněhu v průběhu listopadu a jedno takové období pak také koncem prosince. V říjnu byly průtoky většinou podprůměrné, nejčastěji od 30 do 75 % Qm. Na horním Labi, horní Vltavě, Nežárce, Mži, Úhlavě, horní Ohři, Ploučnici a Jihlavě spíše průměrné, od 75 do 103 % Qm. V listopadu se odtoky celkově zvětšily a pohybovaly se většinou od 70 do 150 % Qm. V prosinci pak byly průměrné měsíční průtoky většinou opět podprůměrné až průměrné, od 43 do 106 % Qm v povodí Labe a Vltavy, od 40 do 75 % Qm v povodí Odry a Moravy.

V roce 2004 nedošlo k významným povodňovým situacím a tento rok lze proto označit za druhý rok relativního „povodňového klidu“ následující po extrémním roce 2002. Povodňové situace byly většinou málo významné a jejich výskyt byl spojen zejména s táním sněhu v lednu, únoru a březnu. V průběhu prosince roku 2003 a ledna 2004 došlo k významnějšímu vývoji ledových jevů na tocích. Lokálně, zejména v povodí Lužnice, Otavy a horní Vltavy, tak povodně byly komplikovány odchodem ledu a místními ledovými bariérami, které někde způsobily významné vzestupy hladin. I v průběhu jarního tání však k dosažení 3. SPA došlo jen ojediněle a maximální dosažené průtoky většinou dosahovaly jen úrovně 2letého průtoku. Pouze v profilech, kde docházelo ke komplikacím s ledovými bariérami (Teplá Vltava, Moravská Sázava, Svratka) dosažené maximální hladiny odpovídaly průtokům s dobou opakování na úrovni 5 až 10 let (Moravská Sázava v únoru až 20 let). Povodňové situace letního typu s dosažením 2. SPA byly zaznamenány jen ojediněle v dubnu (Moravská Dyje), v květnu (horní Labe) a srpnu (Třebůvka). V listopadu se vyskytla jedna odtoková epizoda spojená s deštěm a také táním nových sněhových zásob, při které byl dosažen 2. SPA na Lužické Nise.

Vydatnější srážky v prosinci 2003 a pak zejména na počátku roku 2004 příznivě ovlivnily zásoby podzemních vod téměř na celém území ČR. Během ledna začaly vydatnosti pramenů i hladiny podzemních vod stoupat a v únoru už byly téměř na všech objektech hlásné sítě na úrovni dlouhodobých průměrů a dále stoupaly. Maximálních úrovní bylo v roce 2004 většinou dosaženo v březnu nebo v dubnu a nadprůměrné hodnoty byly měřeny po celou první polovinu roku. V průměrech za celou ČR dosáhly maximální vydatnosti pramenů 120 % dlouhodobého průměru, což je přibližně 45 % na roční křivce překročení. Nejvyšší hladiny ve vrtech byly na úrovni 35 % na roční křivce překročení. V dubnu však začal pokles a na přelomu června a července už byly vydatnosti i hladiny opět pod dlouhodobými průměry. Pokles trval do září, v říjnu se zastavil a v listopadu vlivem vyšších srážkových úhrnů začaly vydatnosti i hladiny pozvolna stoupat.

Přestože byl konec předcházejícího roku relativně suchý, stačily se zásoby podzemních vod na začátku roku 2004 doplnit, a tak letní minima v průměrech za celou ČR neklesla pod úroveň roku 2003. Minimální hodnoty v září, případně v říjnu byly na úrovni 80 % na roční křivce překročení a 75 % na měsíční křivce překročení.

I.2 Hydrologický kalendář

I.2 Hydrological calendar

This part contains chronological description of hydrological events in the individual months of the calendar year 2004. The calendar gives a review of precipitation and air temperatures, discharges in streams in the main catchments, fluctuation of levels of groundwater and spring yields, temperature regime of water in streams, and in winter time water stored in snow cover and ice phenomena. Particular attention is paid to the occurrence and extremity of hydrological events, mainly floods. This chapter is mainly based on operational information, obtained by the forecasting service of the CHMI from the network of the observation stations.

Hydrologický kalendář shrnuje informace ze zpráv, které jsou pravidelně zpracovávány hydroprognózní službou ČHMÚ. Podkladem jsou operativní data ze sítí hlásných vodoměrných stanic a objektů. Tyto údaje, pořizované a využívané v reálném čase, nemohou být, na rozdíl od dat režimových, systematicky ověřovány v širších souvislostech s ohledem na nutnost dodržení časových limitů při jejich sběru a zpracování pro předpovědní účely. Z těchto důvodů nemusí vždy detailně souhlasit operativně provedené hodnocení uplynulého období s hodnocením pozdějším, vycházejícím z režimových dat.

Leden

Průměrná teplota vzduchu v lednu 2004 na území ČR dosáhla -3.9 °C, byla tedy o -1.1 °C nižší než je lednový normál.

Srážkově byl leden nadnormální s průměrným srážkovým úhrnem 71 mm, což představuje 171 % dlouhodobého normálu.

Průběh hladin toků byl v první polovině ledna setrvalý. Poté došlo k oteplení doprovázenému srážkami ve formě deště, což způsobilo vzestupy na většině sledovaných toků. Nejvýrazněji se situace projevila v povodí horní Vltavy a Berounky, na přítocích středního Labe (především na Cidlině) a na tocích v povodí Moravy (oblast Českomoravské vrchoviny). Ve jmenovaných oblastech byly ve sledovaných profilech dosaženy 1. a místy 2. SPA. Na Radbuze ve Staňkově a na Třebůvce v Lošticích byl přechodně zaznamenán i 3. SPA. To vše při kulminacích většinou na úrovni Q30d až Q2, pouze na Teplé Vltavě v Lenoře bylo dosaženo vodního stavu odpovídajícímu 5letému průtoku. Odtok byl přitom komplikován ledovými jevy (například Třebůvka, Vltava nad Lipnem, Otava, Berounka). Asi největší problémy chod ledu způsobil na Otavě ve Velkých Hydčicích, kde byl krátkodobě lokálně vyhlášen 3. SPA. Mimo tuto srážkovou epizodu byly v lednu dosaženy SPA ještě z důvodu přehrazení koryta ledem, a tím způsobeným místním vzdutím hladiny, na Opavě v Karlovicích, na Vydře v Modravě a Moravě v Raškově. Po těchto většinou dvou až třídenních vzestupech následovaly poklesy, nejprve relativně rychlé, později mírné, s mírným kolísáním na konci měsíce.

Odtokově byl leden celkově normální, průměrné měsíční průtoky byly většinou v rozmezí od 75 do 140 % QI. Podnormální průtoky byly nejčastěji pod vodními díly (Ohře, Malše, dolní Sázava, dolní Vltava, dolní Labe, Svratka a Dyje). Mimo to také na Mži, Střele a Lužické Nise, kde průtoky dosahovaly nejčastěji 30 až 65 % QI.

Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 58 % QI, Labem v Ústí nad Labem 60 % QI, Odrou v Bohumíně 84 % QI, Olší ve Věřňovicích 127 % QI, Moravou ve Strážnici 84 % QI a Dyjí v Nových Mlýnech 71 % QI.

Průměrná teplota vody v tocích se pohybovala mezi 0.0 až 2.0 °C, v nádržních profilech a pod nimi byla teplota vody vyšší, mezi 2.0 až 4.5 °C, Vltava ve Štěchovicích měla teplotu 6.9 °C.

Ledové jevy se v lednu vyskytovaly relativně často, hlavně v průběhu první a třetí dekády, a to na menších i větších tocích po celém území ČR. Častý byl úplný zámrz hladin nejen na menších tocích, ale například také na Sázavě, Berounce, středním Labi a Odře. Krátkodobě došlo k zámrzu hladiny dokonce i na Vltavě pod Vltavskou kaskádou.

  Hladiny ve většině pozorovaných vrtů v první polovině měsíce stoupaly a maximálních měsíčních úrovní bylo dosaženo v některých případech už na začátku, ale nejčastěji uprostřed měsíce. Ve druhé polovině ledna následovala stagnace, případně slabý pokles. Asi v polovině vrtů hlásné sítě se v lednu stavy hladin zvýšily na úroveň dlouhodobých průměrů nebo ji překročily.

Vydatnosti sledovaných pramenů se oproti prosinci 2003 také zvětšily a z minim, pozorovaných nejčastěji na počátku měsíce, vzrostly na maxima, která se vyskytla většinou ve druhém až třetím lednovém týdnu. Pouze prameny v oblasti Jeseníků vykazovaly v průběhu celého měsíce mírné poklesy vydatností. Počet pramenů s vydatností menší než je dlouhodobý průměr dosahoval od 75 až po 100 % v povodí horního a středního Labe, Jizery, Otavy, horní Vltavy a horní Ohře. Naopak v horní části povodí Berounky byl podíl pramenů s vydatností pod dlouhodobým průměrem jen 44 %.

Únor

Teplotně byl únor 2004 mírně teplejší než je dlouhodobý únorový průměr, s průměrnou měsíční teplotou 0.4 °C a odchylkou od únorového normálu 1.5 °C.

Srážkově byl únor normální s průměrným srážkovým úhrnem 49 mm, což odpovídalo 130 % normálu.

Průběh průtoků byl v únoru na všech závěrových profilech hlavních povodí podobný a do značné míry reagoval na náhlé oteplení v první dekádě měsíce, kdy se průměrné denní teploty ve všech hlavních povodích pohybovaly okolo 10 °C. Z hlediska srážkových úhrnů bylo toto období nevýrazné, výraznější srážkové úhrny se vyskytly pouze v povodí Vltavy. Výrazné oteplení způsobilo rychlé odtávání sněhové pokrývky, což vyvolalo vzestupy na většině sledovaných toků. Ke zvýšeným průtokům se ještě často přidaly komplikace s ledovými bariérami, což způsobilo dosažení SPA na většině zasažených tocích. Ve druhé a třetí dekádě docházelo již ke všeobecným poklesům hladin a průtoků. V povodí Labe překročily hladiny nejvýše úroveň 2. SPA na Orlici v Týništi nad Orlicí (při Q2) a na Cidlině v Novém Bydžově. Na ostatních tocích byly dosaženy pouze 1. SPA. Kulminační průtoky přitom dosahovaly 3 až 6ti násobku dlouhodobých únorových průtoků (Divoká Orlice, Orlice). V povodí Vltavy bylo výrazné oteplení doprovázeno dešťovými srážkami, a to až 40 mm, což způsobilo vzestup zejména šumavských toků. Lokálně nastaly i komplikace s průchodem uvolněného ledu říčním korytem. Na Teplé Vltavě došlo 3. února k vzestupu hladiny až k úrovni 3. SPA v důsledku vytvoření ledové bariery. 2. SPA byly dále zaznamenány na Nežárce v Lásenici, na Sázavě v Chlístově a Zruči nad Sázavou. Největší dosažené vodnosti však nedosáhly ani úrovně Q1. Ke vzestupům hladin došlo také v povodí Odry, avšak stupně povodňové aktivity se na žádném ze sledovaných toků nevyskytly. Vzestupy nastaly rovněž v povodí Moravy v důsledku vzdutí ledem, a to v některých případech až na úroveň 3. SPA, na Svratce v Dalečíně, na Moravské Dyji v Janově, a na Dyji v Podhradí v období od 2. do 5. února. 2. SPA byly dosaženy na Moravě v Moravičanech, Třebůvce v Lošticích, Jihlavě v Ptáčově a Dyji v Nových Mlýnech. Největší dosažené průtoky na Moravské Dyji v Janově dosáhly hodnoty Q1.

Odtokově by měsíc únor ve většině povodích z hlediska dlouhodobých měsíčních průtoků nadprůměrný. V povodí Labe byly hodnoty průměrných měsíčních průtoků nejčastěji v rozmezí od 100 do 195 % QII, na Úpě v Horním Maršově 228 % QII, naopak na Loučné jen 74 % QII a Odravě 84 % QII. V povodí Vltavy se průměrné měsíční průtoky převážně pohybovaly od 50 do 150 % QII. Dlouhodobý únorový průtok byl nejvíce překročen v povodí Lužnice (Nežárka v Lásenici 199 % QII) a Sázavy (Sázava v Chlístově 187 % QII). Naopak nejnižší hodnoty byly pod VD Želivka (5 % QII) a VD Žlutice (28 % QII). Také v povodích Odry a Moravy byly průměrné měsíční průtoky většinou nadprůměrné, převážně v rozmezí od 120 do 190 % QII, v povodí Olše až 290 % QII. Naopak na Ostravici a na Svratce pod VD Vír byly hodnoty průměrných měsíčních průtoků mírně pod dlouhodobým únorovým průměrem (80 až 86 % QII). Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 104 % QII, Labem v Ústí nad Labem 117 % QII, Odrou v Bohumíně 128 % QII, Olší ve Věřňovicích 196 % QII, Moravou ve Strážnici 154 % QII a Dyjí v Nových Mlýnech 148 % QII.

Průměrná teplota vody v tocích dosahovala od 0.0 do 5.3 °C (Vltava ve Štěchovicích).

Ledové jevy se vyskytovaly na menších i větších tocích po celém území ČR pouze v první dekádě a dále na konci měsíce nejčastěji ve formě břehového ledu či ledové tříště, ojediněle pak i jako zámrz hladiny. V důsledku odchodu ledu došlo v první dekádě února k poměrně časté tvorbě ledových bariér a zácp.

Během prvního týdne měsíce února došlo u většiny vrtů k dalšímu výraznému vzestupu hladin a zejména v severovýchodních Čechách bylo dosaženo ročních maxim. V dalších týdnech byl vzestup pozvolnější, případně hladiny stagnovaly či mírně klesaly. Počet vrtů s průměrným stavem hladin pod dlouhodobým měsíčním průměrem se oproti předchozímu měsíci většinou podstatně snížil a pohyboval se v jednotlivých povodích nejčastěji v rozmezí od 26 do 67 %, naopak ke zvýšení tohoto počtu došlo v povodí středního Labe a Jizery ze 70 na 75 % a v povodí horní Berounky z 50 na 67 %.

Během února došlo v porovnání s minulým měsícem na většině území k vzestupu vydatností pramenů. Maximální měsíční vydatnosti byly zaznamenány převážně v průběhu první poloviny měsíce, minima pak nejčastěji na počátku nebo na konci února. V severovýchodní části Čech byly na pozorovaných pramenech v nižších nadmořských výškách naměřeny maximální roční vydatnosti. Celkový počet pramenů s menšími vydatnostmi než je dlouhodobý průměr byl v jednotlivých povodích v rozmezí od 30 do 100 %. Průměrné měsíční vydatnosti se pohybovaly od 20 do 254 % dlouhodobého únorového průměru.

Březen

Teplotně byl březen normální s průměrnou měsíční teplotou 2.4 °C a odchylkou -0.1 °C.

Měsíc březen byl na území ČR srážkově normální s průměrným srážkovým úhrnem 49 mm, který odpovídal 122 % normálu.

V první dekádě měsíce na vodních tocích převažovala nejčastěji setrvalá až mírně klesající tendence. V polovině měsíce pak výrazné oteplování vyvolalo postupný vzestup vodních stavů a na horských tocích došlo k vytvoření denního kolísání vodních stavů vlivem denního chodu teplot, což se nejvíce projevilo na toku Moravy a Odry. Další vzestupy, většinou ještě vyšší, byly způsobeny oteplením a srážkovými epizodami 21. až 22. března a 24. až 26. března. V reakci na první situaci byly dosaženy 2. SPA na horním toku Labe, na nejhořejší Jizeře, Radbuze a na Odře ve Svinově při kulminačních průtocích až na úrovni Q2. 1. SPA byly většinou dosaženy na tocích v horských a podhorských oblastech, ale také na Nežárce a Lužnici. Reakcí na druhou epizodu byly další vzestupy hladin, kdy byly dosaženy 1. SPA při maximálních vodnostech okolo Q1, zejména na tocích Českomoravské vrchoviny a Železných hor a také Jeseníků a Beskyd. Po této epizodě až do konce měsíce následoval pokles hladin sledovaných toků.

Odtokově byl březen na jihozápadě a západě území ČR podnormální až normální, s hodnotami průtoků od 45 až 84 % QIII. Z hlediska dlouhodobých průměrů byly průtoky průměrné v povodí Dyje, nadprůměrné pak v povodích na severu a zejména severovýchodě území, včetně povodí Odry a Moravy, na jihu to pak byla povodí Lužnice a Malše. Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 74 % QIII, Labem v Ústí nad Labem 85 % QIII, Odrou v Bohumíně 191 % QIII, Olší ve Věřňovicích 281 % QIII, Moravou ve Strážnici 118 % QIII a Dyjí v Nových Mlýnech 77 % QIII.

Průměrná teplota vody v tocích dosahovala 2.0 až 5.3 °C.

Během měsíce hladiny ve vrtech dále stoupaly a na většině pozorovaných objektů byly zaznamenány maximální roční stavy. Nejvíce vrtů s ročními maximy bylo v oblasti severočeské a východočeské křídy a v povodí Moravy. Podíl vrtů s průměrným stavem hladiny pod úrovní dlouhodobého měsíčního průměru činil většinou 20 až 50 %, v povodí Odry a středního Labe, Jizery, Berounky a Sázavy 70 až 100 %.

Vydatnosti pramenů stoupaly v povodí horní Sázavy, Lužnice, Odry, Moravy, stagnovaly v povodí horní Berounky, dolní Ohře a dolního Labe a mírný pokles nastal v povodí horní Ohře, Otavy, horní Vltavy a v povodí Jizery. Na rozdíl od vrtů většina pramenů, zejména ve vyšších nadmořských výškách, dosáhla maximálních ročních hodnot až na konci března.

Duben

Teplotně byl duben v ČR mírně nadprůměrný s měsíční teplotou 8.7 °C, tedy 1.4 °C nad normálem.

Duben byl na území ČR srážkově mírně podnormální s průměrným srážkovým úhrnem 37 mm, což je 79 % normálu.

Díky doznívání odtoku z konce března převládaly na počátku dubna poklesy vodních stavů hladin většiny sledovaných toků, v dalším průběhu měsíce pak celková tendence byla většinou jen mírně klesající, s kolísáním způsobeným odezvou vodních toků na srážkové události většinou bouřkového charakteru. Přitom místy došlo i k dosažení 1. SPA (zejména v povodí Dyje a Lužnice), na Moravské Dyji v Janově byl 20. dubna dosažen až 2. SPA. Větší a trvalejší vzestup a následný rychlý pokles hladin ve sledovaných profilech byl vlivem manipulací na Vltavské kaskádě zaznamenán pouze na toku dolního Labe a Vltavy.

Měsíc duben byl odtokově ve většině sledovaných profilů podprůměrný až průměrný, celkově vodnější byly toky v povodí horní Vltavy a v povodí Dyje. Průměrné měsíční průtoky v povodí Labe a Vltavy se pohybovaly většinou mezi 40 až 110 % QIV. V povodí Odry a Moravy byly celkově o málo větší, nejčastěji mezi 53 až 125 % QIV. Nejmenší průměrné měsíční průtoky (17 až 25 % QIV) byly zaznamenány pod vodními díly. Naopak výrazněji nadprůměrné průtoky byly na Volyňce v Neměticích (158 % QIV) a Dyji v Travním Dvoře (159 % QIV) a ve Vranově (185 % QIV).

Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 94 % QIV, Labem v Ústí nad Labem 75 % QIV, Odrou v Bohumíně 94 % QIV, Olší ve Věřňovicích 120 % QIV, Moravou ve Strážnici 78 % QIV a Dyjí v Nových Mlýnech 108 % QIV.

Průměrná teplota vody v tocích dosahovala 5.2 až 10.5 °C.

Během měsíce dubna ve většině pozorovaných vrtů hladiny klesaly a ve většině vrtů se tak měsíční maxima vyskytla na začátku měsíce a minima v jeho druhé polovině. V povodí horní Vltavy, Otavy, Lužnice, Moravy a Dyje hladiny podzemních vod na začátku měsíce dosáhly maximálních ročních úrovní.

Na většině pozorovaných pramenů hlásné sítě byly naměřeny maximální měsíční vydatnosti na přelomu března a dubna a dále převládala mírně klesající tendence. Vzestupy vydatností byly zaznamenány pouze v horních částech povodí Vltavy, Otavy, Lužnice, Moravy, Dyje, Odry a Bečvy. K dočasnému zvětšení vydatností některých pramenů došlo i v povodí horní Berounky, celkově zde však byla tendence klesající. V povodí horní Ohře vydatnosti pramenů celý duben většinou stagnovaly.

Květen

Průměrná teplota v květnu na území ČR dosáhla 11.2 °C a byla tak o 1.1 °C nižší než je květnový normál.

Srážkově byl květen v ČR průměrný, s celkovým průměrným srážkovým úhrnem 59 mm, což představovalo 79 % normálu.

Průběh odtoků měl v květnu u naprosté většiny sledovaných toků zvolna klesající tendenci pouze s ojedinělým mírným kolísáním. Pouze stavy hladin dolní Vltavy a Labe byly převážně rozkolísané díky četným manipulacím na vodních dílech, celkově však také s klesajícím trendem. Největší průtoky, zaznamenané většinou v prvním květnovém týdnu, místy odpovídaly Q30d až Q1, na Blanici v Heřmani přitom hladina dosáhla 1. SPA. Nejmenší průtoky na konci měsíce odpovídaly jen Q355d, nejčastěji se pak pohybovaly v rozmezí Q330d až Q240d.

Měsíc květen byl pro většinu toků na území ČR odtokově podprůměrným obdobím. Oproti dubnu došlo ke všeobecným poklesům hladin a průměrné měsíční průtoky vzhledem k dlouhodobým květnovým průměrům byly na většině toků podnormální a nejčastěji dosahovaly rozmezí 40 až 85 % QV. Výjimkou byly některé toky v povodí horní Vltavy, Lužnice, horní Dyje a Jihlavy a místy také dotované úseky toků pod většími přehradami, kde průměrné průtoky dosahovaly 95 až 124 % QV. Naopak zejména v povodí Orlice, Cidliny, Sázavy, Bečvy, Odry, Ostravice a Olše v některých sledovaných profilech průměrné květnové průtoky dosáhly jen 25 až 40 % QV. Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 98 % QV, Labem v Ústí nad Labem 72 % QV, Odrou v Bohumíně 55 % QV, Olší ve Věřňovicích 62 % QV, Moravou ve Strážnici 57 % QV a Dyjí v Nových Mlýnech 81 % QV.

Průměrné teploty vody v tocích se pohybovaly v širokém rozmezí od 5.8 °C na menších horských tocích až po 15.7 °C v dolních tratích větších toků. Chladnější byla kromě horských toků také voda v úsecích pod většími vodními nádržemi, v rozmezí od 6.0 do 10.0 °C.

Hladiny podzemních vod během května na naprosté většině území zvolna klesaly. Kolísání hladin se setrvalou tendencí nebo ojedinělé vzestupy byly výjimečné a vyskytly se v západních Čechách v povodí horní Ohře a na jihu Moravy. Měsíční maxima byla zaznamenána převážně ve druhém týdnu května, minima ve třetím týdnu, nebo častěji na konci měsíce. Počet vrtů s průměrnou výškou hladiny pod dlouhodobým měsíčním průměrem v květnu ve srovnání s předcházejícím měsícem vzrostl a pohyboval se nejčastěji v rozmezí 60 až 80 %. Lepší situace byla v povodí horní Vltavy a Otavy (33 %), Moravy a Dyje (54 %) a Lužnice, kde výška hladiny pod dlouhodobým průměrem nebyla ani u jednoho vrtu. Průměrné výšky hladin se pohybovaly nejčastěji v rozmezí 25 až 85 % variačního rozpětí, místy níže byly v povodí dolní Jizery, Odry a Bečvy, avšak s výjimkou jednoho objektu hlásné sítě na Ostravsku nepodkročily minimum srovnávacího období.

Vydatnosti pramenů v průběhu května také většinou klesaly, i když se u nich projevilo časté kolísání. Největší vydatnosti byly naměřeny převážně ve druhém týdnu, nejmenší pak ve třetím či čtvrtém týdnu měsíce. Oproti dubnu byly průměrné vydatnosti menší, pouze v povodí horní Berounky a Ohře byly zaznamenány slabé vzestupy. V porovnání s dlouhodobými květnovými průměry byly vydatnosti podnormální u 47 až 90 % pramenů. Rozmezí průměrných květnových vydatností se pohybovalo nejčastěji v porovnání s dlouhodobými průměry mezi 50 až 125 %, v povodí horní Ohře jen v úzkém rozpětí od 44 do 55 % a naopak nejširší rozpětí (42 až 231 %) bylo v povodí Odry a Bečvy.

Červen

Teplotně byl červen na území ČR velmi blízký dlouhodobému normálu s průměrnou měsíční teplotou 15.2 °C, a tedy s odchylkou -0.3 °C od červnového normálu.

Rovněž srážkově byl červen na území ČR normální s průměrným srážkovým úhrnem 96 mm, což představovalo 114 % normálu.

Tendence stavů hladin toků byla v červnu většinou rozkolísaná vlivem několika srážkových situací. V první dekádě byly nejvyšší srážkové úhrny a následné vzestupy zaznamenány v povodí horní Vltavy a na jihovýchodě Moravy. V povodích Otavy a Lužnice došlo k dosažení 1. SPA při Q1. Následovaly poklesy a většinou setrvalé stavy hladin. Na přelomu první a druhé dekády došlo ke vzestupům po bouřkových srážkách v povodí Olše. Významnější však byla epizoda na přelomu druhé a třetí dekády, kdy další srážky způsobily vzestupy na tocích v povodí Odry, Olše a ve východní části povodí Moravy.

Červen byl měsícem na většině území odtokově mírně podprůměrným až průměrným. V povodí Vltavy, s výjimkou povodí Sázavy a severozápadní části povodí Berounky (50 až 95 % QVI), byly průtoky celkově ve srovnání s dlouhodobými červnovými průměry nadprůměrné se 100 až 280 % QVI. V povodí Labe byly průtoky většinou podprůměrné (40 až 85 % QVI) a jen ojediněle se blížily dlouhodobému průměru. Odtokově průměrné bylo povodí Olše (90 až 140 % QVI) a většina povodí Dyje (75 až 120 % QVI). V povodí Odry a Moravy průměrné červnové průtoky odpovídaly 30 až 80 % QVI, výjimkami zde byly jen Vsetínská Bečva (140 % QVI), Dřevnice (230 % QVI) a Olšava (370 % QVI).

Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 159 % QVI, Labem v Ústí nad Labem 110 % QVI, Odrou v Bohumíně 91 % QVI, Olší ve Věřňovicích 186 % QVI, Moravou ve Strážnici 96 % QVI a Dyjí v Nových Mlýnech 90 % QVI.

Průměrná teplota vody dosahovala na menších nebo horských tocích 10.0 až 14.0 °C, jinde většinou 14.0 až 17.0 °C, v některých nádržích a na středním Labi pak 17.0 až 20.0 °C. Naopak pod některými vodními díly byly teploty nižší, v rozmezí 9.0 až 13.0 °C.

Hladiny podzemních vod ve sledovaných vrtech v průběhu června převážně klesaly. Maxima tak byla nejčastěji zaznamenána v prvním či druhém týdnu a minima na konci měsíce. Výjimkou byla východní část ČR s opačným trendem, s minimy v první polovině a s maximy ve druhé polovině měsíce. Oproti květnu tak došlo převážně k celkovým poklesům hladin ve sledovaných vrtech. Počet vrtů s průměrným měsíčním stavem hladiny pod dlouhodobým červnovým průměrem se v jednotlivých povodích pohyboval většinou mezi 65 až 90 %, v povodí Moravy a Dyje to bylo jen 50 % vrtů a v povodí horní Vltavy, Otavy a Lužnice byly dokonce hladiny všech sledovaných vrtů nad dlouhodobým průměrem. Hladiny přitom dosahovaly nejčastěji 25 až 90 % variačního rozpětí.

Také vydatnosti pramenů se v průběhu měsíce června většinou mírně zmenšovaly a pouze ojediněle byla zaznamenána opačná tendence (jednotlivé sledované prameny v povodí Berounky, na dolním Labi, Svratce a v Beskydech). Ve srovnání s dlouhodobými průměry pro měsíc červen mělo 50 až 85 % pramenů vydatnosti menší (na horní Ohři, středním Labi a Jizeře pak 100 %). Naměřené hodnoty vydatností přitom v průměru dosahovaly 40 až 180 % dlouhodobých průměrů. V povodí horní Ohře to bylo jen 40 až 60 %, v povodí středního Labe a Jizery 55 až 90 % dlouhodobých průměrů.

Červenec

Červenec byl teplotně měsícem normálním, s průměrnou měsíční teplotou 17.0 °C, což bylo 0.1 °C nad normálem pro tento měsíc.

Srážkově byl tento měsíc podnormální s průměrným úhrnem srážek 66 mm, což bylo 83 % červencového normálu. Ovšem byly zaznamenány velké oblastní rozdíly. Nejvíce srážek spadlo v západních Čechách (průměrný úhrn 81 mm) a naopak nejméně srážek na jižní Moravě (jen okolo 45 mm).

Průběh průtoků byl v červenci na všech závěrových profilech hlavních povodí podobný, převážně se setrvalou tendencí. Občasné nevýrazné vzestupy byly způsobeny lokálními přívalovými srážkami v průběhu celého měsíce, či manipulacemi na nádržích (zejména dolní Labe) a neměli vliv na celkově setrvalou tendenci v daných povodích. Po jedné srážkové epizodě z 21. července (srážkové úhrny až 40 mm) byl přechodně na Lužické Nise v Liberci dosažen 1. SPA. Také hodnoty průměrných vodností byly na všech tocích podprůměrné a docházelo pouze k přechodným zvýšením. Průměrné vodnosti se pohybovaly převážně v rozmezí Q330d až Q200d.

Ve srovnání s dlouhodobými průměry pro tento měsíc byl červenec ve většině sledovaných povodí značně podprůměrný. Výjimku tvořily pouze některé úseky pod vodními díly, a to Teplá pod VD Březová (191 % QVII), Dyje pod VD Vranov (108 % QVII) a Svratka pod VD Vír (109 % QVII). V celém povodí Labe a Moravy dosahovaly průměrné měsíční průtoky nejčastěji od 25 do 80 % QVII. V povodí Odry průměrně měsíční průtoky odpovídaly většinou 10 až 60 % QVII. Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 58 % QVII, Labem v Ústí nad Labem 56 % QVII, Odrou v Bohumíně 33 % QVII, Olší ve Věřňovicích 43 % QVII, Moravou ve Strážnici 38 % QVII a Dyjí v Nových Mlýnech 69 % QVII.

Průměrná teplota vody v tocích dosahovala většinou 10.0 až 20.0 °C. Chladnější voda byla pod VD Želivka (8.7 °C) a VD Vír (5.5 °C).

  Hladiny podzemních vod u převážné většiny pozorovaných vrtů v průběhu července stagnovaly nebo zvolna klesaly. Vzestupy hladin byly zaznamenány pouze v povodí horní Ohře. Minimální stavy byly naměřeny většinou ve druhé polovině měsíce, zejména během třetí dekády. Maxima se vyskytla převážně začátkem měsíce. Podíl vrtů s průměrnou výškou hladiny pod dlouhodobým červencovým průměrem se tento měsíc v jednotlivých povodích pohyboval od 60 do 100 %, pouze v povodí horní Ohře byly všechny sledované vrty nadprůměrné.

  Vydatnosti většiny sledovaných pramenů se také oproti minulému měsíci zmenšily a mírné vzestupy byly zaznamenány pouze u některých pramenů v povodí Ohře. Většina pramenů měla nejmenší vydatnosti na konci měsíce. Podíl pramenů s průměrnou měsíční vydatností menší než dlouhodobý průměr byl mezi 65 až 100 % a rozmezí průměrných červencových vydatností se pohybovalo od 20 do 170 % dlouhodobých průměrů. Nadprůměrné vydatnosti byly naměřeny jen výjimečné u některých pramenů ve vyšších nadmořských výškách v jižních a východních Čechách.

Srpen

Teplotně byl srpen nadnormálním měsícem. Průměrnou měsíční teplotou 18.0 °C překročil srpnový normál o 1.6 °C.

Srážkově byl srpen podnormální s průměrným srážkovým úhrnem 56 mm, což bylo 72 % normálu. Relativně příznivější situace byla ve východních Čechách, naopak relativně nejsušší byla jižní Morava.

Vzhledem k průběhu teplot a srážek byly stavy hladin vodních toků v průběhu srpna v podstatě setrvalé, či mírně klesající, jen s případným mírným kolísáním. To souviselo s ojedinělými srážkovými epizodami a na dolním Labi s požadavky plavby a nadlepšováním průtoků. Relativně nejvýznamnější povodňovou situaci způsobily přívalové srážky 18. července v povodí Třebůvky (cca 100 mm během 3 až 4 hodin) a tentýž den v menší míře i v povodí horní Moravy v Moravičanech. V reakci na srážky došlo k lokálnímu zatopení sklepů v Lošticích a hladina Třebůvky zde dosáhla krátkodobě 2. SPA.

Odtokově byl srpen značně podprůměrný s měsíčními průměrnými průtoky mezi 30 až 60 % QVIII. Menší průtoky (10 až 30 % QVIII) byly především v povodí Orlice, Doubravy, Lužnice, Sázavy (kromě středního toku), dolní Moravy a až na výjimky také v povodí Bečvy a Odry. Větší průměrné průtoky měly některé toky pod vodními nádržemi (Metuje pod Rozkoší 197 % QVIII, Vltava pod Lipnem 104 % QVIII, Úhlava pod Nýrskem 111 % QVIII, Střela pod Žluticemi 80 % QVIII, Ohře pod Nechranicemi 107 % QVIII, Svratka pod Vírem 129 % QVIII a dolní Jihlava 80 % QVIII). Průtoky se pohybovaly u většiny toků v rozmezí od Q300d do Q355d. Poměrně časté byly i průtoky odpovídající jen Q364d (povodí Orlice, pravostranné přítoky Labe, částečně i Jizera a Sázava, dolní tok Moravy a její levostranné přítoky, Odra, Ostravice, Opava). Situace se tedy poněkud začala přibližovat stavu hydrologického sucha v srpnu roku 2003, což platilo zejména na severu a severovýchodě Čech a severovýchodě Moravy.

Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 58 % QVIII, Labem v Ústí nad Labem 55 % QVIII, Odrou v Bohumíně 25 % QVIII, Olší ve Věřňovicích 31 % QVIII, Moravou ve Strážnici 25 % QVIII a Dyjí v Nových Mlýnech 51 % QVIII.

Teploty vody v tocích se pohybovaly většinou mezi 14.0 °C (u horských toků) až 21.0 °C.

Hladiny podzemních vod v převážné většině pozorovaných vrtů v průběhu srpna stále klesaly. Minimální stavy byly naměřeny v povodí Jizery v druhém až čtvrtém týdnu, v povodí dolní Vltavy a Sázavy většinou ve čtvrtém týdnu. V povodí horního Labe byla minima zaznamenána v druhé polovině období a podobná situace byla na ostatních povodích. Podíl vrtů s průměrnou výškou hladiny pod dlouhodobým srpnovým průměrem tento měsíc vzrostl a nejčastěji se pohyboval od 78 do 100 %, v povodí Moravy a Dyje to bylo jen 69 % sledovaných vrtů a v povodí horní Ohře pak jen jedna třetina vrtů. Variační rozpětí nejčastěji dosahovalo hodnot mezi 65 až 130 %, v povodí Moravy, Dyje a Odry 40 až 130 %.

  Vydatnosti většiny sledovaných pramenů dále klesaly. Minimální vydatnosti byly zaznamenány v povodí Sázavy, horní Berounky a horního Labe nejčastěji koncem měsíce. V povodí Jizery byla minima na začátku měsíce, v povodí horní Ohře ve druhém týdnu. Reakce na srážky (vzestup vydatností) byla zaznamenána v Manětínské a Rakovnické pánvi v polovině měsíce. Podíl pramenů s průměrnou měsíční vydatností menší než dlouhodobý měsíční průměr se nejčastěji pohyboval mezi 50 až 100 %. Oproti předchozímu měsíci se tento podíl většinou zvýšil. Rozmezí průměrných srpnových vydatností se převážně pohybovalo od 30 do 130 % dlouhodobého průměru, ale nadprůměrné vydatnosti už byly výjimečné.

Září

Teplotně bylo září jako celek na území ČR normální s průměrnou měsíční teplotou 12.7 °C, tedy 0.1 °C pod normálem.

Rovněž srážkově byl měsíc září normální s průměrným úhrnem srážek 53 mm (102 % srpnového normálu).

V září se srážky vyskytly až na začátku druhé dekády, tím v Čechách a později i na Moravě nastal pozvolný obrat od situace, která se blížila stavu hydrologického sucha. Tendence stavů hladin většiny vodních toků byla v září většinou setrvalá. Výjimkou byly dvě vlny vzestupů hladin na počátku druhé a třetí dekády měsíce. Po srážkách z 12. až 13. září zejména ve východních a severovýchodních Čechách zaznamenaly vzestup toky horního Labe, Jizery, Lužické Nisy a také Svratky. Výraznější byla srážková epizoda 21. až 23. září (v maximech až 40 mm/den), která zasáhla zejména horské oblasti severního a jižního pohraničí a částečně i oblast Českomoravské vrchoviny. Reakcí na tyto srážky byly rychlé vzestupy hladin a na Vydře v Modravě byl zaznamenán 2. SPA.

Odtokově bylo září podprůměrné, průměrné měsíční průtoky se pohybovaly nejčastěji mezi 24 až 88 % QIX. Vodnější byly části toků pod některými vodními díly (Metuje pod VD Rozkoš 202 % QIX), dále pak povodí horní Vltavy a Dyje s přítoky. Naopak jen asi 10 % QIX odpovídaly průtoky Želivky pod VD Želivka, Cidliny v Sánech a Odry v Odrách. Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 63 % QIX, Labem v Ústí nad Labem 71 % QIX, Odrou v Bohumíně 26 % QIX, Olší ve Věřňovicích 26 % QIX, Moravou ve Strážnici 24 % QIX a Dyjí v Nových Mlýnech 48 % QIX.

Průměrné měsíční vodnosti byly v první polovině měsíce velmi malé, nejčastěji mezi Q240d až Q355d, v povodí Moravy odpovídaly často jen Q364d. Situace však většinou nedosáhla tak nepříznivých parametrů jako v září roku 2003. Větší vodnosti (až Q150d) se vyskytovaly jen na úsecích toků pod některými vodními díly. Ve třetí dekádě měsíce lokálně vzrostly vodnosti až na Q30d až Q90d, a to zejména v povodí horní Ohře, horní Vltavy, Lužnice, Mže, Radbuzy a v povodí Smědé.

Průměrná teplota vody v tocích většinou dosahovala 9.7 až 24.8 °C. Pouze pod některými vodními díly to bylo výrazně méně (5.8 °C Svratka pod VD Vír).

Během měsíce září byly na většině pozorovaných vrtů naměřeny nejnižší roční stavy hladin. Minima se nejčastěji vyskytla v druhé polovině měsíce, hlavně v posledním týdnu. V povodí horní Berounky a horní Ohře byla tendence také nejprve klesající, koncem měsíce pak mírně vzestupná. Celkový počet vrtů s průměrným stavem hladiny pod dlouhodobým měsíčním průměrem se oproti minulému měsíci zvýšil, v jednotlivých povodích se podíl pohyboval mezi 67 % (povodí horní Ohře) až 100 % (povodí horní Berounky, Sázavy, dolní Vltavy a dolní Berounky).

U pramenů převládala stagnace, případně mírně klesající tendence s maximy na začátku a s minimy na konci měsíce. Většina pramenů měla v září nejmenší vydatnosti v roce 2004. Vzestupné tendence vydatností se vyskytly pouze v povodí horní Berounky. Počet pramenů s průměrnou vydatností pod dlouhodobým měsíčním průměrem se ve srovnání s minulým měsícem zvýšil, v jednotlivých povodích se tento počet pohyboval mezi 5 % (povodí Sázavy, dolní Vltavy a dolní Berounky) až 100 % (povodí horní Ohře).

Říjen

Říjen byl teplotně v ČR nadnormální s průměrnou měsíční teplotou 9.1 °C, což bylo 1.1 °C nad říjnovým normálem. V období od 9. do 12. října noční teploty poklesly již pod bod mrazu a na horách se přechodně objevil první sníh.

Říjen byl srážkově normální, ovšem se značnými rozdíly mezi regiony. Průměrný srážkový úhrn dosáhl 44 mm, tedy 105 % normálu (v Čechách 36 mm, na Moravě a ve Slezsku 59 mm).

Hladiny sledovaných toků byly v povodí Vltavy a Labe setrvalé až slabě klesající, moravské toky zaznamenaly naproti tomu vzhledem k významnějším srážkám (na konci prvé a druhé dekády) mírné vzestupy. Reakce na srážky byly však poměrně mírné a maximální hodnotí vodností dosáhly nejvýše Q60d. V poslední dekádě měsíce převládaly setrvalé stavy nebo poklesy hladin toků. Průměrné vodnosti dosáhly nejčastěji hodnot v rozmezí Q270d až Q330d.

Také říjen byl odtokově podprůměrným měsícem. Průměrné měsíční průtoky byly nejčastěji v rozpětí od 30 do 75 % QX. Přitom celkově méně vodná byla povodí Odry a Moravy, kde průměrné průtoky dosahovaly nejvýše 50 % QX. Příznivější byla situace v povodí Dyje (až 75 % QX), Vltavy (až 70 % QX), a Ohře (až 101 % QX). Relativně nejvíce vodné (75 až 103 % QX) byly horní části povodí Labe, Vltavy, Ohře, Ploučnice a Jihlavy. Naopak pouze 25 až 35 % QX dosahovaly průtoky Metuje, horní Sázavy, Třebovky, Opavice, Ostravice a Olše.

Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 63 % QX, Labem v Ústí nad Labem 67 % QX, Odrou v Bohumíně 49 % QX, Olší ve Věřňovicích 26 % QX, Moravou ve Strážnici 48 % QX a Dyjí v Nových Mlýnech 75 % QX.

Průměrná teplota vody v tocích dosahovala v říjnu hodnot v rozmezí od 6.5 do 13.5 °C.

Hladiny podzemních vod začaly během října na většině území ČR pomalu stoupat. K poklesu došlo pouze v povodí horní Vltavy a místy i v povodí horního Labe. Měsíční minima byla naměřena převážně v prvním či druhém týdnu a maxima ve třetí dekádě října. Počet vrtů s průměrnou výškou hladiny pod dlouhodobým měsíčním průměrem byl nejmenší (okolo 35 %) v povodí horní Ohře, Sázavy, dolní Vltavy a dolní Berounky. Na ostatním území se pohyboval nejčastěji mezi 64 až 82 % a nejvíce objektů s podprůměrnou hladinou bylo v povodí horního a středního Labe, horní Vltavy a Otavy (99 až 100 %). Hodnoty variačního rozpětí dosahovaly většinou 45 až 95 %, v povodí Odry a Bečvy místy jen 95 až 149 %, podobně i v povodí dolní Jizery a horní Sázavy (95 až 133 %).

  Vydatnosti pramenů měly spíše kolísavý charakter a místně rozdílný průběh. Celkově v říjnu převládal mírný pokles vydatností. Největší vydatnosti prameny dosahovaly většinou na počátku měsíce, místy však až v posledním týdnu. Minima byla zaznamenávána v různou dobu, převážně však v poslední dekádě října. V porovnání s dlouhodobými říjnovými průměry byly vydatnosti v jednotlivých povodích u 75 až 100 % pramenů podprůměrné.

Listopad

Průměrná teplota v listopadu na území ČR dosáhla  3.2 °C, což bylo o 0.5 °C nad listopadovým normálem. Teploty byly v celém měsíci značně rozkolísané a odpovídaly častému střídání chladnějších a teplejších období.

Listopad byl na území ČR srážkově nadnormální s průměrným srážkovým úhrnem 75 mm, což představovalo 151 % normálu.

Hladiny sledovaných toků v průběhu listopadu vykazovaly rozkolísané tendence s celkově stoupajícím trendem. Příčinou bylo několik významnějších srážkových situací (10. až 11. listopadu, 17. až 19. listopadu a 22. až 24. listopadu). Přitom došlo ojediněle k dosažení 1. SPA. Příčinná srážka ze 17. na 18. listopadu dosáhla v oblasti Krkonoš v maximech úhrnů 20 až 65 mm a během další epizody dne 19. listopadu spadlo 20 až 30 mm srážek. Při poslední epizodě došlo ke vzestupům hladin zejména na krkonošských tocích, ale 2. SPA dosáhla pouze Lužická Nisa v Hrádku nad Nisou při Q1.

Listopad byl odtokově průměrný až mírně nadprůměrný. Průměrné měsíční průtoky se nejčastěji pohybovaly mezi 70 až 150 % QXI. Výrazně méně vodná byla Malše, horní Dyje, Loučná a Cidlina se 33 až 70 % QXI a především pak Želivka pod VD Želivka s pouhými 8 % QXI. Průměrné vodnosti se pohybovaly nejčastěji mezi Q60d až Q240d, v profilech ovlivněných provozem vodních děl pak ojediněle jen na úrovni Q330d, v případě Želivky v Souticích dokonce jen Q365d. Naopak průměrná listopadová vodnost Svatavy odpovídala Q30d.

Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 91 % QXI, Labem v Ústí nad Labem 107 % QXI, Odrou v Bohumíně 62 % QXI, Olší ve Věřňovicích 104 % QXI, Moravou ve Strážnici 72 % QXI a Dyjí v Nových Mlýnech 82 % QXI.

Průměrná teplota vody dosahovala od 3.0 °C na horských tocích do 10.0 °C na velkých tocích v nížinách, respektive až do 15.0 °C v případě některých nádražních profilů.

Hladiny podzemních vod ve sledovaných vrtech v povodí Dyje a dolní Moravy v průběhu listopadu převážně kolísaly s minimy především na počátku měsíce a maximy ve druhém či třetím týdnu. Na ostatním území ČR až na výjimky převládal vzestupný trend s minimy na počátku a maximy na konci měsíce. Oproti předchozímu měsíci došlo většinou ke vzestupům hladin ve sledovaných vrtech. Počet vrtů s průměrným měsíčním stavem hladiny pod dlouhodobým listopadovým průměrem oproti říjnu poněkud poklesl a pohyboval se nejčastěji mezi 50 a 100 % (v povodí Lužnice jen 40 % a v povodí horní Ohře dokonce všechny vrty vykázaly stavy hladin nad dlouhodobým měsíčním průměrem). Přitom stavy hladin dosahovaly nejčastěji 40 až 100 % (v povodí Odry, dolní Ohře a dolního Labe až 160 %) variačního rozpětí.

V porovnání s předcházejícím měsícem byly průměrné vydatnosti naprosté většiny pramenů větší. Nejčastěji vydatnost pramenů v průběhu listopadu pomalu stoupala a maxima dosáhla na konci měsíce. Výjimkou byla dolní část povodí Jihlavy, povodí Tiché Orlice, Loučné, horní část povodí Svratky a horní část povodí Opavy, kde vydatnosti pramenů měly sestupnou tendenci. Rozkolísané pak byly vydatnosti některých pramenů v povodí horní Bečvy, dolní Ohře a v povodí Mže. Vzhledem k dlouhodobým průměrům pro měsíc listopad mělo 50 až 100 % pramenů menší vydatnosti. Průměrné listopadové vydatnosti dosahovaly nejčastěji 30 až 180 % dlouhodobého průměru pro tento měsíc. V povodí Sázavy a dolních částech povodí Vltavy a Berounky to bylo 12 až 121 %, naopak v povodí Lužnice 60 až 230 %, v povodích Moravy a Dyje 30 až 230 % a v povodí Odry 20 až 220 % dlouhodobého průměru.

Prosinec

Teplotně byl prosinec měsícem normálním s průměrnou měsíční teplotou -0.8 °C, to představovalo 0.2 °C nad normálem pro tento měsíc.

Srážkově byl prosinec na území ČR výrazně podnormální s průměrným srážkovým úhrnem 24 mm, což odpovídalo pouze 49 % normálu.

Na většině sledovaných toků, které od počátku měsíce byly převážně v mírném poklesu, na konci měsíce odtoková situace reagovala na oteplení v posledním týdnu roku doprovázené výraznějšími srážkovými úhrny v podobě deště, a to i ve vyšších polohách. Nejvyšší vzestupy byly zaznamenány v povodí Moravy, kde byl také na Moravské Sázavě v Lupěném krátkodobě (23. a 25. listopadu) dosažen 1. SPA. Poněkud odlišná situace byla v povodí Odry, kde toky v průběhu celého měsíce měly spíše setrvalou tendenci a ojediněle byly mírně rozkolísané. Hodnoty průměrných vodností byly na většině tocích podprůměrné a pouze v poslední dekádě došlo k jejich zvětšení. Na konci měsíce se průměrné vodnosti pohybovaly převážně v rozmezí Q300d až Q120d, větší průměrné průtoky byly v povodí horního a dolního Labe s vodnostmi Q240d až Q60d resp. Q180d až Q90d.

Měsíc prosinec byl ve většině sledovaných povodích odtokově podprůměrný (zejména ve východní části ČR) až průměrný. Nadprůměrné byly místy průtoky v povodí Ohře (106 až 157 % QXII), Ploučnice (v Benešově nad Ploučnicí 107 % QXII), v povodí Berounky (Mže, Úterský potok, Střela a Berounka v Berouně 103 až 153 % QXII) a v povodí horní Vltavy v úseku pod VD Lipno. V povodí Labe a Vltavy se hodnoty průměrných měsíčních průtoků nejčastěji pohybovaly v rozmezí od 43 do 100 % QXII. V povodí Odry a Moravy byly průtoky nejčastěji v rozmezí od 40 do 75 % QXII. Závěrovými profily hlavních povodí průměrně teklo: Vltavou ve Vraňanech 92 % QXII, Labem v Ústí nad Labem 79 % QXII, Odrou v Bohumíně 56 % QXII, Olší ve Věřňovicích 75 % QXII, Moravou ve Strážnici 58 % QXII a Dyjí v Nových Mlýnech 70 % QXII.

Průměrná teplota vody v tocích dosahovala v prosinci 0.0 až 7.4 °C (pod vodními díly až 9.0 °C).

Ledové jevy se objevovaly převážně na horských tocích zejména začátkem třetí dekády. Nejčastěji se přitom jednalo o led u břehu, výjimečně se vyskytoval i celkový zámrz (Úpa, Doubravka, Vltava na Lipně a v Hněvkovicích, Černá, Otava, Blanice, Odra, Lubina a Vsetínská Bečva).

Během měsíce prosince stavy hladin ve většině vrtů stagnovaly, nebo jen velmi mírně stoupaly. Měsíční minima byla u převážné většiny sledovaných objektů naměřena koncem druhé a počátkem třetí prosincové dekády. Koncem měsíce následkem oteplení a zvýšené srážkové činnosti došlo na celém území ČR k vzestupům. Počet vrtů s průměrným stavem hladiny pod dlouhodobým měsíčním průměrem se oproti předchozímu měsíci celkově zvýšil a pohyboval se v jednotlivých povodích v rozmezí od 60 do 92 % objektů, pouze v povodí horní Ohře byly všechny sledované vrty nadprůměrné. Naopak ke snížení tohoto počtu došlo v povodí horního a středního Labe z 90 na 86 % a v povodí Sázavy, dolní Vltavy a dolní Berounky ze 100 na 89 %.

Během prosince došlo v porovnání s listopadem na většině území převážně k mírných vzestupům vydatností pramenů, případně zůstávaly na stejné úrovni. Pouze v povodí horní Vltavy, Otavy a Lužnice byl během tohoto měsíce hlavně v nížinách zaznamenán pokles vydatností. Maximální vydatnosti byly změřeny převážně na začátku, případně na konci prosince, minima nejčastěji na přelomu druhé a třetí prosincové dekády. Celkový počet pramenů s vydatnostmi pod dlouhodobými průměry byl v jednotlivých povodích v rozmezí do 50 do 100 %.

Mapa 1.1: Úhrn srážek v ČR v kalendářním roce 2004 v % normálu 1961 – 1990

Mapa 1.2: Úhrn srážek v ČR v kalendářním roce 2004 v mm

Tab. I.1. Kulminační stavy v r. 2004

Obr. 1.1 Průměrné měsíční teploty vzduchu v České republice v roce 2004

Obr. I.2 Průměrné měsíční úhrny srážek v České republice v roce 2004

Obr. I.3 Odtoky v roce 2004 v procentech dlouhodobých průměrných měsíčních průtoků

Obr. I.4 Režim podzemních vod a pramenů v roce 2004

Obr. I.5. Vybrané hydrogramy povodní v r. 2004


Kap. II.    Hydrologická bilance množství vody


Obsah | Přílohy | Content


Aktuální informace | Výstrahy | Hydrologické předpovědi | Hlásné profily
Jakost vody | Monitoring jakosti vody: IS Arrow
Hydrologické ročenky | Hydrologická bilance | Projekty na vyhodnocení významných povodní
ČHMÚ | Radarové odhady srážek | Numerický model Aladin | Aktuální informace o počasí
Informační systém Voda České republiky


Stránka zřízena 8.10.2005, aktualizována 01.06.2010
Připomínky: rybak - zavináč - chmi.cz
© Copyright Český hydrometeorologický ústav Praha